Důchodová reforma je hotová a vláda Petra Fialy ji plánuje ve čtvrtek 11. května představit veřejnosti. Podle informací CNN Prima NEWS, důchodová reforma má mít nejméně 11 bodů, které, v principu, vedou k tomu, aby se všem od roku 2026 plošně snížil důchod, odchody do penzí se maximálně posunuly a zvýšila se motivace lidí mít vlastní spoření.

V své zprávě o důchodové reformě CNN Prima NEWS poté postupně rozebírá všech 11 bodu. Současně cituje tiskovou mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Evu Davidovou, která říká, že filosofie reformy je již hotová a „dokreslená do uchopitelných textů, které cílí na jednotlivé skupiny obyvatel, třeba i třicátníky“. Podle ní má MPS připravenu strategii komunikace, hotové kreativní vizuály a televizní spot, rozpočet na kampaň a vysvětlovací kampaň. Konkrétní opatření komentovat nechtěla.

Ale, jak dále uvádí CNN Prima NEWS, redaktorům této televizní stanice se podařilo zjistit, že se důchodová reforma skládá z 11 bodů. Přičemž o některých z nich již dříve hovořil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, o jiných se dosud pouze spekulovalo.

1. Zkrácení pojistné doby na 25 let v případě odchodu do řádného důchodu

Toto opatření míří například na cizince, kteří v České republice začnou pracovat například až ve 40 letech. Ve chvíli, kdy budou mít odpracováno 25 let, a tedy 25 let budou platit sociální pojištění a zároveň dosáhnou důchodového věku, budou mít nárok na důchod. Stále ale bude platit, že čím méně odpracovaných let, tím nižší důchod bude.

2. Snížení růstu valorizace

V současné době se důchody valorizují v prvním kroku o inflaci a ve druhém o polovinu růstu reálných mezd. Pokud by inflace dosahovala, například deseti procent a reálné mzdy by přitom rostly o pět procent, musí se důchody zvýšit o 12,5 procenta. A právě valorizaci o polovinu růstu reálných mezd chce vláda zbrzdit. Nově se tak důchody zvýší pouze o třetinu jejich růstu.

S tím souvisí i takzvaný příspěvek na náklady, který by měl kompenzovat mimořádnou valorizaci, a situace, která nastala například letos, by už se tak neměla opakovat.

3. Omezení předčasných důchodů

Dnes pro předčasný důchod platí dvě základní podmínky:

1. Musíte platit sociální pojištění nejméně 35 let.
2. Odejít do něj můžete maximálně o pět let dříve, než dosáhnete svého důchodového věku, ne ale dříve než v 60 letech.

Platba sociálního pojištění se nově prodlouží na 40 let a odchod do předčasného důchodu bude možný pouze o tři roky dříve, nikoliv o pět.

4. Fiktivní vyměřovací základ

Podle informací CNN Prima NEWS dojde k jeho zavedení. Fiktivní vyměřovací základ ve zkratce znamená, že v době, kdy je rodič na mateřské nebo rodičovské, tedy v tzv. vyloučené době a nepracuje, bude se mu započítávat vyšší odvedená hodnota na sociálním pojištění. Započítává se totiž nikoliv individuální průměrná mzda, ale průměrná mzda za ekonomiku, je-li vyšší. Takže je to, podle autorů návrhu důchodové reformy, vlastně bonus.

V souvislosti s tím ale část vládních stran navrhuje zrušit tzv. výchovné, které platí od letošního roku a znamená 500 korun navíc pro jednoho z rodičů za každé vychované dítě. V minulém volebním období to prosadila KDU-ČL. Nyní je to právě ona, kdo zrušení výchovného nechce připustit. Podle části koalice jde o dvě opatření zvýhodňující totéž.

5. Společný vyměřovací základ manželů

Ke sdílení vyměřovacích základů by se manželé rozhodli dobrovolně s tím, že to mohou kdykoliv zrušit. Jednoduše to bude znamenat, že se jim sečtou vyměřovací základy a důchod pak budou mít stejně vysoký.

Vyměřovací základ je částka používaná na výpočet záloh pro zdravotní a sociální pojištění. U zaměstnanců se jedná o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Vyměřovací základ zaměstnance bývá zpravidla stejný jako jeho hrubá mzda.

V případě rozvodu by se dělení muselo řešit v rozvodovém řízení. Zároveň by mělo být možné sdílení kdykoliv zrušit, pokud o to jeden z nich požádá. Jde o čistě dobrovolnou změnu se snahou podpořit rodinnou solidaritu.

