Přes třicet zásadních a 330 technických připomínek zaslala Evropská komise českému ministerstvu zemědělství k návrhu Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP), tak jak jej zpracovalo ministerstvo zemědělství a koncem ledna, po schválení českou vládou, odeslalo Evropské komisi do Bruselu k připomínkovému řízení a ke schválení.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na tiskové konferenci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR uvedl, že k odpovědi Evropské komise k tomuto Strategickému plánu SZP se v úterý 3. května uskutečnilo jednání mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) a zástupci obou nevládních zemědělských organizací.

Načež k obsahu tohoto dokumentu Evropské komise konstatoval, že Komise České republice vytýká především nedostatečné ambice v ochraně životního prostředí, ale také nerespektování základní funkce zemědělských dotací, tj. podporu příjmů zemědělců. Podle něho jde totiž o to, že Komise, v souvislosti s válkou na Ukrajině, si v této době sama uvědomuje, že, díky tomuto válečnému konfliktu, je vlastně ohrožena potravinová bezpečnost v Evropě. Proto by na to jednotlivé státy EU měly reagovat zvýšením produkce.

Podle Jana Doležala se ale ukázalo, že odpověď Evropské komise jednotlivým státům EU, tudíž i České republice, připravovalo několik generálních ředitelství (pracovišť úředníků Komise), které mezi sebou asi příliš navzájem nekomunikovaly, takže v celé dokumentu je řada připomínek a doporučení, které jdou ve svých myšlenkách a výhradách v řadě případů i proti sobě. To se týká celkové, jak jednotlivých států EU, tak přirozeně i České republiky.

Jan Doležal k tomu dále dodal, že například odpověď Komise vůči České republice kritizuje Strategický plán SZP pro ČR, že je málo ambiciózní v enviromentálních cílech, to je, jak je definuje Společná zemědělská politika na léta 2023 až 2027, potažmo Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal). Přitom, je známo, že Česká republika v předchozích letech rapidně snížila například objem pesticidů či se snaží na polích nahrazovat hnojiva chemického původu hnojivy organického původu. Takže, další snižování pesticidů, jak to Komise prosazuje v Společné zemědělské politice na léta 2023 až 2027, by českému zemědělství ublížilo.

Ale zpět k průběhu tiskové konference. Jan Doležal dále hovořil o tom, že 3 procenta orné půdy by se mělo převést na půdu ležící ladem. V rámci České republiky to představuje 75.000 hektarů půdy. To není zrovna málo. Přitom pro české zemědělce spočívá problém v tom, že nevědí, jestli to budou opravdu 3 procenta nebo méně či naopak více.

Jan Doležal rovněž uvedl, že lze charakterizovat odpovědi Evropské komise jednotlivým členským státům EU tak, že Komise zpracovala své odpovědi těmto státům nikoliv individuálně, podle podmínek těchto zemí, ale spíše univerzálním způsobem. Přitom Evropská unie, tj. Evropská komise i Evropský parlament, akcentuje otázky, které se týkají enviromentální politiky, ekologie, a přitom na druhé straně, díky válce na Ukrajině, samo Komise konstatuje, že by se měla zajistit soběstačnost ve výrobě potravin. Státy samy by si měli v toto duchu upravit své strategické plány, uvádí Komise ve svých odpovědích. Tuto myšlenku čeští produkční zemědělci samozřejmě akcentují.

Podle Jana Doležala ale problémem, který může v zemědělství nastat, je otázka biodiverzity, to je například jak nahradit enviromentální hnojiva hnojivy statkovými apod. V této souvislosti připomněl, že bioprodukce vyprodukuje méně potravin, než je tomu v případě produkční zemědělské výroby.

