Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Mnozí Češi si odvykli dojíždět do práce veřejnou dopravou. Způsobila to pandemie koronaviru a nemožnost hromadného cestování. Lidé tak preferují jízdu svým automobilem, nic na tom nezměnily ani současná drahota či loňské rekordní ceny pohonných hmot. Informuje o tom Deník, který si na toto téma zorganizoval vlastní anketu.
Podle Deníku téměř čtyři pětiny respondentů v anketě odpověděly, že levnější způsob dopravy do práce či školy více než před rokem nevyužívá. Změnit způsob dopravy za ekonomičtější se rozhodl zhruba každý osmý dotazovaný.
Výsledky průzkumu Deníku potvrzují i data ministerstva dopravy. Dopravci zatím marně vyhlížejí úspěšnější předcovidové roky v počtu přepravených cestujících. Zatímco v roce 2019 cestovalo vlakem, linkovým autobusem či spoji městské hromadné dopravy (MHD) bezmála 2,8 miliardy pasažérů, o tři roky později jich bylo „jen“ necelých 2,4 miliardy.
Vůbec nejvíce jsou krizí zasažené podniky MHD. Oproti autobusové linkové dopravě a vlakovým dopravcům se cestující vracejí nejpomaleji. V loňském roce se MHD přepravilo 1,84 miliardy cestujících, v předcovidovém roce 2019 to bylo o 400 milionů více.
Podle mluvčí Sdružení dopravních podniků ČR Lindy Hailichové počátek roku 2022 byl ještě, z pohledu MHD, částečně ovlivněn restrikcemi spojenými s pandemií. V současné době může počet osob, kteří se přepravují MHD, částečně ještě ovlivňovat fakt, že pracují z domova. Na tzv. home office někteří pracovníci přešli během covidu a některé firmy dál tento způsob práce svým zaměstnancům umožňují, konstatovala Linda Hailichová. Zároveň však poznamenala, že čísla se každý měsíc zlepšují a lidé do městské hromadné dopravy vracejí.
Z jejích informací ovšem vyplývá, že rychlost návratu cestujících k MHD není všude stejná. Jsou města, kde lidé začali využívat služeb MHD téměř ihned po uvolnění restrikcí, jinde to vázne. Podle ní ze statistiky vyčnívají Karlovy Vary, které mají o 35 procent cestujících méně než v roce 2019, protože jim ubyli ve městě turisté z Ruska. Dopravní podnik Karlovy Vary ale provozuje i meziměstskou dopravu, a tam jsou na 92 procentech oproti 2019. Například ale v Děčíně mají o 20 procent cestujících méně než v roce 2019, uvedla Hailichová.
Jedním z důvodů, proč se lidé do MHD vrací pozvolna, je, podle odborníků, častá nespolehlivost spojů. Zároveň uvádějí, že kromě komfortu využívání osobních aut, pomalý návrat do MHD způsobuje také setrvačnost dopravních návyků.
„Důležitým faktorem je i aktuální dopravní situace v Praze, kdy silná automobilová doprava omezuje fungování MHD. Prakticky každý týden dojde k situaci, kdy je zpožděná většina všech povrchových linek ve vnitřní Praze. Zpoždění i delší, než deset minut nejsou výjimkou. Komfort a atraktivita MHD tak razantně klesá i pro ty, pro které by byla první volbou,“ řekl Martin Šotola, výkonný ředitel spolku AutoMat zabývající se dopravní politikou Prahy ve prospěch pěší, veřejné či cyklistické dopravy.
Jednou z dalších příčin, proč někteří dávají přednost osobní dopravě před veřejnou, jsou, jak dále uvádí Deník, zažité předsudky. Podle předsedy Platformy Vize O Romana Budského je vhodné apelovat již na děti s tím, že ten, kdo jezdí hromadnou dopravou nebo chodí pěšky či jezdí na kole do práce či do školy, není někdo, kdo nemá na to jezdit autem či že pochází z vyloučené lokality.
Současná ekonomická situace sice nepřiměla dojíždějící do zaměstnání přestoupit z auta do autobusů či vlaků, nicméně Češi jsou úspornější při spotřebě a nákupu paliva. Jak vyplývá z ankety Deníku, necelé dvě třetiny respondentů hledá při doplňování paliva čerpací stanice s levnějším palivem. Téměř čtvrtina dotázaných omezila cestování autem a deset procent přiznává, že jezdí úsporněji.