Téměř dvě pětiny lidí, kteří ztratí práci, skončí mezi dlouhodobě nezaměstnanými. Přičemž tito dlouhodobě nezaměstnaní nemohou, na trhu práce, najít uplatnění déle než devět měsíců. Tuto informaci dnes přinesl zpravodajský server Novinky.cz.

Podle pracovníků Úřadu práce ČR mezi rizikové faktory, proč tito nezaměstnaní nemohou dlouhodobě najít nové zaměstnání, nepatří jenom věk či region, kde dotyčný žije, ale i pohlaví nebo nemožnost řídit vozidlo. Úřad práce ČR se proto chce nyní zaměřit na rizikové osoby. Naopak k lidem, u kterých je předpoklad rychlejšího nalezení práce, bude mít volnější přístup než doposud.

Nově k tomu bude využívat model, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně. „Budeme hodnotit deset faktorů, které mají největší váhu,“ řekl pro Novinky.cz generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Patří mezi ně předchozí dlouhodobá nezaměstnanost dotyčného člověka i region, kde žije. Menší šanci najít si práci pak mají i lidé pouze se základní školou. Nejkratší dobu totiž na pracáku tráví vysokoškoláci, nejdéle ti pouze se základním vzděláním nebo zcela bez něj.

Podle něho je dále důležité, jak člověk dlouho pracoval v předchozím pracovním poměru, přičemž se ukazuje, že čím déle, tím pro něho lépe. Načež dodal, že problémy mají i lidé, kteří neměli místo dva měsíce předtím, než se na úřadu registrovali. Dále konstatoval, že důležitý je i věk uchazečů o práci, přičemž podíl rizikových uchazečů o práci je až do padesátky relativně stabilní. Nejhůře na tom jsou ti, kterým je 55 a více.

Podle Daniela Krištofa je těžší hledání práce i pro ženy, které obvykle zůstávají na pracáku déle než muži. „Překvapivě ale tento rozdíl smazává dosažené vzdělání. Jakmile má žena vysokou školu, je evidence stejně dlouhá jako u mužů,“ řekl generální ředitel.

Je třeba mít e-mail

„Vyšší riziko mají i lidé, kteří nejsou držiteli řidičského průkazu,“ dále konstatoval Daniel Krištof. Podle něho mezi hlavní hodnocené faktory bude patřit i to, zda má nezaměstnaný e-mail. Což je pochopitelné, protože nemůže většinou posílat odpovědi na pracovní inzeráty a potencionální zaměstnavatelé mají menší šanci je kontaktovat.

„Mezi další faktory, které zvyšují rizikovost, pak patří třeba zdravotní handicap či vazební zkušenost,“ dodal ředitel Krištof.

Úřad práce ČR chce nyní, na základě tohoto modelu, dopředu hodnotit, u koho bude po registraci větší riziko, že bude práci hledat déle než devět měsíců. Na ty rizikové se pak zaměří více.

Samozřejmě platí, že základní poradenství dostanou všichni. Ale u nerizikových se bude skládat zhruba z jedné půlhodinové konzultace po evidenci, a jedné půlhodinové další měsíc, přičemž jedna může být i on-line. Podrobněji se s nimi bude pracovat až zhruba od třetího měsíce, přičemž pomoc úřadu má přijít až tehdy, kdy budou nové zaměstnání hledat dlouhodobě. Má jim to poskytnout větší prostor na to, aby si práci sami našli i na odpočinek, aby nemuseli chodit zbytečně na „pracák“.

Trh práce miluje kvalifikaci a specializaci

Úřad práce ČR, v souvislosti se změnami, představil i první výsledky své analýzy, která má ukázat, které školy a obory se vyplatí studovat. A to z hlediska uplatnění na pracovním trhu.

Hodnotili se v ní absolventi z roku 2023 podle toho, jak dlouhou dobu strávili po své registraci na úřadu práce. Z dětí, které se po základní škole nedostaly nikam, podle ní hrozí riziko dlouhodobé nezaměstnanosti téměř 37 procentům. „Moje doporučení tak je, že když se vám dítě nedostane na vytouženou střední školu, pošlete ho kamkoliv,“ radí Daniel Krištof.

„Dále platí, že když člověk nejde na vysokou, je gymnázium v tomto ohledu horší než vyučení s maturitou,“ konstatoval ředitel Krištof. Jejich absolventi totiž mají, podle délky evidence na pracáku, horší uplatnění než ti vyučení s maturitou.

Úplné střední odborné školy jsou tak, podle Daniela Krištofa, v ochraně před dlouhodobou nezaměstnaností v rámci středoškolského vzdělání za hvězdu. „Trh práce miluje kvalifikaci a specializaci, ale zároveň oceňuje maturitu,“ dodal generální ředitel Úřadu práce ČR.

U nižších středních odborných škol je, podle analýzy, riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u 17 procent absolventů, u úplného středního vzdělání, kam patří typicky gymnázia, u desetiny. „Na gymnázium má cenu dítě poslat, pokud se chystá pokračovat dále,“ doporučují podklady úřadu práce, jak dále uvádí zpráva serveru Novinky.cz.

Ve zprávě se dále konstatuje, že u úplného středního odborného vzdělání s maturitou bez vyučení má riziko dlouhodobé nezaměstnanosti 9,2 procenta absolventů, u vyučení bez maturity 9,1 procenta, u vyšších odborných škol 7,9 procenta, u úplného středního odborného vzdělání, tedy vyučení s maturitou 7,7 procenta.

V případě vysokoškolského vzdělání je to u lidí s bakalářským titulem 6,7 procenta, u magisterského stupně 3,8 a u doktorského 2,4 procenta.

Samozřejmě data je nutné brát s ohledem na to, že se jedná o lidi, kteří se na pracáku registrovali. Nejedná se o údaje o všech absolventech včetně těch, kteří si uplatnění našli i bez toho nebo pokračovali v dalším studiu.

Úřad práce se chystá zveřejnit kompletní analýzu podle jednotlivých oborů i žebříček nejlepších škol z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu.