Od ledna znovu nastartuje vládní program pro pracovní migraci s názvem „Kvalifikovaný zaměstnanec“. Podle zprávy, kterou vydaly Parlamentní listy, Česká republika chce přilákat hlavně ukrajinské zaměstnance z Polska. Ti však, podle mnohých, mají v Polsku větší výhody než v Čechách, a jejich zlákání tak nemusí být jednoduché. Většina firem zatím o program navíc nejeví zájem, zjistila to agentura Randstad.

Od začátku příštího roku se navýší kvóty pro žádosti o zaměstnanecké karty pro Ukrajince, a to na 11 tisíc osob za rok. Jedná se o program „Kvalifikovaný zaměstnanec“, v jehož rámci jsou stanoveny maximální počty žádostí, které mohou podat účastníci programů schválených vládou za účelem ekonomického přínosu pro Českou republiku. Program je určen pouze pro občany Běloruska, Černé Hory, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska, Mongolska, Srbska a Ukrajiny, uplatňován je od 1. září 2019.

Cílem programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do České republiky chtějí přivést kvalifikované zahraniční pracovníky, a za tímto účelem je těmto pracovníkům garantována možnost podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Nicméně, od začátku války na Ukrajině, by program pozastaven.

Od ledna příštího roku ale přijde avizovaná změna. „Domnívám se, že změna přichází částečně v reakci na to, co se dělo poslední dobou, s čím máme i my zkušenosti. Tedy několik vyhraných žalob, kdy jsme žalovali Ministerstvo vnitra, že neuznávalo sekundární migraci držitelů dočasné ochrany,“ uvedla advokátka společnosti Expatlegal Azra Drozdek. V České republice totiž nebylo možné poskytnout dočasnou ochranu Ukrajincům, kteří se již zaregistrovali v jiné zemi Evropské unie.

Ředitel logistické společnosti Stebal Jan Migl uvedl, že kvůli tomu firma ztratila spoustu pracovníků. „Česká republika přistupuje v rámci Evropské unie k ukrajinským pracovníkům nejhůře. Ukrajinci překročili hranice do Polska, získali tam vízum dočasné ochrany, pak přijeli k nám a tady jim úředníci řekli: když už máte jedno vízum, my vám další nedáme. Jenže například v Německu, Francii i Belgii to možné je,“ řekl ředitel Migl. Firma se od začátku ledna proto bude snažit na základě nových pravidel nabírat co nejvíce ukrajinských pracovníků.

Hospodářská komora ČR doufá, že nejvíce zaměstnanců bude možné do České republiky přivést z Polska, které je od začátku války druhou zemí, kam odešlo nejvíce Ukrajinců. První zemí je Německo. Podle ředitele odboru služeb Hospodářské komory ČR Tomáše Zeleného by však bylo pro Českou republiku v nabídce zaměstnání konkurovat obtížnější Německu než právě Polsku.

Zaměstnavatelé v Polsku se však, podle Tomáše Zeleného, nebudou ochotni svých zaměstnanců vzdát jen tak. „Nefunguje žádné tržiště, evropská inzerce nebo databáze. Navíc stejný problém jako my, řeší sami Poláci, a samozřejmě si nebudou chtít nechat vzít své zaměstnance,“ uvedl ředitel služeb Hospodářské komory ČR.

Přímé oslovení zaměstnanců by se nemuselo setkat s dobrou odezvou Polska, Česká republika se tak bude muset spoléhat na to, že potenciální pracovníci budou kontaktováni maximálně pomocí sociálních sítích, a jinak se tomu nechá volný průběh. „Bylo nám státem řečeno, že tomu nechávají volný průběh a věří, že díky dnešním vymoženostem, sociálním sítím a podobně to bude fungovat, a potenciální pracovníci se na firmy nakontaktují. Za mě je to málo,“ sdělil k tomu Tomáš Zelený.

Na to, jak se České republice podaří Ukrajince přilákat z Polska do Čech, je zvědavý i ekonom Tomáš Kopečný. Na sociální síti X informoval, že minimální mzda v Polsku k roku 2024 bude 24 tisíc korun, zatímco v České republice jen 18.900 korun. Též upozornil, že je v Polsku o třetinu levnější bydlení a o polovinu levnější volání. „Levnější jídlo, blíž dům, příspěvek na dítě 2.500,“ vyčetl dál výhody Ukrajinců v Polsku. Na závěr příspěvku dodal, že se spíše obává, že více Ukrajinců odejde z Čech do Polska.

Pokud jde o další možnosti, jak usnadnit Ukrajincům příchod do naší republiky, nově budou moci žadatelé podávat žádosti korespondenčně, což je změna oproti předchozí povinnosti osobního podání na Ukrajině. Tato úprava usnadní situaci pro ty, kteří již získali dočasnou ochranu v jiné zemi, a nemohou osobně podat žádost. Pro zaměstnaneckou kartu bude nově možné předložit originál cestovního dokladu na zastupitelském úřadu Česka v zemi, kde žadatel pobývá, přičemž žadatelé připojí kopii všech stran cestovního dokladu. Za tento korespondenční způsob podání si žadatelé připlatí standardní správní poplatek ve výši 2.500 korun.

Stále však bude platit, že Ukrajinec, který již má dočasnou ochranu v jiné zemi, do České republiky nebude moci přijít, což kritizuje i instituce ombudsmana. „Česká republika jako členský stát EU má povinnost zajistit práva podle směrnice o dočasné ochraně po celou dobu, po kterou osoba spadá do působnosti směrnice o dočasné ochraně. Není důležité, zda osoba byla dříve registrována v jiném členském státě, či nikoli,“ řekla právnička Kanceláře ombudsmana Veronika Víchová s tím, že v současnosti je pro zaměstnance výhodnější si najít zaměstnání v jiné zemi.