Na již zmíněné tiskové konferenci Potravinářská komora ČR představila několik rozborových a analytických materiálů, které se týkají přímých dopadů Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu na zemědělsko-potravinářský komplex Evropské unie. Zejména šlo o to, že systémem otázek a odpovědí v přiloženém materiálu se zemědělští a potravinářští redaktoři seznámili s pojmem taxonomie, a také tím, co ve skutečnosti představuje v rámci Green Dealu představuje.

Takže, na první otázku, která je obsažena v titulku této zprávy, Potravinářská komora ČR vysvětluje, že taxonomie představuje klasifikační systém, který by měl v budoucnu sloužit k hodnocení veškerých ekonomických činností. Za pomoci souboru kritérií by měly být ekonomické činnosti hodnoceny jako udržitelné či neudržitelné, což následně ovlivní přístup zemědělců či potravinářů k financování nových investičních záměrů.

Na otázku „Kdo aktuálně připravuje kritéria taxonomie pro zemědělsko-potravinářský sektor a chemický průmysl?“, zástupci Komory odpovídají, že Evropská komise aktuálně připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin či zpracování hnojiv. Pro účely přípravy delegovaných aktů založila Komise Platformu pro udržitelné financování, jejími členy jsou ale ve své podstatě pouze zástupci finančního sektoru a environmentálních organizací.

Následuje další otázka „Proč nebyli osloveni zástupce zemědělců, potravinářů i specialistů na výživu?“. Komora odpovídá, že evropské zemědělsko-potravinářské organizace o členství v Platformě usilovaly, Evropská komise jejich žádosti ale zatím neschválila. Platforma přitom už v loňském roce vydala set doporučení, ve kterých navrhuje celou řadu kritérií pro zemědělsko-potravinářský sektor, jejichž dodržování by podle naší analýzy mělo negativní dopad na konkurenceschopnost celého agropotravinářského sektoru v EU a rovněž na zdraví populace.

Na otázku „Proč je nyní důležité se problematice taxonomie věnovat a připomínkovat doporučení, která Evropská komise rozeslala členským státům?“ komora konstatuje, že se domnívá, že posilování udržitelného fungování a udržitelné produkce v rámci zemědělského a potravinářského sektoru je klíčovou iniciativou pro budoucí rozvoj působení našich potravinářů. Proto také podněty v tomto směru potravináři vítají. Komora ale rovněž zdůrazňuje, že tyto podněty musí být realistické, proveditelné a že nesmí v žádném případě ohrozit potravinové zabezpečení, konkurenceschopnost našich zemědělců a potravinářů a zdraví občanů. Vzhledem k tomu, že kritéria, tak, jak jsou zatím navrhována Platformou, mohou zásadně ohrozit fungování zemědělsko-potravinářského sektoru, je třeba k jejich projednávání zajistit další čas, aby mohla být kritéria efektivní a současně realistická a proveditelná, bez negativního dopadu na zajištění potravinového zabezpečení, ceny potravin, či životaschopnost českých zemědělců a potravinářů.

Následuje další otázka „Jaká rizika současný návrh kritérií taxonomie pro zemědělský, potravinářský a chemický sektor představuje?“, na níž komora odpovídá, že současná živočišná výroba v doporučeních Platformy prakticky nemá místo. Platforma doporučuje řadu kritérií, která by měla téměř likvidační dopad na tento sektor nejen v Česku, ale v celé Unii. Doporučuje například, aby 75 % krmiv pocházelo z ekologického zemědělství, aby bylo v citlivých oblastech, to je zhruba 80 % zemědělské půdy v Česku, zakázáno hnojení či ustájení zvířat. Plnění kritérií pro hodnocení udržitelnosti rostlinné výroby navržených Platformou by bylo administrativě a finančně nezvladatelné pro zemědělce hospodařící konvenčně, vedlo by k rapidnímu propadu potravinové soběstačnosti. Platforma doporučuje kritéria týkající se velkých neprodukčních ploch nebo omezování oplocení pastvin. Kritéria v podstatě vylučují zahrnutí zpracování živočišné produkce do oblasti udržitelných praktik. Doporučení zcela ignorují principy cirkularity v zemědělské praxi, které jsou tradičním a možná nejstarším cirkulárním systémem užívaným naší civilizací. Jedinými živočišnými komoditami, které by bylo možné dále podporovat, je drůbeží maso, vejce a mléko z extenzivních chovů, a to jen při splnění dalších velmi přísných podmínek. Tento přístup může způsobit razantní útlum zpracovatelského průmyslu živočišných komodit se všemi jeho souvisejícími dopady.

Zároveň komora uvádí, že podmínky pro udržitelné financování chemického průmyslu, tak jak jsou uvedeny v doporučeních EU, nebudou moci splnit výroby, které používají klasifikované chemické látky a nesplňovala by je proto ani drtivá většina těžké výroby v EU, mimo chemie též hutnictví, těžké strojírenství, automotive či farmacie.

Komora uzavírá tuto část vysvětlení, co je to taxonomie, závěrečnou otázkou, a to „Proč žádáme o vyloučení kapitol věnovaných živočišné výrobě, rostlinné výrobě, lesnictví, zpracování potravin a chemické výroby z připravovaného delegovaného aktu k biodiverzitě?“ Načež konstatuje, že v době, kdy zemědělsko-potravinářský sektor potřebuje přístup k investicím více než kdy dříve, nepovažuje tato vodítka za uspokojivá, ale naopak za alarmující, zejména s ohledem na riziko úplné závislosti Evropy na dovozu potravin ze třetích zemích (se všemi negativními důsledky) a na narušení tisícileté tradice zemědělské produkce v Evropě. Komora chápe význam udržitelnosti a chce se podílet na posilování udržitelné produkce, to je na takto obsáhlá, komplexní a vzájemně provázaná témata s obrovským potenciálním dopadem na sektor i spotřebitele ale žádají dostatečný čas k projednání. Kritéria musí být nastavena funkčně a realisticky.