Země ekonomického paradoxu. Tak by se dalo nazvat současné Česko. Na jednu stranu vlivem omezené spotřeby po pandemii covidu i energetické krizi čelí stagnaci v růstu, na stranu druhou má stále minimální nezaměstnanost. Konstatují ve své zprávě Hospodářské noviny s tím, že na trhu práce chybí lidé, a proto mají firmy mají obrovské potíže při najímání nových zaměstnanců, především těch vysoce kvalifikovaných. Nedostatek personálních sil zpomaluje i expanzi českých společností. Zpráva dále poukazuje na to, že se zvyšuje zátěž stávajících pracovníků, přičemž ve firmách se zvyšují náklady na platy, současně i na benefity. Podle zprávy Hospodářských novin tuto skutečnost ukázalo i šetření společnosti Deloitte v rámci programu Best Managed Companies (BMC), který hodnotí kvalitu řízení českých podniků.

Zpráva dále uvádí, že růst firem nejvíce zatěžuje deficit odborníků. Takže, místo kýžené expanze, se tak řada z nich potýká s tím, jak si udržet stávající zaměstnance, a zároveň i současnou produkci. Jednou z cest, jak z tohoto vleklého problému ven, je zacílení na absolventy škol, které si pak společnosti rychle zapracovávají do svých procesů.

Podle zprávy Hospodářských novin k rozvíjení vlastních talentů inklinují, vesměs, všechny firmy, které byly v rámci šetření BMC dotazované. Kromě školení a výukových programů kladou důraz také na jejich zapojení přímo do praktického provozu. U nových zaměstnanců i čerstvých absolventů se jim tím snaží zajistit co nejrychleji potřebnou praxi. Některé společnosti kromě toho usilují i o spolupráci se školami, případně nabízejí studentům praxe již během studia.

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců ve firmách

Tuto realitu na trhu práce potvrzuje i Irena Filařová Nucová, personální ředitelka Plaček Pet Products. „Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je skutečnou výzvou, se kterou se potýkáme i my. V době, kdy se technologie neustále zdokonalují a požadavky na zaměstnance se nepřetržitě mění, je nalézt a udržet si kvalitní personál stále náročnější. Snažíme se přijímat inovativní přístupy v oblasti náboru a investujeme do rozvoje a péče o naše zaměstnance,“ popsala metody činnosti v jejich firmě při náboru nových zaměstnanců.

Podobně situaci řeší i ve firmě Aerosol-sevice. „Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je skutečným problémem, který ovlivňuje i naši společnost. Hledání nových způsobů, jak mu čelit, je pro nás výzvou. Investujeme do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. Inovujeme nábor, aktivně vyhledáváme talentované zaměstnance nejen v rámci tradičních kanálů náboru. Vytváříme flexibilní pracovní podmínky, jako jsou pružná pracovní doba, možnost práce na dálku, zkrácené úvazky,“ řekl majitel společnosti Jiří Kafka a pokračoval s tím, že současně také vylepšují pracovní prostředí a nabízejí další lákavé benefity, zároveň spolupracují i se školami.

Síla personalistů

Podle zprávy Hospodářských novin variantou, jak nepřijít o zaměstnance, případně je motivovat k tomu, aby firmu neopouštěli, bývají i zkrácené úvazky a dřívější zapojení maminek či tatínků po mateřské a rodičovské dovolené.

„Nejvíce zkrácených úvazků využívají právě maminky a tatínci po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, případně ho berou jako přivýdělek na rodičovské. Další skupinou, která si často žádá tuto formu úvazků, jsou studenti. Jsme přesvědčeni, že vyšší nabídka zkrácených úvazků je cesta, jak lépe propojovat potřeby zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ vysvětlila PR manažerka Alza.cz Eliška Čeřovská.

Zpráva dále uvádí, že s prací na zkrácený úvazek, se ovšem firmám paradoxně množí i náklady a administrativní zátěž. Řada potenciálních kandidátů se, v této souvislosti, potýká také s obecným nedostatkem míst ve školkách, který rodičům návrat do práce, a to i na částečný úvazek, komplikuje. Některé společnosti proto pro zaměstnance zřizují vlastní školky či dětské skupiny.

Příkladem může být třeba firma DEL, která se chystá rovněž k otevření vlastní dětské skupiny, nabízí ale i jiné možnosti, jak vytvořit pro zaměstnance přívětivé prostředí.

„Hledáme balanc mezi nutnou flexibilitou a udržením konkurenční výhody. V našem případě je právě schopnost kooperace velkého množství odborníků pod jednou střechou, a tím pádem jejich způsobilostí doručit klientům komplexní službu, jednou z nich. To, společně s požadavkem na časté cestování, vytváří v některým případech výzvu, jak skloubit některé HR trendy (zlepšení firemní kultury – pozn. red.) s efektivním fungováním společnosti. Zejména snaha o co nejsnazší a nejrychlejší návrat po rodičovské nám dává veliký smysl. I z tohoto důvodu chystáme firemní dětskou skupinu a máme celou paletu benefitů,“ uvedl spolumajitel firmy Jiří Kabelka mladší.

