Inflační vlna se dál žene Českem a nabývá na síle. Podle červencových dat, jak uvádí, podle Seznamu Zprávy Český statistický úřad (ČSÚ), se ceny zvedly o 17,5 procenta a rostou tak nejrychleji od roku 1993.

Energie a potraviny – dvě položky, které se nejvíc podepsaly na tom, že Češi chudnou stále rychleji. V červenci se ceny v Česku zvýšily o 17,5 procenta a výhled do dalších měsíců nedává důvod k optimismu.

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Jak dále uvádí Seznam Zprávy, analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali skok o 17,6 procenta. Především je pro ně obtížné zahrnout do odhadů ceny energií, neboť řada domácností i firem má zafixované nižší ceny z dřívějších období. Nové ceníky se tak projevují postupně.

Inflace v Česku roste už více než rok a analytici i centrální bankéři říkají, že to nejhorší se na Česko teprve valí. Na podzim by měla inflační vlna kulminovat s hodnotou kolem 20 procent. V evropském srovnání jde o jedny z nejvyšších čísel, rychleji zboží a služby podražují už jen v Pobaltí.

Česká národní banka se, pod vedením Jiřího Rusnoka, snažila inflaci, a především inflační očekávání tlumit zvyšováním úrokových sazeb, obměněná bankovní rada pod vedením Aleše Michla na srpnovém zasedání ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech a na tiskové konferenci nový guvernér ČNB ohlásil, že by se inflace měla k dvouprocentnímu cíli vrátit až za dva roky.

Vzhledem k tomu, že mzdy neporostou zdaleka takovým tempem jako inflace, musejí Češi očekávat bezprecedentní chudnutí srovnatelné jen s „utahováním opasků“ ze začátku 90. let. Sama Česká národní banka předpokládá, že i příští rok zůstane růst cen v blízkosti 10 procent.