Aktuální vývoj cen energií, využívání zdrojů z evropských fondů, situace ohledně velkých dopravních staveb a dopady ekologické legislativy na rodiny v České republice – to byly hlavní otázky, o nichž se hovořilo v pondělí 6. března 2023 na jednání Rady hospodářské a sociálního dohody ČR neboli tripartity, které proběhlo na Úřadu vlády ČR.

Na tiskové konferenci, po skončení jednání tripartity, nejprve vystoupil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který se soustředil na vysvětlení otázky, jak se daří České republice čerpat evropské prostředky z fondů EU, a to jak v předchozím období, to je let 2014 až 2020, tak i v novém období, to je do roku 2027. Načež prohlásil, že účastníci tripartity konstatovali, že se podařilo zlepšit plnění těchto závazků a příležitostí ze strany České republiky vůči evropským finančním prostředkům. Přitom v případě předchozího programovacího období, byla alokace z těchto fondů dokonce nad 10 procenty nad tím, co měla Česká republika k dispozici. Přitom do konce ledna 2023 bylo proplaceno téměř 87 % z celkové alokace.  Co se týče dalšího programovacího období, to je do roku 2027, v tomto případě se daří alokaci těchto prostředků průběžně plnit. V této chvíli je, z hlediska počtu žádostí, obsazeno již 30 % celkové alokace. Přičemž dodal, že nikdo nezaznamenal výhrady vůči rychlosti plnění z české strany.

Podle Martina Kupky dalším významným bodem programu tripartity byla otázka dopadů evropské regulace na český průmysl, obecně na českou ekonomiku. Uvedl, že se na tripartitě rozproudila diskuse o blížícím se schvalování emisní normy Euro 7, kdy se daří vytvářet velmi funkční spojenectví s dalšími státy proti nerealistickým požadavkům stávající podoby tohoto návrhu normy Euro 7. Konstatoval, že v dalších týdnech proběhnou jednání ministrů dopravy členských států EU. Načež poznamenal, že v této chvíli aliance proti nerealistickým požadavkům normy Euro 7 představuje deset pozitivních reakcí z členských států EU.

Dalším bodem programu tripartity byla informace o připravovaných a probíhajících dopravních stavbách infrastruktury v České republice, a to jak na dálnicích a silnicích, tak i na železnici. Prohlásil, že se daří naplňovat rekordní rozpočet státního fondu dopravní infrastruktury. Podle něho všechny stavby pokročily intenzivně kupředu. „Potvrdili jsme, že v rámci aktualizované podoby Programového prohlášení vlády představíme také desetiletý výhled investic do dopravní infrastruktury tak, aby se podařilo dokončit základní dálniční síť, a aby se v dalších letech podařilo spustit klíčové stavby na železnici,“ konstatoval.

Poté se ujal slova ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který se věnoval především otázce cen energií. V úvodu řekl jednu dobrou zprávu, a to, že cena plynu na světových trzích v pondělí klesla až na částku 42 euro za 1 MWh. Takže, cena plynu je zhruba poloviční oproti počátku letošního roku. Jelikož cena elektřiny je navázána na cenu plynu, tak i jeho cena klesá. Sociálním partnerům během jednání tripartity představil opatření, jejichž prostřednictvím současná vláda pomáhá našim občanům překlenout současné vysoké ceny energií. Cena plynu jde dolů. Přičemž to paralelně nastává současně s tím, jak se zvyšuje jistota, že se Evropa dokáže obejít bez dodávek plynu z Ruska, dodal. Ukazuje se přitom, že Česká republika dokáže snít spotřebu plynu. Přitom zároveň je schopna zajistit dodávky z jiných zdrojů.

Podle ministra Síkely jde především o rozvoj infrastruktury na přijímání zkapalněného zemního plynu odjinud. „Jsem rád, že se nerealizovaly černé scénáře, které se koncem léta a na podzim malovaly, a že se ceny energií vrací tam, kde byly před válkou. Postupně to čím dále tím více pocítí i koncoví zákazníci,“ dodal.

Jozef Síkela dále uvedl, že aby Česká republika pomohla firmám s vysokými cenami energií, tak vláda odpustila poplatky za obnovitelné zdroje. Vypsala se i dotační výzva na pomoc velkým podnikům s vysokými cenami energií. V jejím rámci bylo zatím proplaceno 613 žádostí v hodnotě téměř 4 miliard korun, celkem bylo přijato více než 1000 žádostí v hodnotě 5,5 miliardy korun.

