Nastupující vláda chce měnit pravidla pro zemědělské hospodaření během několika dní a postavila mimo hru zemědělskou veřejnost. To může ohrozit budoucí vývoj českého zemědělství a dodávky českých kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které zastupují podniky všech velikostí a různého výrobního zaměření, proto po společném mimořádném jednání představenstev obou organizací vyzývají vládu, aby je přizvala k jednáním o plánovaných změnách.

Představitelé Agrární komory ČR, a jejích dvou členských organizací, tj. Zemědělského svazu ČR a Potravinářské komory ČR, o tom dnes informovali novináře na tiskové konferenci v Praze.

V úvodu vystoupil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který řekl, že na dnešním společném jednání představenstev obou organizací řešili otázku, jak nová vláda ČR koncipuje a chce odsouhlasit Strategický plán České republiky, který má být v nejbližší době odeslán Evropské komisi do Bruselu ke schválení. Právě v této souvislosti, to je, jak bude vypadat Strategický plán, pokud jde o české zemědělství, vyústilo v to, že dnešní jednání obou organizací Jan Doležal označil za vysoce emotivní. Důvodem, proč k tomuto jednání dnes došlo, byla skutečnost, že nová vláda ČR naše nevládní zemědělské organizace vůbec neinformovala o tom, co bude uvedeno, a nakonec i schváleno ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky pro Českou republiku.

Podle Jana Doležala Strategický plán Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který určuje pravidla zemědělského hospodaření a jejich dodržování podmiňuje peněžními kompenzacemi pro zemědělce, byl projednáván více než rok se zástupci odborné i neodborné zemědělské veřejnosti a následně jej schválila předešlá vláda. Nová vládní koalice mluví o zásadních změnách ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na nějž má čas pouhých několik dní, to je do poloviny ledna, aby dokument stihla poslat ke schválení Evropské komisi. Nejzazší termín je do konce měsíce.

„Strategický plán SZP, který schválila předešlá vláda, vnímáme jako kompromis mezi požadavky všech oprávněných stran. Ze svých požadavků musel slevit každý včetně Agrární komory ČR, jež zastupuje většinu českých pěstitelů a chovatelů. Jakékoliv změny Strategického plánu SZP povedou k vychýlení zmíněné rovnováhy. Požadavky na zemědělskou praxi se neustále zvyšují a příští Společná zemědělská politika a cíle Zelené dohody pro Evropu toho po zemědělcích budou chtít do budoucna více za méně peněz,“ jak dále uvedl Jan Doležal.

Podle Jan Doležala obě nevládní zemědělské organizace, tj. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, odmítají zastropování přímých plateb na první hektary. Podle nich to není kupodivu ani požadavkem Evropské unie po České republice, ale přitom nová vládní koalice toto zastropování, které české zemědělce poškodí, chce prosadit a odsouhlasit. Zároveň odmítl i záměr nové vlády o 30procenti redistributivní platbu, jejímž cílem je podpořit malé zemědělce s tím, že tyto finance budou redistribuovány od středních a velkých zemědělských podniků, a to malým zemědělcům.

Poté se ujal slova viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který prohlásil, že již několik let jsou u nás podporováni malá zemědělci oproti středním a velkým zemědělským podnikům, pokud jde o dotace. Konstatoval, že „už podle dosud platných pravidel jsou drobní zemědělci ve srovnání se středními a velkými zvýhodněni, o čemž svědčí narůstání výměr podniků do 500 hektarů a zvyšující se počet především nejmenších žadatelů o dotace. A to na úkor hlavně středních a větších zemědělských podniků. Při desetiprocentním podílu platby na první hektary získají nejmenší zemědělci dvojnásobnou sazbu přímých plateb, která kompenzuje jejich sociální potřebnost. Vyšší podíl těchto plateb povede k výrazné nerovnováze. To vše bez účasti většiny českých zemědělců, kteří zajišťují výživu tohoto národa.“

Za zásadní považují obě hlavní zemědělské organizace minimální udržení navržené míry kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent, kterou obsahuje již schválený Strategický plán SZP. Současně souhlasí s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni 10 procent. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR tudíž znovu varují před zavedením zastropování přímých plateb, které považují za diskriminační.

„Koaliční návrhy na zvýšení míry redistribuce a zastropování přímých plateb považujeme za diskriminační a poškozující především drobné vlastníky, kteří se rozhodli nevýhodným podmínkám čelit sdružením majetku a za neúměrné zvýhodnění minoritní části zemědělců bez jakýchkoli požadavků na plnění ekologických či produkčních požadavků společnosti,“ poznamenal k tomu Martin Pýcha.

