Proč v Česku zdražily za poslední tři roky výrazně víc potraviny od tuzemských výrobců, ale ty dovezené drží ceny níž? Co bude dál s cenami v obchodech? To byly otázky, kterými se ve svém pořadu Agenda zabývala redakce Seznam Zprávy.

Redakce v úvodu svého zpravodajství nejprve citovala závěry šetření antimonopolního úřadu, které, podle jeho závěrečné zprávy, vyvrátilo podezření ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že v Česku trh špatně funguje a ovlivňují jej kartelové dohody mezi producenty, zpracovateli a obchodníky.

Přičemž Seznam Zprávy dále uvedly, že cenové šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzovalo pět základních potravin – mléko, máslo, vejce, mouku a kuřecí maso. Neukázalo se, že by někdo uměle navyšoval ceny, oznámil ÚOHS. Nutno však připomenout, že cukr, na nějž ministerstvo zemědělství také upozorňovalo, úřad nezkoumal.

Ministr Nekula v reakci na to konstatoval, že je rád, že trh v Česku funguje, a zopakoval, že jeho úřad měl vážná podezření na základě dat Českého statistického úřadu, že trh ovládají u některých druhů potravin kartelové dohody.

Na otázku, kdo je viníkem tohoto zdražování a vysokých cen potravin, reagovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová s tím, že „potravináři nejsou hnacím motorem zdražování, protože nemají velký manévrovací prostor. Musí zaplatit českým zemědělcům a z druhé strany jsou tlačeny řetězci, aby jim zboží dodávali co nejlevněji. Všechny články se snažily promítnout enormně vysoké náklady do konečných cen.“

Seznam Zprávy ale k tomu konstatovaly, že podle šetření antimonopolního úřadu nebyl zjištěn kartel ani nepřiměřené marže. Podle zprávy ÚOHS je, v některých oblastech potravinářského průmyslu, v české republice oligopol. Výrazný oligopol je například u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé mají dohromady 60 procent trhu.

„Často jsme se bavili s antimonopolním úřadem o tom, jestli tu mezi potravinářskými subjekty dominance je. V mnoha případech se ale ukázal opak. Je tu velký příliv i potravinářských výrobků ze zahraničí. Na tuzemském trhu funguje konkurence,“ argumentovala, na toto zjištění ÚOHS, Dana Večeřová.

Změnu výsledků by, podle jejích slov, neměl přinést ani průzkum trhu s cukrem, který ve velkém šetření nebyl zahrnut. Často bylo ale na něj a jeho extrémně vysokou cenu poukazováno.

„Cukr je sezonní záležitost. Cukrovka se sklíží i zpracovává během podzimu. V době největší potřeby energie, kdy se topí a výroba je velmi energeticky náročná. Cukr, který je vyroben z jedné sklizně, je pak prodáván celý rok, až do další sezony. Cukr proto musí nést náklady a nemůže zlevňovat jako ostatní výrobky,“ vysvětlila vysokou cenu cukru Dana Večeřová.

Ceny však rostly po celém potravinářském trhu a ve srovnání s jinými zeměmi Evropy výrazně vyšším tempem než jinde. Důvodem jsou podle jejích slov vysoké ceny energií a pomalý zásah státu.

„Vláda velmi dlouho čekala, než potravinářům a celému zpracovatelskému průmyslu pomůže. Reálnou pomoc firmy dostaly až od letošního ledna. Pro některé z nich to byl už velký problém,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR. „Vláda je tím viníkem, protože nic neudělala, mohla snížit třeba DPH, třeba na přechodnou dobu, jako je to v Polsku,“ doplnila Dana Večeřová.

Příkladem jsou, podle jejích slov, pekaři. „Řada malých a středních pekařů má splátkové kalendáře, protože dluží za elektřinu nebo za plyn,“ dodala.

V potravinářském průmyslu se náklady na výrobu zvýšily o 40 až 80 procent, uvedla.

Seznam Zprávy dále opět dále citoval ze zprávy ÚOHS, kdy uvedl, že antimonopolní úřad zkoumal pět základních potravin – mouku, máslo, mléko, kuřecí maso a vejce. Při svém zkoumání však nenarazil na nic podezřelého.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna pak v rozhovoru dále vysvětlil, že například mezi řetězci má nejsilnější pozici skupina Schwarz Gruppe (Lidl a Kaufland) se zhruba třetinovým podílem, zhruba pětinu pak ovládá Rewe (Penny Market a Billa). Trh je, podle něho, koncentrovaný, ale nefunguje na něm dominantní hráč. Načež dodal, že potravinový monopol v Česku nemá nikdo. Skandinávie je na tom ještě hůře.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) Pro Seznam Zprávy uvítal, že trh podle šetření funguje. Za svá slova o tom, že si řetězce k ceně přisazují více, než to odpovídá situaci, se však omluvit nehodlá. Argumentuje například cenou vajec.

„Řetězcům se neomluvím,“ dodal.

Seznam Zprávy v závěru svého publicistického pořadu Agenda, seznámil čtenáři či diváky, že našim občanům nabízí pomoc proti zdražování, a to v projektu „Jak zvládnout krizi“. V něm nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.