V neposlední řadě byly zavedena možnost zastropování cen energií, a to jak pro domácnosti, tak i pro podniky. Za leden a únor letošního roku bylo na zastropování vynaloženo 14 mld. Kč.

Jozef Síkela dále poznamenal, že pomoc státu pro podniky nebyla zanedbatelná. Nyní je ale čas investovat do obnovitelných zdrojů a do energetických úspor. Ty budou v budoucnosti hrát zásadní roli. To je v situaci, kdy český průmysl spotřebovává na jednu jednotku HDP dvakráte více energie, než je průměr EU, a ještě dokonce dvakráte více než je tomu v Německu. Z hlediska další budoucnosti, je tento poměr spotřeby energie i nadále neudržitelný, konstatoval. Proto ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo za cíl vypsání roční výzvy, v rámci které je připraveno až 10 miliard korun, které se mohou během roku vyčerpat.

Třetím vystupujícím na tiskové konferenci po jednání tripartity byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Nejprve uvedl, že, díky nepřítomnosti ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, se na tripartitě neprobíraly dva body. Jednak to byly rámcové parametry úprav v daňové oblasti a dále demografický vývoj a jeho dopady na trh práce. Tyto body byly přeloženy na další jednání tripartity, které bude 15. května 2023.

Poté Jaroslav Hanák prohlásil, že předseda vlády informoval sociální partnery, že z hlediska politických jednání není připravena důchodová reforma a reforma veřejných financí. Tato jednání zatím v politických kruzích probíhají. Jakmile budou ukončena, poté budou sociální partneři o nich informováni.

Jaroslav Hanák dále za velmi klíčovou věc pro zaměstnavatele a podnikatele označil jaká se budou přijímat opatření v oblasti cen energií. Konstatoval, že se sociální partneři shodli na tom, že naše společnost loni prožila složité období. Zejména z toho hlediska, že se hledala cesta, jak zajistit dostatek plynu, elektrické energie a nafty, a zároveň i za jakou cenu. Řešila se i otázka cenových dopadů na občany, malé a střední firmy a posléze i na velké firmy, a to v rámci dočasného krizového rámce, jak ho stanovila Evropská komise.

„Z pohledu zaměstnavatelů a podnikatelů jsme vyzvali vládu, aby se věnovala problematice surovinové politice, což je potřeba z hlediska předvídatelnosti budoucích investic, jak o tom musí uvažovat každý podnikatel. Je to pro ně klíčová záležitost. Věřím, že se v tom bude pokračovat, protože nás zajímá, jaký mix budeme mít v oblasti surovin, a jaký mix budeme mít alespoň ve střednědobém výhledu v oblasti elektrické energie,“ řekl Jaroslav Hanák.

Dalším bodem tripartity byla analýza dopadů ekologické legislativy. Podle Jaroslava Hanáka je to velmi důležitá záležitost, a to z dopadů na občany, na domácnosti. Načež dodal, že je třeba do tohoto materiálu ministerstva průmyslu a obchodu dopracovat i dopady na český průmysl.  A také i na zbytek naší ekonomiky. „Bereme to, jako úvodní analýzu, kterou je potřeba dopracovat,“ řekl.

Poté se prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR věnoval implementaci evropských fondů. Ocenil, že zbývá dočerpat 128 miliard korun. Věří, že se to České republice podaří, a to včetně těch fondů, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost nebo pro dobrý rozvoj ekonomiky.

Dále řekl, že začíná nové programovací období. Přitom věří, že se v České republice podaří udržet týmy, které se podílely na zpracování předcházejícího období, to je v letech 2014 až 2020. Načež dodal, že se stejně intenzivně nastartuje nová etapa dalšího programovacího období.

Pokud jde o přehled dopravních staveb uvedl k tomu, že zaměstnavatelská delegace požádala, aby v tomto materiálu byly zahrnuty i železniční stavby, což již z velké části je tam obsaženo. Ocenil také, že se konečně, to je po 15 letech, díky ministrovi dopravy, Česká republika dostává do situace, kdy se i u nás bude moci uplatnit rakouský mýtný systém Asfinag. Zároveň dodal, že konečně bude také možné v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury využívat nejen finančních prostředků v tomto fondu, ale také je zde i možnost získání finančních prostředků z jiných zdrojů.

