Agrární komora ČR (AK ČR) zveřejnila v lednovém čísle magazínu AGRObase své požadavky vůči Evropské unii, od níž žádá vyjasnění řady pojmů. Jde o tyto oblasti:

1. Nastavení definice aktivního zemědělce

U definice aktivního zemědělce je třeba, podle AK ČR, najít efektivní a administrativně nenáročný nástroj, který zajistí, že žadatel o dotační podpory je opravdu aktivní zemědělec a nejedná se pouze o aktivního příjemce dotací pod záminkou údržby krajiny bez produkce.

2. Erozně ohrožené plochy

Agrární komora ČR zásadně nesouhlasí s preventivním rozšířením erozně chráněné půdy od roku 2024 až na 65 % plochy orné půdy. Podle ní by toto rozšíření plochy nemělo podléhat povinnému zavedení protierozních opatření, ale sloužit jako doporučení pro zemědělce, že na těchto pozemcích je vyšší riziko eroze a hrozí zařazení do kategorie erozně chráněných pozemků po skutečné erozi. Největší dopad by mělo rozšíření silně erozně ohrožených ploch tam, kde není možné vůbec pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí, jako jsou například brambory, kukuřice, řepa, slunečnice, sója, boby). Načež dodává, že pro zemědělce bude již problematické snížení maximální plochy jedné plodiny z 30 na 10 ha u silně erozně ohrožených oblastí.

3. Neprodukční plochy

Agrární komora ČR dále konstatuje, že přestože se Česká republika potýká se zdražováním potravin, zemědělcům v příštím roce nebude povoleno na ploše minimálně 40 tis. ha pěstovat v rámci celé České republiky jakékoliv tržní plodiny. Pokud mají zemědělci využít výjimku Evropské komise, je důležité, aby nebyli za osetí úhorů penalizováni ztrátou nároku na tzv. ekoschémata. Jestliže mají neprodukční plochy přispívat k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu půdy, bylo by žádoucí umožnit bez postihu na těchto pozemcích pěstovat plodiny vázající dusík bez použití přípravků na ochranu rostlin. Navíc, podle Strategického plánu SZP pro Českou republiku, se má procento půdy bez produkce v příštích letech navyšovat.

4. Podpora náročných zemědělských činností

Agrární komora ČR dále upozorňuje, že válka na Ukrajině zvýšila ceny ropy a zemního plynu a výrobků z nich a výrazně ovlivnila také mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami po celém světě. Toto se již nestihlo zohlednit v aktuálním strategickém plánu a považuje to za velkou chybu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Současně dodává, že následkem raketového nárůstu nákladů se prodražuje zemědělská prvovýroba, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout tento růst nákladů do cen, za které prodávají své produkty. Podle AK ČR je zapotřebí podpořit náročnější činnosti, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele, jinak hrozí jejich výrazný útlum na území České republiky.

5. Výše redistributivní platby

Pokud nedojde k podpoře náročných zemědělských činností, bude Agrární komora ČR nadále usilovat o přehodnocení redistributivní platby na podporu prvních 150 ha zemědělských podniků. Při úrovni 23 % budou výrazně znevýhodněni střední a větší zemědělci, kteří produkují většinu potravin v Česku a provozují investičně a pracovně náročnější činnosti. Tato hodnota se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie ve výši 13 %. „Je nezbytné připomenout, že současný Strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme. Po roce fungování Strategického plánu je možné jej přehodnotit, a pokud se naplní černé scénáře vývoje českého zemědělství, Agrární komora ČR o to bude usilovat,“ dodává k tomu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.