Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Podle mezinárodní farmářské asociace Copa‑Cogeca je v současné době jen 11 procent všech evropských zemědělců mladších 40 let. Organizace mimo jiné varuje, že v následujících letech odejde do důchodu velká skupina těch, kteří dnes zajišťují nejen produkci potravin, ale i pracovní místa ve venkovských oblastech.
Copa‑Cogeca má za to, že řešení se musí opírat o vyšší finanční podporu mladých zemědělců. Počítá s tím i nová společná zemědělská politika EU fungující od roku 2023. Ta ukládá členským státům povinnost vyčlenit tři procenta evropských přímých plateb právě na podporu mladé generace v zemědělství.
Česká republika poskytovala mladým zemědělcům vyšší příspěvky i během loňského roku. Využívala k tomu právě přímé platby, které EU do oboru v jednotlivých členských státech směruje.
„Chceme podporovat především mladé zemědělce, aby byla v sektoru zajištěna generační obměna,“ potvrdil koncem roku ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula (KDU‑ČSL). Každý farmář mladší 40 let tak dostal kromě klasické dotace, která náleží všem zemědělcům splňujícím podmínky, také přídavek ve výši více než 1600 korun na hektar.
Kromě přímých plateb by mladí farmáři měli mít také lepší podmínky při udělování tzv. investičních dotací. Ty dnes zemědělci dostávají například při nákupu nové techniky nebo výstavbě a renovaci zemědělských budov.
Podle organizace Copa‑Cogeca by se měly země EU snažit do mladých zemědělců investovat co nejvíce. Dotace by se podle ní měly dávat nejen na budování nových stájí či výběhů, ale i na nákup zemědělské půdy. Myslet by se mělo na venkovské oblasti obecně – jinými slovy, pokud bude na venkově fungující doprava či služby, mladí budou mít větší motivaci tam žít a podnikat.
„Rozhodnutí stát se zemědělcem má mnoho rozměrů. Je to životní plán,“ zdůrazňuje dále Copa‑Cogeca.
Překážkou pro generační obměnu v zemědělství je podle organizace Copa‑Cogeca také špatný obraz sektoru v povědomí široké veřejnosti. Evropské instituce i členské státy by se proto podle ní měly snažit propagovat zemědělství v pozitivním světle, například různými informačními kampaněmi.
Zemědělství se totiž často stává terčem kritiky – v případě České republiky je to i kvůli zemědělským dotacím a kauzám s nimi spojeným. Nejznámější z nich je případ skupiny Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše, která ovládá velkou část českého zemědělského trhu.
Zemědělství je vnímáno nejen jako dotacemi pokřivený sektor, ale i jako „špinavá práce“. Rozvoj moderních technologií nicméně obor mění – traktory se automatizují, stejně jako provoz uvnitř farem. S krmením i dojením zvířat pomáhají roboti, kteří také zajišťují odklízení hnoje a další fyzicky náročnou činnost. Na pořízení technologií přitom zemědělcům přispívá evropský rozpočet – ať už se řadí mezi mladé zemědělce, či nikoliv.
Česká republika se již zavázala k tomu, že bude mladým zemědělcům pomáhat i jinými prostředky než právě dotacemi. Nedávno schválený strategický plán pro rozvoj českého zemědělství uvádí, že stát bude poskytovat mladým lidem se zájmem o podnikání v zemědělství asistenci. Radit by jim měl s dotacemi, administrativou i pořizováním zemědělské půdy.
Evropští politici zdůrazňují, že pokud se nepodaří přilákat mladé lidi do zemědělství, může to ohrozit potravinovou bezpečnost kontinentu.
„Pokud nebudeme mít mladé farmáře, nemusíme mít ani potravinovou bezpečnost,“ varoval v prosinci loňského roku evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Upozornil také, že průměrný věk evropského farmáře se zvýšil na 57 let.
Stejná slova zaznívají i z úst poslanců Evropského parlamentu. „Covidová krize a válka na Ukrajině ukázaly, že EU není žádným bezpečným územím, kde je vždy hojnost potravin. V EU si musíme uvědomit, že potravinová bezpečnost není žádnou samozřejmostí,“ varoval předseda europarlamentního výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Lins Norbert z frakce Evropské lidové strany.
Tlak EU na řešení generační obměny v zemědělství tak zřejmě poroste. Evropská unie nicméně nemá v zemědělské politice příliš mnoho kompetencí – rozvoj zemědělství je zejména v rukou vlád členských států. Role společné zemědělské politiky EU spočívá především v nastavování obecných pravidel pro vyplácení evropských dotací.
Přestože Evropská unie i její členské státy slibují, že se snaží situaci řešit, samotní mladí zemědělci se nechtějí nechat uchlácholit.
„Nedostatek strategického přístupu a jasných cílů pro generační obnovu nás nadále trápí. Při pohledu na tragické tempo, jakým zemědělské podniky zanikají, aniž by je měl kdo převzít, je nutné, aby se vlády jednotlivých států zamyslely nad tím, jakých cílů musí dosáhnout, aby zachovaly sektor životaschopný a dynamický,“ varovala v reakci na společnou zemědělskou politiku EU Diana Lenziová, předsedkyně Evropské rady mladých zemědělců (CEJA).
Lenziová sice pochválila vyšší financování určené mladým zemědělcům, apeluje ale na reformy, které by měly s financováním jít ruku v ruce. Reformy jsou podle ní potřeba, jak co se týče obchodování se zemědělskou půdou, tak i v oblasti vzdělávání. To je dnes totiž často zastaralé a není dostatečně atraktivní pro mladé lidi.
Předsedkyně organizace sdružující mladé zemědělce napříč evropskými hranicemi pak zdůraznila, že pokud chtějí státy a evropské instituce generační obměnu řešit, musí tak činit ve spolupráci s mladými lidmi. Právě oni totiž problémy z praxe znají nejlépe a dokážou se zamyslet nad jejich efektivním řešením.