„V bodu různé jsem požádal ministra vnitra, aby pohlídal vyhlášku o požární ochraně ve vazbě ke garážování elektromobilů. Elektromobilita je cíl Evropské unie, a tudíž i naší země. Poprosil jsme, ab byla dodržena legislativa Evropské unie,“ dále prohlásil Jaroslav Hanák.

Současně také zdůraznil, že byla dohodnuta i témata pro setkání s krajskými tripartitami. Označil to za velmi dobrou tradici sociálního dialogu, která se před lety uplatňovala. Proto také sociální partneři s předsedou vlády v pondělí dohodli dvě témata: jednak oblast sociálních služeb a zdravotnictví, druhou oblastí je učňovské školství.

Za odbory vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který prohlásil, že největším problémem a úkolem v současné době je boj s inflací. Připomněl, že je to rok, co odbory tehdy v lednu vyzvaly vládu, aby využila platného zákona o cenách a nastoupila cestu cenové regulace, což se prakticky nestalo. Mezitím došlo k posunu rovin, kdy například ministr zemědělství Zdeněk Nekula začíná zjišťovat, co se vlastně v oblasti cen potravin děje. Zkrátka nastává situace, kdy je potřeba hlídat výši marží obchodníků. Načež Josef Středula k tomu podotkl, že se nejedná o stanovení cenových stropů, ale aby se minimálně využila jedna část zákona, která se týká právě boje s výší marží obchodníků. Tuto situaci poté označil za ryze český problém. Konstatoval, že to není jen o cenách, které k nám přicházejí zvenčí, ale i tom, na kolik si obchodníci stanoví výše své marže.

Podle předsedy ČMKOS jde totiž o to, že necháme-li růstu inflace volný průběh, tak za dva roky bude inflace činit již 28 %, to je o kolik naroste cena zboží. Přičemž to označil za zdrcující skutečnost, protože to ničí, jak veřejné finance, tak i sociální systém. Rovněž to výrazně snižuje i kupní sílu obyvatel. Přitom z tohoto vývoje se postupně nakupí řada dalších problémů. Podle Josefa Středuly by to měla být hlavní otázka, kterou by měla naše společnost nyní řešit.

Další otázkou, o níž se najednání tripartity hovořilo byla ta skutečnost, že ve společnosti se mluví o důchodové reformě, a přitom vláda k tomu nemá připraven dokument, který by mohla sociálním parterů na tripartitě předložit. Ale, členové vládní koalice v médiích přitom hovoří o potřebě pozdějšího odchodu do důchodu, konkrétně v 68 letech. S tím odbory, konkrétně kolegové z Odborového svazu KOVO, nesouhlasí. Proto na 29. března, na 12.00 hod. svolali před Úřad vlády ČR demonstraci. Na ní chtějí jejich nesouhlas veřejně deklarovat.

Pokud jde o otázku důchodové reformy Josef Středula dále uvedl, že například čas 24 hodin na posouzení návrhu zákona o snížení valorizace důchodů, byl nedostatečný čas na posouzení tohoto návrhu. Při této příležitosti konstatoval, že ČMKOS iniciovala, aby dvě pracovní skupiny tripartity, to je pracovní skupina pro daň a pojištění a dále i pracovní skupina pro důchodovou reformu, byly aktivní. To je, aby tyto záležitosti odehrávaly na odborné bázi a odboráři měli možnost svoje názory a připomínky sociálním partnerům, prostřednictvím těchto odborných skupin, sdělit. Přitom dodal, že sekretariátem tripartity bylo odborům sděleno, že premiér byl o tomto postupu informován.

