Svatomartinské oslavy znamenají pro tuzemské chovatele hus vrchol sezony a také hlavní zdroj jejich příjmů. Husa je sezonní drůbež, jatečnou zralost mají převážně v druhé polovině roku. Většinu produkce tak prodají chovatelé před svátkem sv. Martina a během vánočních svátků.

Celoročně se husy chovají omezeně i z toho důvodu, že lidé mají o maso této drůbeže po zbytek roku menší zájem, a chovatelé tak mají omezené možnosti odbytu. V komerčních chovech proto žije kolem 60 tisíc hus, což představuje pouhou třetinu z celkového počtu vylíhnutých hus v České republice. Zbytek se nachází v domácích chovech.

V letošním roce se v České republice vylíhlo 182 tisíc housat určených pro výkrm, což je zhruba o 12 tisíc kusů více než loni, ale zároveň o přibližně dva tisíce kusů méně než v roce 2018. Z uvedeného počtu připadají dvě třetiny na domácí chovy. „Tyto malochovy nemají povinnost registrace, a nepodléhají tak kontrolám. Drobní výkrmci chovají husy pro svou vlastní spotřebu či prodej ze dvora,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

V komerčních chovech hus, kterých je v České republice zhruba šedesát, se vykrmí kolem 60 tisíc housat. Většina tuzemských vylíhlých housat je určena pro domácí trh a kolem 15 tisíc kusů bylo vyvezeno do zahraničí, především do Rakouska, Německa a na Slovensko. „Někteří chovatelé hus je prodávají v živém, a někteří provozují svou vlastní porážku vylíhlých hus. Stále populárnější je také prodej ze dvora. Mají většinou stálý okruh zákazníků a většinou již hlásí vyprodáno. Ceny těchto chlazených hus se pohybují okolo 200 korun za kilogram, v živém okolo 150 korun za kilogram,” dodává Dlouhá.

Místo tradiční husy dávají během svatomartinských oslav někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a je i menší velikosti. Současně v tomto období posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Většinu roku tvoří deset procent z celkového dovozu drůbeže ve výši kolem 8000 tun, zatímco v listopadu činí podíl vodní drůbeže na dovozu dvacet procent.

V letošním roce má zásadní dopady na tuzemské chovy kachen i hus epidemie ptačí chřipky, k němuž je tato vodní drůbež náchylnější. Na jaře muselo být usmrceno přes 90 tisíc kusů kachen. Z toho zhruba 80 tisíc kusů byly kachny z rodičovských chovů, z nichž vycházejí takzvaná násadová vejce a líhnou se kachny na výkrm. To znamená polovinu z celkového množství rodičovských chovů kachen v České republice. Tyto chovy se podle informací Českomoravské drůbežářské unie podařilo postupně doplnit a tuzemský trh je nyní stabilizovaný.

Po čtyřech měsících bez jediného výskytu ptačí chřipky na území České republiky bylo zaznamenáno nové ohnisko, a to koncem září v malochovu v Trhových Dušníkách na Příbramsku. Koncem října byla zjištěn další výskyt tohoto onemocnění drůbeže v komerčním chovu v Rohozné u Jihlavy. Zde se nacházelo 5000 kusů drůbeže včetně 1400 výkrmových hus a 2200 hus z chovného hejna. To představuje pětinu všech rodičovských chovů hus v Česku, kterou bude třeba nahradit z domácích i zahraničních zdrojů.

„Toto se může ukázat jako problematické, pokud se bude nákaza ptačí chřipky dále šířit a vzhledem k migraci ptactva v podzimním období se to nedá vyloučit. Pro chovatele by to znamenalo značné ztráty, přičemž v posledních měsících se potýkají s růstem vstupních nákladů i v souvislosti s opatřeními proti šíření covidu-19,” sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Chovatelům drůbeže se zvýšily, podle informací Českomoravské drůbežářské unie, v meziročním srovnání ceny obalových materiálů u papíru o 80 procent a u obalových fólií o 40 procent, dále ceny krmných směsí o 25 procent. Zdražují také energie a zvyšují se náklady na pracovní sílu. „Chovatelé drůbeže, ale nedokážou promítnout tyto náklady do výkupních cen, které dlouhodobě stagnují. Hrozí pokles soběstačnosti Česka v drůbežím mase, která nyní dosahuje 65 procent, až o deset procentních bodů,” poznamenává k tomu předsedkyně unie Gabriela Dlouhá.

Agrární komora ČR upozorňuje chovatele, že by měly být striktně dodržovány zásady biologické bezpečnosti a zabráněno kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky. „Nejlepším řešením je nyní chov drůbeže ve vnitřních prostorách a totéž platí také pro umístění vody a krmiva. Současně je nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje,“ dodává prezident komory Jan Doležal.