Od ledna 2027 začne v České republice platit zákaz klecového chovu nosnic. Přestože se, od roku 2020, kdy byl zákon schválen, podíl nosnic v alternativních typech ustájení zvýšil z 32 na 51 %, někteří menší a střední chovatelé nestihnou své chovy v plném rozsahu předělat. Podle Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) tak hrozí, že na trhu bude chybět až 15 % tuzemských vajec. Podle ČMDU to vyplývá z jejich interního průzkumu, který se konal na konci loňského roku a účastnily se jej desítky podniků.

Právě skutečnost, tj. jak se, nutnost zvýšeného dovozu vajec ze zahraničí, odrazí na českém trhu vajec, to byl důvod svolání tiskové konference, kterou včera, v úterý 8. dubna 2025, zorganizovala, v Praze, Českomoravská drůbežářská unie.

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé zajistit dostatek vajec pro zákazníky, bude pro supermarkety, za dva roky, mnohem náročnější. Podle zjištění ČMDU plánují chovatelé nosnic do konce roku 2026 nepřebudovat až milion současných ustájovacích míst pro nosnice. Pouze 400 tisíc z nich pak podniky předělají následně po roce 2027.

„Zákaz klecových chovů bohužel přinese omezení počtu nosnic v České republice, a tedy snížení produkce vajec. Již samotný přechod na podlahové chovy znamená, že je drůbež chována v menších počtech. Řada chovatelů se bohužel rozhodla své chovy nepředělávat vůbec a skončit se svým podnikáním,“ dále konstatovala Gabriela Dlouhá. Načež dodala, že nedostatek vajec na našem trhu, bude nahrazen jejich dovozem ze zahraničí.

Více vajec z dovozu

Podle ČMDU se, v loňském roce, v České republice komerčně chovalo přibližně 5,3 milionu nosnic, které za rok vyprodukovaly přibližně 1,5 miliard vajec. V drobnochovech se chovalo 3,8 milionu nosnic, které snesly necelých 700 milionů vajec. Do Česka se tak musí dovážet dalších 800 milionů vajec, tak aby byla pokryta poptávka zákazníků. Nejvíce se vejce dováží z Polska, Lotyšska a Ukrajiny. V těchto zemích se přitom žádné přísnější podmínky nechystají, a naopak na Ukrajině se nosnice chovají ještě v původních neobohacených klecích, které jsou v Unii zakázané už od roku 2012.

„Vůbec z toho nemám radost, ale budeme muset v budoucnu dovážet více vajec. Otázkou pak bude, z jakých technologií. Vznikla kuriozní situace, protože vejce z klecí se nesmí v Česku produkovat, ale mohou se dovážet a prodávat. Dojde tak jen k dalšímu zhoršení konkurenceschopnosti tuzemských zemědělců, protože budou muset obstát před levnými a dotovanými dovozy vajec ze zemí východní Evropy a z třetích zemí, kde navíc často nejsou dodržovány podmínky welfare,“ uvedla k tomu předsedkyně představenstva ČMDU Gabriela Dlouhá.

Za dražší vejce může i ptačí chřipka

Podle ČMDU výkupní cena vajec se, jak uvádějí data Českého statistického úřadu, v posledních 20 letech až na výjimky téměř nezměnila, a pohybovala se v průměru kolem dvou korun za kus. V posledních třech letech navíc cenu ovlivnila pandemie ptačí chřipky.

„Na cenu vajec má v posledních letech vliv nejen pandemie ptačí chřipky a požadavek na přestavbu klecových chovů. Je nutné také připomenout, že chovatelům drůbeže rostou všechny vstupní náklady. Přestože loni došlo ke stabilizaci cen krmných směsí, po sklizni však začala cena směsí opět strmě stoupat. Ceny elektrické energie máme stále jedny z nejvyšších v evropském regionu. Raketově rostou ceny chovného materiálu, obalů a připočíst musíme i mzdové náklady,“ dodala Gabriela Dlouhá.

Soběstačnost klesá

Přísnější legislativa, která byla v České republice schválena na popud poslanecké iniciativy poslanců České pirátské strany, může mít negativní dopad na celý sektor. Podle dat ČSÚ soběstačnost Česka v produkci vajec v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2022 činila 88 %, předloni se snížila na 83 %.