Zároveň uvedl, že současná vláda hovoří o tom, že je třeba v podporách navrátit tzv. kyvadlo zpět. To znamená, že tzv. redistributivní platbou zkrátí příjmy produkčních zemědělců ve středních a velkých zemědělských podnicích, a to ve prospěch malých zemědělců, kteří hospodaří na půdě do 150 hektarů. To, ve svých důsledcích, povede k omezení chovů hospodářských zvířat, tj. skotu, prasat a drůbeže, a následnému propouštění zaměstnanců.

Podle něho české zemědělství, díky tomu, jak je zformulován Strategický plán SZP pro ČR, stojí před akutní zemědělskou krizí. „V aktuální situaci za nejpodstatnější výhrady Evropské komise považujeme ty o redistributivní platbě – zvýšené platbě na první hektary. Komise se například ptá, proč byla při zdůvodnění výše tohoto přerozdělení použita SWOT analýza na desetiprocentní redistribuci, když ministerstvo navrhuje v EU bezprecedentně nejvyšší platbu ve výši 23 %. Potvrzuje se tak naše tvrzení, že od počátku jde pouze o politické rozhodnutí bez jakéhokoli odborného podkladu, odůvodnění a bez znalosti dopadů na zemědělství i celou společnost,“ prohlásil Jan Doležal.

Načež dodal, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula představitelům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR slíbil, že se kvůli kritické situaci v českém zemědělství sejde vládní koalice, tzv. K5, kde Strategický plán SZP pro ČR by měl být jedním z hlavních témat jednání vládní koalice, a to zejména v souvislosti se změnou situace na Ukrajině, což vyžaduje nové posouzení celého Strategického plánu SZP.

Poté se ujal slova předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který znovu konstatoval, že připomínky z Evropské komise jsou v mnoha věcech protichůdné. Je vidět, že je sestavovalo je několik generálních ředitelství, které navzájem nekomunikovaly. Přitom, v úvodní části odpovědi Evropská komise konstatuje, že musíme respektovat stávající sociálně ekonomickou situaci, to je rostoucí ceny potravin, energií, vstupů do výroby, a samozřejmě dopady tohoto růstu cen na obyvatele. Jinými slovy Komise říká, reflektuje vývoj po válce na Ukrajině, ale na straně druhé, je tam spousta enviromentálních požadavků, takže výsledkem je to, že řada těchto doporučení a požadavků EU ve své podstatě jdou proti sobě. Protože tyto enviromentální požadavky ve skutečnosti znamenají útlum produkce, snížení produkce a tím i zvýšení tlaků na růst cen potravin. Je to potom celé, to je dohromady, v jakémsi kontroverzním postavení.

„Pro nás je pozitivní, a ministr Zdeněk Nekula nám to potvrdil, že Česká republika bude hledat soulad mezi tím aspektem, to je udržení potravinové bezpečnosti a reflektováním enviromentálních požadavků,“ dodal Martin Pýcha.

Načež Martin Pýcha konstatoval, co lze z tohoto dokumentu Evropské unie vlastně vyčíst, tak je zaprvé, že sama Evropská komise konstatovala, že v materiálu českého ministerstva zemědělství, potažmo české vlády, je nedostatečně zdůvodněno nastaveno redistributivní platby na 23 procent. V podstatě tak Komise říká to, co říkala Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, že toto nastavení redistributivní platby na 23 procent, bude mít výrazně negativní dopady u produkčních zemědělců.

Podle Martina Pýcha „nově navržený systém nezajistí dostatečný příjem zemědělců nad stanovenou hranicí 150 hektarů a povede k nežádoucím změnám ve struktuře produkce českého zemědělství“. Z dřívějších analýz, jak dále dodal, na základě výpočtů „dotační kalkulačky“ zveřejněné ministerstvem zemědělství vyplývá, že dojde k výraznému snížení příjmů všech zemědělských podniků nad 400 hektarů a střední zemědělské podniky, které zajišťují většinu zemědělské produkce, se bez omezení výroby propadnou do ztráty.