6. Posun věku odchodu do důchodu

V kolika letech přesně půjdou do důchodu současní třicátníci nebo čtyřicátníci, se, podle CNN Prima NEWS, zřejmě nedozvíme. Podle autorů zprávy je jasné to, že ministerstvo změní přepočet a každý rok se bude vyhodnocovat, jak se věk odchodu do důchodu posune.

Zdroj z jednání důchodové komise pro CNN Prima NEWS dále uvedl, že každý náš občan, ve věku 50 let, by se měl dozvědět, kdy půjde do důchodu a jak to pro jeho ročník vychází. Přičemž se to nebude vyhodnocovat jednou za pět let, ale každý rok.

Délka průměrného důchodu bude stanovena na 21,5 roku a odchod do něho se posune každý rok, a to podle průměrné délky dožití. S ohledem na demografický vývoj je ale zřejmé, že se pro současné třicátníky vyšplhá ke zmiňovaným 67 nebo 68 letům.

7. Snížení nově přiznaných důchodů

Jde zřejmě o nejzásadnější, ale také nejsložitější změnu, kterou bude muset ministerstvo veřejnosti pečlivě vysvětlit. Podle informací CNN Prima NEWS totiž dojde ke změně propočtu u jednotlivých pásem mezi tzv. redukčními hranicemi, což ve výsledku nebude znamenat nic jiného než o stovky až tisíce korun nižší důchod.

„Reálně jde o to, že se seniorům s postupným náběhem sníží penze o stokoruny. Základní procentní výměra důchodů, která se počítá od průměrné mzdy, se nezmění a zůstane na 10 procentech. Změna nastane u zásluhové složky, která vychází z toho, že se nyní do 44 procent průměrné mzdy osobní vyměřovací základ započítává plně. Nově by se asi nezapočítával plně, a tím by došlo i ke snížení koeficientu pro další redukční hranice,“ uvedl zdroj z jednání.

Ke změně by, podle CNN Prima NEWS, mělo dojít už od roku 2026. Jak přesně bude výpočet vypadat, zveřejní až ministerstvo. Už nyní je ale jasné, že se sice reálné důchody seniorů včetně těch nově přiznaných budou zvyšovat, ale sníží se startovací částka a růst penzí zpomalí.

8. Snížení náhradového poměru

Tím, že dojde k úpravám mezi redukčními hranicemi, sníží se tzv. náhradový poměr neboli poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a výší důchodu, který se dnes šplhá až k 50 procentům.

„Padesátníkům a mladším se trochu sníží, ale není to nic drastického. Klesne na zhruba 35 procent a průměrný důchod se sníží třeba o dva tisíce korun. Záměr je takový, že zbytek by si lidé měli ideálně vykompenzovat třetím pilířem,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj z jednání.

První pilíř důchodového systému:

V rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak, společně s daní z příjmů, odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.

U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2.944 korun, v případě vedlejší činnosti 1.178 korun.

Vláda potřebuje docílit toho, aby v roce 2050, kdy se očekává nejhorší poměr počtu seniorů a pracujících, už byly penze snížené i pro ty, kteří v důchodu budou. Cílem je, aby se k roku 2050 uspořily tři procenta HDP, což je v přepočtu na současný stav ekonomiky zhruba 210 miliard korun. Maximální deficit důchodového účtu chce vláda držet maximálně na 140 miliardách korun.

9. Odpuštění odvodů u pracujících seniorů

Pracující senioři nebudou muset platit sociální pojištění. Zároveň si o tuto částku ale nebudou moci zvyšovat důchod.

10. Zvýšení odvodů u OSVČ

Poslední bod v rámci prvního pilíře se týká zvýšení záloh pro podnikatele. Vláda je dlouhodobě připravena k tomuto kroku sáhnout, zatím ale nikdo neřekl, o kolik přesně by vzrostly. V původním návrhu MPSV je navýšení o 600 korun měsíčně. Je ale možné, že to bude ještě více.

11. Změny u příspěvku na penzijní spoření

Změna u příspěvku na penzijní spoření je jediná, která se týká takzvaného třetího pilíře, tedy toho, do kterého si lidé sami dobrovolně přispívají a stát jim finančně vypomáhá. Ministr financí Zbyněk Stanjura již dříve avizoval, že se u měsíčního spoření ve výši 300 korun zruší státní podpora. Aby na ni lidé dosáhli, budou muset ukládat minimálně 500 korun. Naopak se ale zvýší maximální částka, na kterou stát bude přispívat. Dnes je maximální výše státní podpory 230 korun za měsíc, spořit si musíte ale nejméně 1000 korun.

Ke změně dojde i u seniorů, kteří si dnes paradoxně zakládají penzijní spoření a čerpají státní příspěvky. To by se nově mělo zrušit. Spořit si budou moct, státní příspěvek už ale nedostanou.