Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 07.10.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nejasností kolem kvality polských potravin přibývá. Nyní se mluví o přimíchávání technického oleje do krmiv pro drůbež. Proti podobným praktikám se vymezují čeští drůbežáři, které pravidelně kontroluje Státní veterinární správa a další dozorové orgány. Zaručují tak špičkovou kvalitu tuzemského drůbežího masa a vajec. Uvádí se v tiskové zprávě Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie.

„Mohu ujistit české spotřebitele, že český systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil přimíchávání technického oleje do krmiv pro zvířata a dalším praktikám. Podobné skandály kazí image chovatelům drůbeže po celé Evropě. Mrzí mě, že k nim dochází v naší sousední zemi, ze které navíc dovážíme až 10 kamionů drůbežího masa každý den,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Podle ní české drůbežářské podniky podstupují kontroly několikrát do roka. Státní veterinární správa sleduje podmínky welfare neboli zajištění pohody zvířat, dále ověřuje metody léčení zvířat a dohlíží na evidenci léčiv či rezidua cizorodých látek. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zajímají podmínky skladování krmných směsí. Krajský úřad kontroluje vše spojené s životním prostředím, Česká inspekce životního prostředí zase dodržování podmínek Integrované prevence a omezování znečištění IPPC. Ostatní kontroly provádějí Krajské hygienické stanice, Úřad práce, Státní úřad inspekce práce a místně příslušné Živnostenské úřady nebo Finanční úřady.

„Státní veterinární správa provádí standardně poměrně intenzivní kontroly drůbežího masa i vajec přicházejících ze zemí Evropské unie včetně Polska. V rámci dozoru jsou kontrolovány nejen příchozí zásilky potravin v místech jejich určení, nejčastěji ve velkých logistických centrech obchodníků. SVS dlouhodobě provádí také kontroly vozidel přepravujících potraviny živočišného původu po tuzemských dálnicích a silnicích. Na těchto kontrolách spolupracuje s Policií ČR a Celní správou. Navíc SVS v rámci svého monitoringu pravidelně sleduje nebezpečné látky v potravinách včetně drůbežího masa a vajec. Žádný problém týkající se zmíněných cizorodých látek SVS v potravinách v poslední době nezaznamenala,“ říká ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán.

Naopak mezery v polském systému kontrol kvality potravin přiznal začátkem letošního roku ve své zprávě polský Nejvyšší kontrolní úřad NIK. Vyšší míru chybovosti v dodržování přísných evropských standardů pro potraviny vykazují polské výrobky také v evropském Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. V loňském roce činily záchyty ohledně pochybení u drůbežího masa a výrobků z něj 165 případů, které jsou v systému vedeny jako závažné. U vajec a výrobků z nich se jednalo o 3 případy. U českého drůbežího masa a výrobků z něj došlo podle RASFF k pochybení v 1 případě a u českých vajec nebyl hlášen jediný případ.

O skandálech kolem kvality polských potravin se mluví v posledních letech stále častěji. Kromě aktuální kauzy s přimícháváním technických olejů určených pro výrobu maziv a biopaliv do krmiva pro drůbež se jedná o záchyty salmonely v drůbežím mase, nelegální porážky dobytka před třemi lety či před deseti lety skandál s technickou solí, která byla označována za potravinářskou.

„Levné a předotované potraviny z jiných zemí si nechávají do Česka dovážet velké obchodní řetězce, navíc za cenu vyšší ekologické zátěže. Polské skandály s kvalitou potravin proto otřásají českou veřejností, která si kvalitu jednoznačně zaslouží. Apeluji proto na české zákazníky, aby sledovali původ potravin, které kupují. Čeští zemědělci vyrábějí kvalitní potraviny za dostupné ceny, v nabídce velkých obchodů jich je ale bohužel stále jako šafránu,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Agrární komora ČR, a její členská organizace Českomoravská drůbežářská unie, ve své tiskové zprávě dále publikují tabulky o počtu pochybení v kvalitě potravin, k nimž v posledních letech došlo, a které zachytily kontrolní a dozorové orgány (viz tabulky níže).

 

Pochybení v kvalitě potravin celkem

 

2020

2021

2022*

Polsko

347

373

196

Česko

12

20

8

Francie

181

198

118

Nizozemsko

159

142

90

Španělsko

96

149

71

 

Závažná pochybení v kvalitě drůbežího masa a výrobků z něj

 

2020

2021

2022*

Polsko

181

165

77

Česko

3

1

1

Francie

29

16

4

Nizozemsko

11

7

4

Španělsko

3

1

4

 

Závažná pochybení v kvalitě vajec a výrobků z nich

 

2020

2021

2022*

Polsko

3

3

3

Česko

0

0

0

Francie

1

0

1

Nizozemsko

1

1

0

Španělsko

0

2

0

 

zdroj: Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF

* 1. 1. – 5. 10. 2022

  • Zdroj: Agrární komora ČR