Téměř dva tisíce zemědělců opět vyjely do ulic, aby upozornily na dlouho neřešené problémy a zhoršující se situaci v sektoru na národní i evropské úrovni. Farmáři zamířili s traktory a další těžkou technikou do měst či k hraničním přechodům, někteří uspořádali veřejná shromáždění či debaty s politiky. K zapojení do mezinárodního protestu je vyzvaly nevládní zemědělské organizace Agrární komora České republiky, Zemědělský svaz ČR, Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Protestní akce českých zemědělců podpořila také Potravinářská komora ČR a stovky dalších farmářů a zástupců společností, kteří nejsou nikde organizovaní, ale protože v rámci sektoru podnikají a cítí politickou nepřízeň, vnímají nutnost ozvat se a bojovat.

„Přestože se zemědělci už musí začít věnovat jarním pracím, vyjeli znovu do ulic. Jsou si dobře vědomi svých povinností na poli i ve stájích a také odpovědnosti k obyvatelům, pro které chtějí vyrábět kvalitní potraviny. Tyto své povinnosti by rádi plnili i nadále, a právě proto znovu protestovali. Politická rozhodnutí na národní i evropské úrovni práci chovatelů a pěstitelů dlouhodobě ztěžují, než aby jim pomáhali a z příslibů pomoci zůstávají jen prázdná slova. Zemědělci jsou už skutečně naštvaní a protestními akcemi chtěli především upozornit na dlouho neřešené problémy sektoru a opakované neplnění slibů. Když je politici tak dlouho přehlíželi, museli pomyslně bouchnout do stolu,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. 

Do protestních akcí se zapojily téměř dva tisíce zemědělců napříč okresy Čech, Moravy i Slezska. Vyjeli převážně v dopoledních hodinách s více než 1600 kusy těžké zemědělské techniky, jako jsou traktory, valníky, nakladače, cisterny, nákladní auta a další. Své stroje vybavili českými vlajkami či na ně pověsili transparenty s hesly Příroda živí vás i nás, České potraviny na český stůl nebo Stop Green Dealu a mnoha dalšími. Někteří vyrazili k hraničním přechodům, kde se setkali s protestujícími farmáři z jiných zemí. Další vyjeli do center velkých i malých měst po celém Česku. Nejsilnější účast byla v Jihočeském kraji, kde vyjelo kolem 400 kusů těžké techniky, následoval Středočeský kraj a Olomoucký kraj.

„Kamkoliv jsme dnes přijeli, setkali jsme se s vřelým přijetím. Máme podporu skoro 80 procent veřejnosti. Už je na čase, aby si i česká vláda uvědomila, že neprotestujeme proto, že bychom neměli co dělat, ale proto, že je situace více než vážná. Zemědělství na kolenou jen tak nikdo nevzkřísí, není to otázka týdnů ani měsíců, ale let a desetiletí. Vláda si zřejmě neuvědomuje, jak dalekosáhlé důsledky mají jejich kroky a také jejich aktuální nečinnost,“ sděluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Do mezinárodní protestní akce se dále nejsilněji zapojili kromě českých zemědělců farmáři z Polska a Německa. „Rozhodli jsme se připojit k mezinárodnímu protestu 20. března, tedy den před summitem premiérů, kteří budou jednat také o nás a naší budoucnosti. Bylo proto potřeba o sobě dát vědět takto důrazně,“ uvádí předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter. Agrární komora ČR vyzvala k účasti také nevládní zemědělské organizace, které podpořily protesty 22. února s účastí několika tisíc traktorů jen za českou stranu. Kromě Česka a Polska se jednalo o organizace z Maďarska, Slovenska, Chorvatska, Rumunska, Litvy, Lotyšska, Slovinska nebo Bulharska.

 „Problémy našich zemědělců nesouvisí jen s politicky motivovanými kroky české vlády, ale jejich původ je potřeba hledat i v zemědělské politice Evropské unie. Tyto problémy nás trápí všechny napříč Evropou, má proto smysl spojit se a bojovat společně. Nutno dodat, že Česko je v převádění evropské legislativy na národní úroveň často v nadsázce papežštější než papež,“ poznamenává prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož.

„Protestní akce jsme se rozhodli podpořit jako malí zemědělci. Je načase postavit se za naše oprávněné požadavky společně bez ohledu na velikost podniku nebo výrobní zaměření. Vzájemnými půtkami akorát ztrácíme čas a ohrožujeme tím vlastní budoucnost, potravinovou soběstačnost a nezávislost naší země,“ shrnuje předseda Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje Václav Koutný.

„Nikdo nechce protestovat, naše místo je nyní v jarních měsících na poli. Pokud chceme i nadále pracovat v zemědělství a vyrábět potraviny pro naše obyvatele, nic jiného nám nezbývá. Jako zemědělci vydržíme dost, ale jak s námi vláda zachází, už je za hranou. Pokud v tom bude pokračovat a bude nadále přehlížet naše oprávněné požadavky, nemůžeme vyloučit opakování protestních akcí,“ dodává předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiří Milek.

Agrární komora ČR je společně s dalšími nevládními organizacemi připravena nadále jednat s vládou a poskytnout jí zpětnou vazbu ze zemědělské praxe. „Pokud znovu zasedneme k jednacímu stolu a podaří se posunout priority, které podpořilo šest nevládních zemědělských organizací a považujeme je za naprosto klíčové pro agrární sektor, poděkují vládě nejen zemědělci, ale jistě i lidé. Jde také o jejich budoucnost, jestli chtějí mít na stole kvalitní potraviny domácího původu,“ uzavírá prezident Agrární komory ČR Doležal.

Situaci po protestech 20. března, a především pak po jednání premiérů 21. března na úrovni Evropské unie, nevládní zemědělské organizace vyhodnotí a rozhodnou o dalším postupu. Pokud opakovaně nebude nabídnutá pomoc politiků a potřebná reakce úředníků dostatečná a operativní, je velmi pravděpodobné, že dojde k dalším akcím. V úvahu přichází opakování

velkých protestů v Praze, po kterých řada zemědělců volala již nyní. 

Co chtějí protestující zemědělci?

1) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění.

2) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun.

3) Snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen.

4) Aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie.

5) Plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.