Podle předsedy ČMKOS další vážnou věcí, kterou se tripartita zabývala je otázka cen energií. Konstatoval, že na jedné straně byla pochválena činnost ministerstva průmyslu a obchodu, a to v rámci pracovního týmu pro hospodářskou politiku, protože se o tomto tématu u nás vážně diskutuje. Josef Středula na tripartitě zmínil, že existuje nebezpečí přesunu výroby z Evropy do USA, případně do Asie. Na to reagoval ministr Síkela s tím, že právě touto otázku se na svých jednáních zabývají ministři hospodářství jednotlivých zemí EU. Hlavním motivem těchto debat ministrů je hrozba deindustrializace Evropy a ztráta konkurenceschopnosti evropských podniků. Odbory tuto debatu vítají, protože potenciální hrozba je ve skutečnosti velmi veliká. Jde o klíčovou věc u hlediska budoucnosti evropského hospodářství.

Proto také odbory daly najevo svoji podporu výstavbě dalších bloků jaderných elektráren, aby česká ekonomika, český spotřebitel, měli přístup k levným zdrojům elektrické energie. „Čím rychleji to bude, tím lépe,“ dodal.

Podle Josef Středuly si odbory přejí, aby se při výstavbě dalších jaderných bloků do tohoto procesu výstavby zapojilo, co nejvíce subjektů, působících v České republice. Konstatoval, že to nebude lehký úkol. Zároveň poznamenal, že je obrovská příležitost získat a mít tuto dovednost do budoucna. Načež dodal, že je nutné hlásat, že jaderná energie je čistá energie, to je, aby zdroje z jádra byly považovány za čisté zdroje.

Poté předseda ČMKOS přešel k problematice emisních povolenek, k vývoji jejich cen. Řekl, že hladina cen, to je na úrovni od 92 euro až po 100 euro, odbory považují za vysoce nebezpečnou věc. Neboť to značný vliv na ceny elektrické energie, a to tím, že to působí na růst jejich cen ze zdola. Což je špatmé nyní, to je v době vysoké inflace.

Josef Středula se dále věnoval i otázce dopadů ekologické legislativy na domácnosti. Ocenil, že že ministerstvo průmyslu a obchodu k této problematice zpracovalo materiál, a to dokonce ve značné šíři. Věří, že do budoucna bude takovýto materiál ještě více podrobnější.

Načež uvedl několik konkrétních příkladů z tohoto materiálu. Poznamenal, že nová emisní norma ETS 2, která se týká emisních povolenek pro silniční dopravu, budovy, zemědělství, odpady a menší průmysl, v roce 2027 zahrne celkem na 2,3 milionů domácností, a to především zdražením vstupů. Přitom, již nyní u nás trpělo, před energetickou krizí, na 900.000 domácností energetickou chudobou. Z čehož 45 % byly rodiny s dětmi a 23 % byli důchodci.

Zároveň přidal další údaj, který vypovídá o tom, že dříve vydávalo 15 % domácnost 40 % svých příjmů na zajištění chodu svých domácností, přitom nyní je to již 25 % domácností. Jde tedy o dynamický růst, který ohrožuje nízkopříjmové skupiny obyvatel toto vše zvládnout.

Současně k tomu poznamenal, že takových to „opatření“ v ekologické legislativě se připravuje povícero. V této souvislosti ocenil postoj ministra dopravy Martina Kupky k emisní normě Euro 7, která ohrožuje nejen českou zaměstnanost, ale celou budoucnost České republiky. Prohlásil, že je rád, že se v EU proti této normě již vytvořila určitá koalice zemí EU, které s principy nesouhlasí.

Načež Josef Středula dále uvedl, pokud jde o emisní povolenky, tak v tomto případě neexistuje v řadě zemí EU obdobný souhlas s postojem české vlády, jako je tomu v případě normy Euro 7. Ale, současně ocenil postoj české vlády, který zaujala vůči emisním povolenkám.

Poté se předseda ČMKOS věnoval problematice dopravních staveb. Odbory požádaly vládu, aby do materiálu o dopravních stavbách byla zahrnuty i stavby, které, před moha lety, zastavil tehdejší ministr dopravy Vít Bárta. Podle Josefa Středuly tím, že se tehdy zastavila jejich výstavba, tak se tato celý proces výstavby těchto staveb výrazně zdržel a časově posunul. Zároveň uvedl, že odbory podporují stanovisko, aby se urychlila výstavba liniových staveb v dopravní infrastruktuře, a to včetně rychlodráhy.

V závěru svého vystoupení ocenil Josef Středula otevřenost pondělního jednání tripartity s tím, že potřeba hnout s věcmi kupředu.