Rostoucí ceny potravin znamenají pro řadu Čechů velké problémy. Podle exkluzivního průzkumu agentury ResSOLUTION Group pro televizi Nova se u 87 procent respondentů ekonomická situace za poslední rok zhoršila. Museli proto výrazně změnit své zvyky při nakupování.

Ekonomická situace Čechů se za poslední rok v drtivé většině případů zhoršila. Vychází to z výsledků průzkumu agentury ResSOLUTION Group, který si nechala exkluzivně zpracovat TV Nova. Průzkumu, který se zaměřil zejména na zdražování potravin, se účastnilo 800 lidí starších 18 let. Vzorek populace zahrnoval obyvatele všech krajů a rovnoměrně obsahoval obyvatele měst i vesnic.

Výsledky ukázaly, že za poslední rok se ekonomická situace zhoršila u 87 procent dotazovaných. Těch, u kterých se situace velmi zhoršila, dokonce bylo 45 procent z celkového počtu dotazovaných. Naopak zlepšení se dočkalo pouze jediné procento. U zbylých 12 procent nedošlo k žádné změně.

Nejvíce se loňské změny dotkly lidí s nižším stupněm vzdělání. Z průzkumu agentury ResSOLUTION Group vyplývá, že skutečnost, že se jim ekonomická situace zhoršila, uvádí spíše respondenti se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity (53 procent). Zatímco respondenti s vysokoškolským vzděláním, ti však častěji deklarují, že se jim ekonomická situace spíše zhoršila (54 procent).

V takové situaci není překvapením, jak dále uvádí TV NOVA ve svém zpravodajství, že řada lidí musela upravit své nákupní a někdy i stravovací chování. U více než dvou třetin respondentů ovlivnilo zdražování jejich nákupní chování a u 37 procent i stravovací návyky. Tyto skupiny navíc mají výrazný překryv, což znamená, že 29 procent dotazovaných muselo omezit jak své nákupy, tak stravování.

Nejvíce se musely uskrovnit větší domácnosti se třemi a více členy. Z nich muselo změnit své návyky 70 procent. Podle agentury změnu nákupního chování uvádějí spíše ženy (72 procent), zatímco 31 procent mužů uvádí, že se jejich nákupní chování nezměnilo.

Nejčastější změnou v nakupování, ke které se lidé v Česku uchýlili, je zvýšené nakupování ve slevových akcích. Celkem 85 procent dotázaných si více vybírá dobu, kdy vyjde nakupovat. Z toho 55 procentních bodů v průzkumu řeklo „určitě ano“.

Na druhém místě je omezení nákupu některých druhů potravin, které přiznalo 69 procent dotazovaných. Hned za ním je nahrazování dražších druhů potravin levnějšími, což praktikuje 67 procent dotázaných. Nahrazování dražších potravin levnějšími je častější u respondentů z vesnic než z velkých měst, ukázal průzkum.

K řešení potravinové krize menšími nákupy se uchýlilo 62 procent lidí a 48 procent nakupuje méně často. 42 procent dotazovaných se rozhodlo nakupovat levnější potraviny, přestože mají nižší kvalitu. 39 procent respondentů se rozhodlo zariskovat a kupuje potraviny na hranici konce minimální trvanlivosti či po jejím skončení. Tehdy bývají potraviny nejlevnější.

Dalším omezením v nákupech, které respondenti praktikují, je snížení počtu nákupů přes internet, pro které se rozhodlo 39 procent dotázaných. Za slevou 25 procent respondentů vyjíždí i do vzdálenějších míst. A 21 procent lidí jednoduše změnilo obchody.

Nejvíce lidi šetří na mléčných výrobcích, dvě třetiny dotazovaných je nahrazují levnějšími alternativami. V závěsu jsou ovoce a zelenina, které vyměňuje za cenově dostupnější 56 procent lidí, a masné výrobky a uzeniny s 55 procenty respondentů.

Kvůli zdražování také lidé řadu typů potravin ze svého nákupního košíku zcela vypustili. Jedná se především o čtyři velké kategorie. Vévodí jim polotovary a hotová jídla, které vyškrtlo 48 procent dotazovaných. Stejný počet lidí omezil i slazené nápoje a limonády. Na třetím místě je alkohol, kterého se vzdalo 43 procent lidí. Velkou čtveřici uzavírají cukrovinky, bez kterých se obešlo 40 procent lidí.