Ruská invaze na Ukrajinu již vyvolala změny v evropské energetické politice. To je třeba zohlednit v revidované Zelené dohodě, píše Alena Mastantuono.

Green Deal, jak politici rádi říkají, není jen ohrožení, ale i příležitost. Třeba příležitost přehodnotit roli zemědělství v Evropě. Z biosena se totiž nejen nenajíme a ani auta na něj (zatím) nejezdí. Zemědělství by se totiž nemělo hnát jen za jakousi bájnou uhlíkovou neutralitou v podání současného Green Dealu, ale hlavně by mělo uživit za přijatelné ceny obyvatele.

Každý den vidíme, jak rostou ceny. Doslova před očima. Jak je to dlouho, kdy litr benzinu na čerpacích stanicích stál 35 Kč – a nám se to zdálo strašně moc. Dnes jsme už na 50 korunách za litr a někteří „vtipálci“ už by se sázeli, zda se cena dostane přes 60 Kč a především, jak dlouho to bude trvat.  Vidíme také, že v západní Evropě je již benzín za více než 2 eura.

Dary na vojenskou pomoc Ukrajině půjde odečíst z daní. Daňový základ sníží i dary ukrajinským uprchlíkům, ne však všem. Musí jít například o děti.

Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Podle zpravodajství serveru Seznam Zprávy proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo. Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česká republika žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.

Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Potravinářská komora ČR cítí znepokojení se současnou kritickou situací v zemědělské prvovýrobě a liknavou až kontraproduktivní reakcí vlády České republiky, což může mít dopady nejen na přežití zemědělců a zpracovatelů, ale také na faktickou a cenovou dostupnost potravin pro obyvatele.