Chov prasat v Česku patří, podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, jak ve svém zpravodajství uvedla ČTK a na svých webech také publikovala i Agrární komora ČR (AK ČR), k nejohroženějším oborům živočišné výroby v ČR a pomalu vymírá. Důvodem jsou nízké výkupní ceny jatečných prasat, řekl. Loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly stavy chovů o 11 procent na 1,329 milionu kusů. Podle Zemědělského svazu ČR se na poklesu chovů výrazně projevil růst cen energií a řada chovatelů stále stojí před rozhodnutím, zda udržovat ztrátové provozy.

Jan Doležal dále uvedl, že v současnosti ubývá porážek prasat a některé podniky již snížily počet porážecích dní v týdnu. Výkupní cena byla v loňském roce v průměru 33 Kč za kilogram živé váhy. Prezident AK ČR rovněž poznamenal, že cena sice loni vzrostla o čtvrtinu, ale náklady zemědělců se zvýšily například u energií až v řádu stovek procent.

„Máme informace od chovatelů, že na každém kusu na porážku dopláceli 800 až 1000 korun. Lze očekávat, že prodražování chovu prasat bude pokračovat i v letošním roce. Naši členové zvažují utlumení nebo v některých případech dokonce ukončení chovů prasat,“ řekl Jan Doležal.

Zároveň doplnil, že ceny českých chovatelů sráží dolů dovozy masa do obchodních řetězců ze zemí, kde jsou chovatelé díky vyšším dotacím v lepším postavení než čeští zemědělci. Dováží se hlavně z Německa, Španělska a Polska. Upozornil také na to, že řada podniků v minulých letech investovala do zlepšení pohody zvířat. V současné době se tyto investice podle něj ukazují jako zmařené.

Agrární komora ČR již dříve upozorňovala na to, že postupně klesá soběstačnost ve výrobě vepřového masa v Česku. Nyní na úrovni 44 procent, před 20 lety to přitom bylo kolem 95 procent. V roce 1993 bylo v Česku 4,6 milionu prasat, podotkl Jan Doležal.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha uvedl, že v o něco lepší situaci jsou chovatelé skotu. V chovech se, podle ČSÚ, stavy loni zvýšily o 2,3 procenta na 1,39 milionu kusů. V živočišné výrobě také vzrostly ceny výrobců v živočišné výrobě, a to o 24,4 procenta. „Bohužel růst tržeb za vepřové, drůbeží a hovězí maso a ceny mléka nestačil na pokrytí zvýšených nákladů na energie a krmiva,“ řekl Vladimír Pícha.

Loni podle ČSÚ klesly také chovy drůbeže o 7,9 procenta na 23,764 milionu kusů. Podle Jana Doležala podobně, jako u chovů prasat, klesly stavy kvůli vysokým nákladům. V ČR i v Evropě se také šíří ptačí chřipka. Státní veterinární správa koncem ledna uvedla, že v Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže.

Kvůli opatřením proti šíření nákazy budou mít, podle Jana Doležala, chovatelé další náklady například kvůli nutné dezinfekci. „Současně budou chovatelé nuceni přejít na alternativní způsoby ustájení drůbeže kvůli zákazu klecových chovů od roku 2027. To znamená náklady na přestavby v řádech miliard korun a řada zemědělců nyní zvažuje, zda se jim chov drůbeže do budoucna vyplatí,“ uvedl.

Dodal, že nejistota chovatelů hospodářských zvířat se v Česku stále zvyšuje a postrádá od státu vizi budoucího vývoje zemědělství.