Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 21.11.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Pravděpodobný budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hledá cesty, jak snížit rozpočtový schodek v příštím roce. Zatímco aktuální návrh počítá s deficitem 377 miliard korun, nastupující kabinet ho chce dostat pod tři sta miliard. Podle zpravodajství České televize ve hře jsou škrty ve slevách na jízdném pro děti a důchodce, šetření v provozních výdajích státu nebo úspory v platech státních zaměstnanců, případně nižší dotace podnikatelům nebo úspory v podpoře obnovitelných zdrojů. 

„Musí to být pod tři sta miliard. Určitě do jednání půjdeme přibližně s takovou strukturou, jakou jsme již předkládali,“ konstatuje Zbyněk Stanjura. „Každý rok jsme ukazovali, kde se dají desítky miliard ušetřit,“ dodal.

ODS svůj úsporný balíček předložila jižž loni při schvalování rozpočtu na letošní rok. Tehdy ale kvůli odporu stran  odcházející vlády premiéra Andreje Babiše neprošel. „Samozřejmě budeme sledovat, kde pánové ušetří. Myslím, že to byla jen předvolební lež, a že neušetří nic,“ reagoval na plány úspor ze strany ODS premiér v demisi a předseda ANO Andrej Babiš.

Budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura ještě musí rozpočtové škrty projednat s nastávajícími koaličními partnery – tedy s KDXU-ČSL, TOP 09, Starosty a Piráty. Ti s plánem úspor souhlasí, o konkrétních položkách ale bude pětikoalice ještě rokovat.

ODS do jednání o změně rozpočtu vstupuje se záměrem snížit deficit o více než 77 miliard. Dominantní úsporu vidí v provozních výdajích států, škrtat se podle ní ale dá i v platech státních zaměstnanců, podnikatelských dotacích nebo slevách na jízdném 

„První půjdou neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, letos 105 miliard, to je první na ráně. Potom provoz státu, kde při dobré vůli bude šetřit stát sám na sobě, a nebude to mít žádný dramatický dopad na občany České republiky,“ doplnil Zbyněk Stanjura.

Již loni na podzim ODS navrhla uspořit dvaadvacet a půl miliardy na provozních výdajích státu, skoro sedmnáct miliard na platech státních zaměstnanců, ale také šest miliard kvůli zrušení slev na jízdném a pět miliard na dotacích pro obnovitelné zdroje energie. „To byly návrhy občanských demokratů, pak jsme kandidovali (do sněmovních voleb), měli jsme koaliční program,“ dodává Stanjura.

Předznamenává tím případné vnitrokoaliční kompromisy, neboť některé strany vznikající vlády totiž mají k části návrhů výhrady. KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 například nechtějí úplně zrušit slevy na jízdném pro děti a studenty. Ty by měli podle nich dál dostávat lidé s nižšími příjmy.

„Měl by tam být sociální aspekt, a ne plošné rozdávání. Myslím si, že náš státní rozpočet je opravdu napnutý,“ vysvětlila první místopředsedkyně strany KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková.

Tváře vládní koalice zároveň připouštějí, že by slevy mohly být nižší než pětasedmdesát procent. „Parametry je možné měnit tak, aby slevy dávaly smysl a byly cíleny na ty, kteří je potřebují,“ uvedl místopředseda STAN Petr Gazdík. Kromě ODS nicméně žádná další uskupení z koalice své představy zatím nepředložilo.

Strany, které budou v příštích čtyřech letech v opozici, ale plány nastupující pětikoalice odmítají. „Je to nereálné, když si vezmu jeden pozměňovací návrh vedle druhého. Snižovaly by se platy – i tarifní platy. Snížíme platy lidem, kterým jsme děkovali? Lidem v sociálních službách, policistům, hasičům?“ táže se ministryně financí v demisi a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„U některých třeba ne úplně výkonných úředníků ke zvyšování prostě docházet nebude. Je fér to říkat tak otevřeně, jak činíme,“ míní předsedkyně strany TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová.

Podle předsedy SPD a poslance Tomia Okamury je potřeba odložit drahé zahraniční armádní nákupy. „V rozpočtu se pohybují kolem šedesáti, sedmdesáti miliard korun,“ uvedl.

Poslanci začnou ve sněmovně v prvním čtení projednávat návrh státního rozpočtu se schodkem 377 miliard na začátku prosince. Budoucí vládní strany se zatím dohodly, že rozpočet navržený odcházejícím kabinetem během prosince ve sněmovně odmítnou a přepracují. 

Zbyněk Stanjura České televizi řekl, že na snížení rozpočtového schodku zhruba o osm desítek miliard bude nový kabinet potřebovat minimálně šest týdnů. To znamená, že novou verzi nejdůležitějšího zákona roku by mohla mít Fialova vláda hotovou do konce ledna.

Na začátku února by pak kabinet mohl nový rozpočet poslat do sněmovny. Schvalování klíčového vládního návrhu odhaduje nová koalice zhruba na měsíc a půl. Česká republika tak nebude mít minimálně první tři měsíce příštího roku schválený rozpočet a vláda bude hospodařit podle rozpočtového provizoria.

Budoucí ministr školství Petr Gazdík (STAN) České televizi už také řekl, že po dobu provizoria mimo jiné neporostou platy učitelů ani dalších státních zaměstnanců. „V prvních třech měsících budou výdaje patrně ve výši jedné dvanáctiny předchozího roku. Tím pádem nebude na navýšení platů v prvních třech měsících. O to víc bych chtěl apelovat na pana prezidenta, že čím dříve bude vláda sestavena a funkční, tím lépe to bude pro tento stát jak z hlediska rozpočtu, tak i covidové a energetické krize,“ uvedl. 

  • Zdroj: Česká televize