Dovoz ukrajinského obilí do EU má stále velmi negativní vliv na české zemědělce a může výrazně zasáhnout menší farmáře. Zároveň se již objevují nabídky, aby čeští zemědělci prodali svou produkci do bioplynových stanic například v Německu. EU by měla řešit nefunkční koridory solidarity dotací přepravy a zároveň důsledným sledováním pohybu komodit. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Polsko, Maďarsko a Slovensko minulý týden odmítly zrušit svá embarga na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).

Na české zemědělce dovoz obilí z Ukrajiny do EU dopadá hlavně ztrátou odbytu, protože část úrody běžně směřuje na export. Agrární komora i Zemědělský svaz již před začátkem letošní sklizně upozorňovaly na vysoké zásoby z loňské úrody, kterou zemědělci letos prodají za výrazně nižší ceny než loni. Doležal poznamenal, že pokud podobná situace bude pokračovat v následujících letech, výrazně to zasáhne menší podniky nebo rodinné farmy, které ale zároveň zemědělská politika EU chce podporovat. I proto by se mělo najít řešení dovozu ukrajinské produkce, míní.

Koridory solidarity, podle Jana Doležala, nefungují, protože v momentě, kdy obilí z Ukrajiny překročí hranice EU a musí se dovézt do přístavů, zvyšuje se jeho cena, protože pozemní doprava je drahá. Již v dubnu na to upozorňoval na sněmovním zemědělském výboru Petr Krogman z Ukrajinsko-české obchodní komory, který uvedl, že dovézt obilí z Ukrajiny do přístavu v Itálii nebo Německu vyjde zhruba na 3000 Kč za tunu. Jana Doležal k tomu podotkl, že v takovém případě se pak ukrajinské obilí nemůže uplatnit například v afrických zemích, kam dříve směřovalo. I to vede k tomu, že zemědělská produkce z Ukrajiny dostává na trh EU a nejvíce to zasahuje země jako je Polsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Maďarsko, řekl.

Agrární komora ČR již dříve uvedla, že Česká republika by se k zákazu dovozu z Ukrajiny mělo přidat. Jana Doležal k tomu uvedl, že západní státy nejsou ve stejné situaci jako země sousedící s Ukrajinou nebo i ČR, protože obilí z Ukrajiny k nim nedoputuje. Poukázal také na to, že Poláci by měli získat mimořádnou podporu právě kvůli vlivu dovozu z Ukrajiny na tamní trh, a zároveň nechtějí ustoupit od zákazu.

Upozornil také na to, že čeští zemědělci, kteří bude mít stále velké zásoby, se mohou nakonec rozhodnout svojí produkci prodat například do bioplynových stanic za výrazně nižší ceny. Nabízí se podle něj tedy otázka, zda je smysluplné pálit suroviny, které mají sloužit k výrobě potravin. Jako řešení se podle něj nabízí i možná podpora zemědělců přímo na Ukrajině nebo i intervenční nákupy, k čemuž již komora vyzývala.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pondělí po jednání v Bruselu řekl, že postoj Polska, Slovenska a Maďarska k zákazům dovozu z Ukrajiny se může lišit, pokud získají jasné záruky od Ukrajiny. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila.