Protesty zemědělců nenechávají Brusel chladným. Svědčí o tom i závěry Evropské rady, kde se setkávají lídři členských zemí EU. Ti vyzvali k vstřícným krokům vůči zemědělcům, tedy odpuštění některých ekologických opatření i omezení importu zemědělských produktů ze třetích zemí. 

Evropští farmáři dlouho upozorňují na nízké výkupní ceny zemědělských komodit. Problém bývá často připisován výhradně produktům z Ukrajiny, které do Evropy proudí bez cel.

Na evropský trh se ale stále dováží také ruské a běloruské obilí. Tedy produkce zemí, pro které již dva roky platí řada ekonomických sankcí kvůli agresi vůči Ukrajině. Omezení dovozu zemědělských produktů – jako je obilí, olejniny, med a další – mezi ně ale doposud nepatřily.

To by se teď mělo změnit.

Evropská rada dnes (pátek 22. března) vyzvala Evropskou komisi a Radu EU, aby bezodkladně začaly pracovat na „zajištění spravedlivé hospodářské soutěže založené na pravidlech v celosvětovém měřítku a na vnitřním trhu.“

Přestože tato formulace zní jen velmi neurčitě, skrývá se za ní jak pomoc zemědělcům, tak kvazi-sankce vůči Rusku. Za nápadem částečně stojí i Česko spolu s Polskem a pobaltskými zeměmi.

Sankce nesankce, pomoc nepomoc

Částečným řešením situace by se podle dnešní dohody členských států mohlo stát zavedení vysokého cla na dovoz ruského a běloruského obilí. Evropská komise již představila konkrétní návrh.

„Téměř ve všech případech by se cla na ruský a běloruský vývoz do EU zvýšila buď na 95 eur za tunu, nebo na valorické clo (podle ceny – pozn. red.) ve výši 50 procent v závislosti na výrobku,“ zní text předloženého návrhu.

Celkový objem produkce dovážené do EU v loňském roce představoval 4,8 milionu tun a šlo o zboží v hodnotě 1,6 miliardy eur. Opatření by mohlo tento objem výrazně zredukovat.

Ve hře ale stále zůstává také možné znovuzavedení cla na obilí z Ukrajiny. Jeho promíjení bylo od začátku války stále prodlužováno. Nyní se ale členské státy, i pod tlakem zemědělců, začínají přiklánět ke konci těchto úlev.

Clo může začít platit v nejbližších dnech či týdnech

Zavedení vyššího cla na ruské a běloruské obilí se jeví jako elegantní opatření mimo jiné kvůli tomu, že se s ním pojí rychlejší schvalovací proces.

Pokud by EU chtěla omezit dovoz produktů z těchto zemí prostřednictvím standardních sankcí, musela by o tom jakožto o otázce zahraničních věcí hlasovat jednomyslně. Naopak při schvalování opatření týkajícího se „pouze“ úpravy cel stačí kvalifikovaná většina. V praxi to znamená méně prostoru pro obstrukce a šance na rychlejší přijetí v rámci několika dnů.

Česko by v dalších vyjednáváních chtělo zajít ještě dál a zahrnout do sankcí úplný zákaz ruského a běloruského obilí v EU. S provizorním navýšením cel by ale bylo rovněž spokojené. Efekt totiž bude stejný, prohlásil vysoce postavený diplomat.

Návrh Evropské komise ohledně uvalení cel uvítala i česká vláda.

„Jsem rád, že dnes ráno přišla Komise s konkrétním návrhem na zavedení cel,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Návrh podle něj může dovozu ruského a běloruského obilí do EU ve výsledku úspěšně zamezit. „Věřím, že se tento návrh podaří v nejbližších dnech, nejbližších týdnech, uvést do praxe,“ dodal.

„Musíme zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci jednotného trhu, ale také v celosvětovém měřítku,“ prohlásil na konci jednání Evropské rady její předseda Charles Michel.

Evropská rada se podle něj k otázce zemědělství hodlá vrátit na dalším plánovaném jednání tohoto formátu, tedy ve dnech 17. a 18. dubna.

Méně administrativy, méně půdy ladem

Evropská rada zároveň v psaných závěrech jednání podtrhla význam agrárního sektoru i roli společné zemědělské politiky EU.

Do textu našla cestu také formulka, která odráží volání mnohých zemědělců. Ti podle znění závěrů „potřebují stabilní a předvídatelný rámec, který by jim pomáhal čelit výzvám v oblasti životního prostředí a klimatu“.

Členské státy berou podle svých slov v potaz obavy, které zemědělci v minulosti vznesli. K těm patří kromě dovozů také rostoucí náklady na provoz, vysoké nároky na dodržování řady ekologických opatření, ale také přílišná byrokracie spojená s jejich hospodařením.

Vyzývají proto, aby Komise a Rada provedly „všechna možná krátkodobá a střednědobá opatření a inovativní řešení“, která mají administrativní zátěž zemědělců snížit.

Evropská komise již některá opatření představila před týdnem, v pátek 15. března. Navrhuje například úpravu standardů „Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy“ (DZES), které jsou součástí společné zemědělské politiky EU. Pokud budou návrhy přijaty, zemědělci nebudou muset nechávat část orné půdy v neproduktivním režimu. Zmírnit by se měly i podmínky pro střídání plodin na polích.

„Chtěl bych ocenit rychlou reakci Evropské komise i belgického předsednictví, protože se podařilo dohodnout řadu opatření, která zjednoduší některá pravidla, administrativní postupy, větší flexibilitu při plnění environmentální požadavků,“ okomentoval na závěru summitu Fiala.

Do finální verze závěrů si ale našla cestu také zmínka týkající se finanční pomoci zemědělcům, například ve formě státních podpor.