Česká republika je za určitých okolností ochotna podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva, podle zpravodajství České televize to řekl ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy. Přímé dodávky plynu od ruského Gazpromu zajišťují pro zákazníky ČEZ jen velmi nízký podíl. Přímý kontrakt mezi ruským energetickým gigantem a ČEZ proto letos skončí, oznámil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Ministři průmyslu zemí EU se bavili také o tom, jak zajistit dostatek plynu pro své země a zároveň neporušit dosavadní protiruské sankce, k čemuž by, podle Evropské komise, vedly platby v rublech. Česko, podle Síkely, nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který, podle ministra, stále platí v eurech.

„My jsme se dohodli na tom, že nebudeme přijímat žádné kroky, které by oslabily účinek sankcí na Ruskou federaci. Na takovéto věci přistoupit nemůžeme,“ prohlásil Síkela k ruskému požadavku.

Ostatní čeští dodavatelé energií plyn nekupují přímo od Gazpromu, ale vesměs na energetické burze v nizozemském Rotterdamu či na brokerských platformách.

Rusko se minulý týden rozhodlo přestat dodávat plyn do Polska a Bulharska, protože tamní energetické firmy odmítly přistoupit na požadavek prezidenta Vladimira Putina platit za klíčový zdroj energie v rublech. Evropská unie, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové s tímto scénářem počítala a obě země začaly dostávat plyn od svých sousedů.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí, včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má stát.

ČEZ je největší česká energetická firma a jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.

Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin, protože nechce takto pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto již letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako jsou USA či Katar, rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.

Zdražování energií, aktuálně především plynu, dopadne před další topnou sezonou nejen na domácnosti, ale také na rozpočty firem nebo obcí. Některým z těch, kdo mají smlouvu s Pražskou plynárenskou, přišel během dubna dopis s návrhem změn – právě kvůli drahému plynu. Energetický regulační úřad (ERÚ) ale upozorňuje, že pokud mají fixaci, na nové podmínky nemusejí přistoupit.

Výzva dorazila i do středočeské Litně, která nyní platí za plyn asi 350 tisíc ročně. „Nicméně minulý týden nám dodavatel plynu oznámil, že není schopen dostát svým závazkům a že buď bude muset odstoupit od smlouvy nebo nám bude muset plyn také zdražit,“ popisuje vzniklou situaci tamní starosta Filip Kaštánek.

A to by znamenalo až pětinásobný nárůst ceny. Obec má ale fixaci do konce roku. Starosta proto na výzvu nebude reagovat. A podle regulátora ani nemusí. „Dodavatel energií může podle občanského zákoníku navrhnout jednání o smlouvě. To zákon skutečně umožňuje. Odběratel má ale právo na navrhované jednání nepřistoupit, dodavatel není oprávněn v takovém případě přestat smlouvu plnit,“ zdůrazňuje mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Pražská plynárenská upozorňuje, že navrhované změny se týkají jen právnických osob, tudíž právě obcí nebo firem. Dodavatel teď údajně má stabilní dodávky plynu. Od hlavního města Prahy si ale kvůli vysokým cenám vypůjčí před další topnou sezonou dvě miliardy korun na nákup zásob.