Západ neustále hovoří o zesílení protiruských ekonomických sankcí, avšak stále lavíruje nad odstřihnutím se od ruského plynu a ropy. Podle zpravodajství CNN Prima NEWS Rusko tak díky tomu získává potřebné peníze na financování války na Ukrajině a zejména Evropská unie kvůli tomu čelí silné kritice jak ze strany ukrajinského prezidenta, tak některých expertů. Okamžité odstavení plynovodů z Ruska je ale pro EU prakticky neproveditelné, a navíc by ani nemuselo vést ke kýženému padnutí ruské ekonomiky na kolena. Rusko by mělo zdrojů pro pokračování války na Ukrajině ještě nějakou dobu dostatek.

Rusko za prodej ropy a zemního plynu letos utrží kolem 320 miliard dolarů (7,1 bilionu korun), jak odhadla agentura Bloomberg. To bude asi o třetinu, tedy necelých 80 miliard dolarů, více než v roce 2021. Podle výpočtu think-tanku Bruegel jen samotná Evropská unie zaplatí Rusku v první polovině letošního roku průměrně 850 milionů dolarů (19 miliard korun) denně. Pokud by taková denní částka vydržela i ve druhém pololetí, za celý rok evropská sedmadvacítka pošle na účty ruských těžařských firem přibližně 310 miliard dolarů.

Pro Rusko jde o zcela zásadní penězovod. Obzvláště poté, co protiruské sankce ze strany Západu zacílily na ruský finanční sektor i samotnou centrální banku. Jenže Západ, tedy zejména Evropská unie se zatím zdráhá sankce rozšířit právě o omezení nebo úplný zákaz dovozu ruských energetických komodit. Nejde totiž o

„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí. Udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ obhajoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD) už před více než dvěma týdny zachování dovozu energetických komodit z Ruska.

Evropská unie je na importu ruského plynu závislá z více než 40 procent, závislost navíc není rovnoměrná. Některé státy ruský plyn nedovážejí téměř vůbec (Nizozemsko či Belgie), jiné naopak plyn odjinud téměř nevyužívají (Česká republika nebo Slovensko).

Odborníci se vesměs shodují, že okamžité odstřižení od ruských dodávek plynu je pro Evropskou unii prakticky neuskutečnitelné. „Jsme v situaci asymetrických dopadů. Rusko by uzavřením dodávek plynu přišlo jen o své příjmy, my bychom měli pohromu v hospodářství. Někde by mohl vypuknout blackout, který by vedl k rozpadu společnosti,“ varoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček v pořadu „Co na to vaše peněženka“ na CNN Prima NEWS

Podle analytiků Mezinárodní energetické agentury (IEA) je však v silách Evropské unie do roka snížit odběr ruského zemního plynu o více než 50 miliard metrů krychlových ročně, tedy asi o jednu třetinu oproti stávajícímu stavu. IEA dokonce vypracovala desetibodový plán, podle kterého by Evropská unie mohla postupovat.

Žádný členský stát by v první řadě neměl s Ruskem uzavírat nové kontrakty na dodávky plynu. Zhruba 30 miliard kubíků by dokázalo nahradit využití alternativních dodavatelů. EU totiž plyn odebírá také z Norska, Alžírska nebo Kataru. V návrhu figuruje rovněž doporučení snížit teplotu vytápění v budovách o 1 stupeň Celsia, což by snížilo potřebu plynu asi o 10 miliard kubíků ročně.

IEA dále doporučuje také instalaci alternativních zdrojů energie jako tepelná čerpadla, rozšíření solárních či větrných elektráren, ale také těch jaderných, nechybí ani doporučení snížit energetickou náročnost budov.

„Evropa by se v první řadě měla podívat na svoje vlastní zdroje. Vždyť máme obrovské množství břidličného plynu, a to dokonce více, než mají Spojené státy. Ty provedly doslova revoluci v těžbě plynu, který získávají z břidlic mnohem laciněji než jiné státy,“ řekl CNN Prima NEWS známý dánský environmentální ekonom Bjørn Lomborg.

Otázkou však je, nakolik by odklon od ruského plynu (a ropy) skutečně negativně na ruské hospodářství, a tedy i tamní státní rozpočet dopadl. Ne všichni experti se totiž shodnou, zda by to skutečně mohlo přispět k brzkému ukončení ruské vojenské agrese na Ukrajině skrze utnutí důležitého penězovodu Kremlu.

„Je mimořádně zvláštní si myslet, že Západ přijde s takovými sankcemi, které okamžitě zarazí ruskou válečnou mašinu,“ uvedl pro portál Politico.eu Andris Strazds z Evropské rady pro zahraniční věci. Podle něho by k tomu nevedlo ani úplné embargo na dovozy ruského plynu a ropy. „Mají své vlastní pohonné hmoty, mají zásobu raket, mají vojenské vybavení, a je mi líto, mají i potravu pro děla. Mají zkrátka všechny hlavní zdroje, které jim umožní ještě nějakou dobu pokračovat,“ dodal Strazds. Podle něho se dopad současných sankcí na ruské ekonomice začne vážně projevovat ke konci letošního roku.

Trochu jiného názoru je Iikka Korhonen, který se ve Finské národní bance věnuje analýze trhů rozvíjejících se ekonomik, včetně Ruska. „Výrazně zvýšené úrokové sazby jsou vážným problémem pro ruské banky. Jejich marže dramaticky klesnou a očekávám, že první problémy se ukáží, až banky budou vykazovat hospodářské výsledky za druhé letošní čtvrtletí,“ uvedl Korhonen pro portál Politico.eu. Finský centrální bankéř tak naráží na zvýšení základní sazby na 20 procent, ke kterému přistoupila ruská centrální banka poté, co Západ zmrazil její devizové rezervy držené v zahraničí. Bank of Russia tím chtěla ztlumit propad kursu rublu vůči dolaru a euru, který po použití „finanční atomovky“ ze strany Západu nutně následoval.