Podle Jana Doležala a Martina Pýchy o této podpoře malých zemědělců svědčí například i to, že jejich počet v posledních letech narůstá. Jestliže v roce 2004 bylo u nás registrováno 19.000 malých zemědělců, kteří požádal český stát o dotace, tak nyní jde to již 31.000 zemědělců. Takže, o čem to, podle nich, svědčí? O tom, že systém je u nás v posledních letech nastaven tak, že právě malí zemědělci jsou podporováni. Přičemž jde i o to, že tito malí zemědělci převážně reprezentují rodinné farmy, které mají většinou rozlohu 5 až 10 hektarů, takže se logicky ani nezabývají živočišnou výrobou. Ta právě leží na bedrech středních a velkých zemědělských podniků.

Na tiskové konferenci rovněž vystoupila i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, která podpořila stanovisko Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR v tom smyslu, že pokud jde o Strategický plán SZP v České republice, tak od vlády, potažmo ministerstva zemědělství, dostali k seznámení návrh tohoto strategického plánu s tím, že to bylo 29. prosince, přičemž připomínky měly být státním orgánům odevzdány do 31. prosince 2021. Potravinářská komora ČR to zvládla a stihla a své připomínky odevzdala. Načež Dana Večeřová k tomu dodala, že však Potravinářská komora od českého státu neznamenala žádnou odezvu, to je, že se nikdo k připomínkám potravinářů ze strany českého státu nevyjádřil. Čímž v podstatě nadhodila, zda vůbec byla nějaká reakce ze strany státních orgánů i vůči ostatním připomínkujícím organizacím.

Dalším řečníkem na tiskové konferenci byl i viceprezident Agrární komory ČR a předseda představenstva a ředitel akciové společnosti KLAS Nekoř na Orlickoústecku Leoš Říha, který zdůraznil, že právě pro jejich zemědělský podnik je hlavní komoditou produkce mléka. Načež poznamenal, že v souvislosti s tím, že jak nyní u nás podporováno neprodukční zemědělství, hrozí, že bude ohrožena živočišná výroba u nás. Konstatoval, že právě výroba mléka je hlavním produktem živočišné výroby v České republice. Zdůraznil, že proto také produkční zemědělství u nás musí být i nadále podporováno, vždyť jde o nasycení celého našeho národa.

Poté se ujal slova i viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček, který připomněl stav českého zemědělství od počátku 90. let minulého století přes vyjednávání o vstupu do EU, k němuž došlo v roce 2004, až po současnost. Konstatoval, že za tu dobu zažil mnohá jednání mezi zemědělci a bývalým vládami, které se zde vystřídaly, ale to, co dělá současná vláda, to je, že bez konzultací se zástupci nejvýznamnějších nevládních zemědělských organizací, mění dohodnutí pravidla hry, byť dohodnutá s předchozí vládou, ještě nezažil.

Na tiskové konferenci dále zaznělo, že obě organizace vyzývají vládu k jednání o změnách Strategického plánu SZP. V opačném případě se obrátí na Evropskou komisi, která spolupráci na Strategickém plánu SZP s relevantními partnery ukládá každému členskému státu. Současně se zvýší napětí v členských základnách obou organizací, které se už nyní bouří vzhledem k rostoucím vstupním nákladům o desítky až stovky procent. To ale nemohou promítnout do cen, za něž prodávají své zboží, a dlouhodobě prodělávají.

„Nespokojenost našich členů se současnou situací se stupňuje. Někteří mluví o tom, že vyjedou s traktory do ulic. Zásadní změny Strategického plánu SZP mohou být spouštěčem protestních akcí napříč republikou. Oslabí ekonomickou udržitelnost dobré zemědělské praxe v České republice a zvýší míru nejistoty ohledně budoucnosti českého zemědělství, kterou nyní zažíváme. Na to mohou doplatit i zákazníci, kteří pak na pultech obchodů budou nacházet stále méně domácích potravin. Zvýšení dovozů potravin povede k cenové nestabilitě potravin a potenciálnímu zdražování,“ dodal Jan Doležal.

Ovšem, ale jak také podotkl, vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR zatím dává přednost jednání. Zemědělcům jde o to, aby současná vláda alespoň si vyslechla jejich názory na další budoucnost českého zemědělství. Ovšem, nedojde-li k tomu, z jeho dalších slov vyplynulo, že nálada lidí v členských organizacích je v podstatě výbušná. K tomu můžeme jenom dodat, že to by si měla nová česká vláda také uvědomit.