Nově prosazený vládní konsolidační balíček mění šest desítek zákonů. V příštích dvou letech má, podle vládní koalice, zlepšit stav státního rozpočtu. Koaliční i opoziční poslanci podali desítky pozměňovacích návrhů, prošlo jen naprosté minimum z nich. „Výjimkou je opoziční návrh, který vláda odsouhlasila až nyní. Úřady budou moci vypisovat pokuty digitálně,“ vysvětluje ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

V úvodu rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu nejprve charakterizuje změny, k nimž došlo v průběhu jednání Poslanecké sněmovny, a to na základě různých pozměňovacích návrhů opozičních poslanců. Podle ní fakticky opravdu prošlo jenom to, co si během léta a září, vládní koalice sama dohodla. Výjimkou je snad jenom jeden opoziční návrh, který se odsouhlasil až nyní. Je to ale jenom technikálie, která znamená, že nejen policie a celníci, ale i ostatní úřady budou moci vypisovat pokuty digitálně, nejenom dávat papírové bločky.

Pokud jde o vládní úpravy balíčku, vládní koalice si některé původní formulace, vládou schváleného balíčku, sama upravila. Týkají se třeba zmírnění původního úplného zrušení daňových úlev pro zaměstnanecké benefity. Místo toho se jen stanovuje strop ve výši 20.000 korun za rok na zaměstnance.

Výraznou úpravou balíčku také je, že základní sazba daně z nemovitostí se sice zvýší o 1,8násobek, ale nepůjde to nově do státní pokladny, jak to původně chtěla vláda, ale zůstane to obcím. Ty ale za to dostanou méně příjmů z jiných daní.

Nově se pak upravovalo rozdělení daní z hazardu, ponechala se daňová výhoda malým včelařům, zrychlil se nárůst spotřební daně z lihu a noviny se daly do nové snížené 12procentní sazby DPH.

Parlamentní opozici ale neprošel její návrh, že by se do nižší sazby DPH daly také balené neslazené vody nebo třeba hygienické potřeby. V obou případech i při konečném hlasování chtěla tuto změnu nejen opozice, ale podpořili ji i dva koaliční poslanci. Bylo to ale stejně málo, takže to neprošlo.

Poté analytička Jana Klímová přešla k otázce změn v daních. Konstatovala, že daňových úprav je opravdu hodně. Mění se DPH, kdy ze tří sazeb budou jen dvě, což znamená 12 a 21 procent. Právě třeba potraviny by měly zlevnit o asi tři procentní body, a naopak točené pivo by mělo zdražit o 11 procentních bodů, protože doposud bylo pivo v nejnižší desetiprocentní sazbě. Nyní bude v nejvyšší. Poukázala také na to, že spotřební daně se zvedají u lihu a nikotinu.

Nově přibude zaměstnancům nová daň, protože budou platit nemocenské pojistné ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy.

Také lidé, kteří mají měsíční plat vyšší než trojnásobek průměrné mzdy, budou mít vyšší sazbu daně z příjmů, místo 15 procent 23 %. Daň z příjmů vzroste také podnikům z 19 procent na 21 %.

Změny nastanou rovněž u dohod o mimopracovní poměr. Pro tyto zaměstnance z toho vyplývají nové povinnosti. Těm se podmínky zpřísní. Když překročí určitou částku příjmů z výplaty, budou muset platit i pojistné. Podmínky se zpřísní i u pojistného pro OSVČ.

Podle Jany Klímové tyto změny, které nastávají, díky schválení konsolidačního balíčku, dopadnou napříč na celou naši společnost, ale nejvíce to pocítí lidé se středním nebo nižším příjmem.

Na otázku redakce, které daňové úlevy konsolidační balíček ruší, analytička Českého rozhlasu odpověděla, že firmy si například nebudou moci odepsat z daní auto dražší než za dva miliony korun. Uvedený návrh v balíčku prosadili Piráti, aby si podnikatelé nemohli levně kupovat Ferrari. Dále se omezují daňové výhody u benefitů pro zaměstnance, které již Jana Klímová zmínila předtím.

Lidem se také ruší třeba sleva na manžela či manželku a ponechává se jen v případě, že pečují o dítě do tří let. Přijdou také třeba o školkovné nebo slevu na dani na studenta.

Změny nastaly i u stavebního spoření, kdy vláda chtěla původně státní podporu škrtnout, ale opozice ji naopak chtěla ještě zvýšit. Jak tomu analytička Jana Klímová poznamenala, tyto návrhy opozice neprošly. Vláda nakonec, i přes odpor opozice, bank i stavebních spořitelen prosadila, že maximální výši státní podpory stavebního spoření sníží z nynějších 2000 na 1000 korun za rok.

Další změnou v české ekonomice bude, že vláda se dohodla s bankami, že budou moci nově distribuovat státní dotace týkající se bydlení a energií, například třeba Novou zelenou úsporám. Tím se má předejít tomu, že by lidé přestali spořit a systém zvýhodněných půjček na bydlení se spořitelnám zhroutil.