Načež Martin Pýcha zároveň upozornil, že enviromentální požadavky, tak jak jsou ve Strategickém plánu SZP nastaveny a definovány, povedou ještě více k hlubším negativním dopadům na činnosti produkčních zemědělců s tím, že tito zemědělci budou mnohem více než dosud, pěstovat monokultury na polích, protože se jim to vyplatí, zatímco budou opouštět ekonomicky náročnou živočišnou výrobu, což, jak říkají představitele Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, povede k propouštění zaměstnanců.

V další části tiskové konference od Jana Doležala a Martina Pýchy zaznělo, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR souhlasí s názorem Komise na potřebu zajištění dostatečné produkce potravin, obnovitelných zdrojů energie i zlepšení péče o životní prostředí. Řešení ale obě organizace vidí ve vyšším využívání a rozvoji moderních způsobů hospodaření, jako jsou technologie precizního zemědělství, respektování lokálních podmínek a zkrácení dodavatelských řetězců. „Zatímco Evropská komise nabádá k udržitelnosti, pestrosti a biodiverzitě, český návrh Strategického plánu SZP jde proti podmínkám českého zemědělství, odborným poznatkům a ve výsledku přinese méně pestrou krajinu plnou monokultur pšenice, ječmene a řepky, zvýšení potřeby minerálních hnojiv, méně lokálních výrobků, větší dovoz potravin a zvýšení nezaměstnanosti na venkově. Přesný opak toho, co po nás požaduje Evropa i česká veřejnost,“ tvrdí představitelé obou organizací.

V bohaté diskusi k průběhu tiskové konference oba představitelé nevládních zemědělských organizací na dotazy přítomných novinářů znovu zopakovali a blíže vysvětlili řadu údaj a tvrzení, která, během této konference, přednesli.

V této souvislosti se rovněž hovořilo i o kampani Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR „Zastavme vládní agrohazard – produkce českých potravin v ohrožení“, jejímž smyslem je t české veřejnosti to, že nová Společná zemědělská politika na léta 2023 až 2027 přinese radikální změnu dotační politiky, která, pokud projde, bude mít velmi negativní dopad na české zemědělství a potravinovou soběstačnost naší země.

V této návaznosti Jan Doležal uvedl, že základním problémem je skutečnost, že věci kolem Strategického plánu SZP pro Českou jsou, díky tomu, že se musí zapracovat připomínky Evropské komise a následně nechat v Bruselu schválit, tak díky tomu je v současné době zatím nevyjasněna řada aspektů toho, jak by naši zemědělci měli postupovat následujícím období s tím, že za pár měsíců by měli začít připravovat svoji zemědělskou činnost pro příští rok. Přitom nevědí, co je vlastně čeká.

Jan Doležal k tomu dále dodal, že produkční zemědělci, členové Agrární komory Č a Zemědělského svazu ČR, jsou současnou situací hluboce rozhořčeni a po vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR požadují, aby byly zorganizovány různé protestní akce, to je demonstrace, případně i blokáda hlavního města Prahy

Jan Doležal k tmu dále uvedl, že vedení obou nevládních zemědělských organizací na tuto skutečnost současnou vládu upozorňují a vyzývají ji k jednání o možných změnách Strategického plánu SZP. Ty by měly být, podle něho, v souladu s tím, co sama Komise ve svých připomínkách uvádí, to je, že růst cen energií, vstupů, potravin a negativní dopady války na Ukrajině, to vše ohrožuje potravinovou bezpečnost zemí Evropy. Proto by na to měla současná česká vláda reagovat potřebnými změnami ve Strategickém plánu SZP.

Jak dále Jan Doležal podotkl, zatím vedení obou organizací členskou základnu uklidňuje s tím, že stále ještě hledá možnost dialogu s vládou České republiky, protože dialog je pořád ta lepší varianta než protesty a demonstrace, ale nevyslyší-li tato vláda názory českých produkčních zemědělců, tak na tyto demonstrace a blokádu Prahy nakonec může dojít.