„Pokud část chovatelů nosné drůbeže své chovy v letošním a příštím roce nepřestaví, hrozí pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec pod hranici 70 procent,“ upozornil místopředsedou pro nosnou drůbež Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský.

„Jelikož nebude platit zákaz v celé EU, na jednotném trhu budeme mít naprosto odlišné podmínky. Zatímco my ze zákona přecházíme na nákladnější typy chovů na podestýlkách a voliérách, naši kolegové budou ´zvesela´ produkovat vejce za levnější náklady. Výsledkem bude zvýšený dovoz, a naopak naše soběstačnost bude klesat. Dopady ostatně vidíme už dnes. Vysoká cena vajec a nespokojený zákazník,“ potvrzuje chovatel Jan Pozdílek z obce Kosičky na Královéhradecku.

Zároveň představil jejich společnost ve východních Čechách. Konstatoval, že chovají cca 250.000 kusů nosnic. Přičemž, v souvislosti se zákazem klecových chovů, musejí přestavět své 4 velké haly. Přitom přestavba jedné takové haly přijde na cca 60 milionů korun. „Když to vynásobíte, tak jste na obrovské částce 240 milionů korun, což je zásah do ekonomiky podniku, jako je ten náš,“ dodal.

Rovněž se zmínil i o otázce nabídky a poptávky. Uvedl, že jejich farma například v zimním období má vysokou poptávku, což vysvětlil následně i tím, že díky osvětlení a celého systému haly, mají nosnice i pocit, že je v podstatě léto a snášejí vejce. Načež dodal, že nyní, před velikonočními svátky, přirozeně je tak vysoká poptávku po vejcích, že, v podstatě, jejich farma nestačí dodávat počet kusů vajec, požadovaný od jejich zákazníků.

Poté se Jan Pozdílek zaměřil na ekonomiku chovu nosnic s tím, že přebudování klecových chovů přirozeně prodraží výslednou produkci, to je vejce dodávána na trh. Proto se někteří chovatelé drůbeže uvažují i o možnosti vybudování hal v zahraničí. Načež se k tomu rozproudila diskuse, ve které zemi by to nejlepší. Zaznělo, že V Polsku asi ne, ale spíše na Ukrajině, či v Bulharsku a Rumunsku. Prosto, po roce 2027 uvidíme, jako bude situace na našem trhu, dodal

Načež místopředseda představenstva PROAGRO Nymburk Zdeněk Mlázovský k tomu poznamenal, že chovatelé drůbeže se prostě musejí chovat, jako každý jiný běžný podnikatel. To je vzít do ekonomické úvahy, náklady a srovnání nabídky a poptávky s tím, že poté učiní svoji kalkulaci na stanovení ceny svých vajec, které chce dodat na trh.

Na tiskové konferenci se logicky hovořilo i o otázce blížících se velikonočních svátků, takže dobrou zprávou pro zákazníky je sice skutečnost, že není problém sehnat na velikonoční svátky bílá vejce, kdy bělovaječných hybridů se v České republice chová již kolem 60 %. Bílá vejce se sice lépe barví, ale zákazníky nepotěší jejich cena. Nyní se v obchodech pohybuje v ceně kolem 7 až 8 korun za kus.

Načež je k tomu dodat, že chovatelé, po velikonočních svátcích přirozeně očekávají nižší poptávku. Podle Zdeňka Mlázovského by se cena vajec mohla snížit asi tak o 20 %. Podle něho se nyní do slev dostávají i vejce nejmenší kategorie, takzvaná „S“. U nich si ovšem musí spotřebitel spočítat, jestli se jejich nákup skutečně vyplatí. „Pokud máte recept, kde máte napsaná tři vejce, tak se počítá s velikostí „M“ nebo „L“. Pokud koupíte „S“, tak tam budete muset dát čtyři vajíčka,“ upozornil Zdeněk Mlázovský.

Na tiskové konference, v této souvislosti, dále zaznělo, že velikost vajec ovlivňuje stáří nosnic. Nejmenší kusy snášejí mladé nosnice a bývají to jejich úplně první vejce, která se dostávají do supermarketů.