Čtyřdenní pracovní týden jako utopie

Lákadlem pro uchazeče může být v některých firmách i čtyřdenní pracovní týden. Na ten vsází částečně ve společnosti Anect: „V portfoliu našich zaměstnaneckých benefitů máme možnost pracovat čtyři dny v týdnu za 90 procent mzdy. V tuto chvíli tento benefit čerpá přibližně desetina zaměstnanců,“ konstatoval vedoucí HR oddělení Petra Marzini s tím, že i návrat zaměstnanců z rodičovské dovolené vnímají jako přirozenou věc.

„Se zaměstnanci na mateřské nebo rodičovské dovolené jsme v průběžném kontaktu, a už když kolegyně odchází na mateřskou, její nadřízený zjišťuje, jaké jsou její preference z pohledu případného návratu do práce. Osvědčilo se nám, že část zaměstnanců už v průběhu rodičovské dovolené začíná pracovat na kratší úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti,“ nastínila Petra Marzini jejich postupy s dovětkem, že po návratu z rodičovské dovolené pak mívají zaměstnanci nejčastěji zájem o tříčtvrteční úvazek.

Některé firmy ale variantu čtyřdenního pracovního týdne odmítají, protože se domnívají, že může mít negativní dopad na produktivitu zaměstnanců. Navíc je mohou zatěžovat s tím spojené zvýšené mzdové náklady. Obzvlášť pokud vzrostou.

Růst mzdových nákladů je přitom skutečně na pořadu dne. Predikuje ho i Miroslav Svoboda, Country Leader pro Deloitte Česká republika a zároveň i šéf ocenění BMC. „Tlak na mzdové náklady je specifikem letošního roku. Inflace stále doznívá a letos se propíše do růstu mezd. Jestliže loni ještě zaměstnanci firmám často tolerovali, že platy nerostou, protože celá situace kolem inflace byla čerstvá, letos si přijdou říct o přidání. Mají za sebou pokles reálných mezd a pro tento rok jsou očekávání vyšší,“ vysvětlil v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Zpráva dále konstatuje, že z uvedeného důvodu se firmy, zkrácenému pracovnímu týdnu, budou zatím spíše bránit. Problémem je, podle nich, v tomto případě i skutečnost, že by při jeho zavedení nebyly schopné plnit potřeby a požadavky svých klientů. Z jejich spektra se tak jedná spíše o vzdálenou budoucnost, pokud vůbec někdy k tomuto modelu přistoupí. Příliš tomu nepomáhají v tuto chvíli ani inovativní technologie.

„České firmy využívají moderní technologie ke zvýšení produktivity stále více. Zásadní byla v této oblasti implementace cloudových řešení, nyní nás čeká ještě větší krok kupředu s nástupem praktických využití AI. V tuto chvíli však podniky nepočítají s tím, že by jim uplatnění technologií umožnilo zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Vnímají je spíše jako způsoby, jak se vyrovnat s konkurenčními tlaky a s nedostatkem zaměstnanců. Do budoucna ale může právě umělá inteligence zkrácení pracovního týdne otevřít cestu,“ domnívá se Kateřina Novotná, partnerka Deloitte a spolulídryně programu Best Managed Companies.

Technologie versus lidský faktor

Zpráva Hospodářských novin dále polukazuje, že firmy ve velkém včleňují umělou inteligenci do svých procesů nejen proto, aby nahradily chybějící zaměstnance. Dle názoru některých odborníků společnosti, které na tento proces nepřistoupí, ztratí brzy konkurenční výhodu a do pěti let klidně mohou skončit.

To potvrzuje částečně i senior manažerka a personalistka Martina Brázdilová ze společnosti ZLKL. „Vidíme v umělé inteligenci velký potenciál. Cokoli, co může zproduktivnit práci, vítáme. Pokud se s tím umí správně pracovat, může technologie násobit produktivitu lidí a vést ke zjednodušení či automatizaci procesů. Ale sama za sebe nic nespasí, je jako jakýkoliv jiný lidský vynález, musí být zároveň i ´správný pán‘, který s ní umí zacházet,“ domnívá se.

Společností, kde naopak s AI pracují už běžně, je Health Academy. „Vidíme v tomto směru velkou budoucnost, jelikož například grafikům, copywriterům a kodérům urychluje práci. Rozhodně se na ni ale nespoléháme stoprocentně a nevidíme to tak ani do budoucna. Naši zaměstnanci o práci nepřijdou, jen jim umělá inteligence výrazně urychlí práci,“ uvedla spoluzakladatelka společnosti Kristýna Valentová s tím, jakou váhu jí přikládají.

Součástí běžných firemních procesů je umělá inteligence i ve společnosti Livesport, jak doložil její ředitel Pavel Krbec. „Livesport vyrostl díky škálování a umělá inteligence možnosti v této oblasti výrazně posouvá, takže jsme se ji rychle naučili využívat a učíme se to i dál. Nejviditelnějším využitím AI jsou u nás strojové překlady textů do jiných jazyků, ale tým, který se v Livesportu věnuje velkým jazykovým modelům, zkoumá i další možnosti, které budou hrát v dalším rozvoji společnosti důležitou roli,“ řekl Pavel Krbec.

Nejlépe řízené firmy jsou více vidět

K hledání kvalifikovaných odborníků, které je pro všechny dotazované společnosti jednotným problémem, může přispět i ocenění firem Best Managed Companies, jež uděluje technologická a poradenská společnost Deloitte. Má sílu vyzdvihnout nejen přednosti v řízení těchto firem i jejich dopad na společnost a životní prostředí, ale zároveň se jím zvyšuje všeobecné povědomí o působení hodnocených podniků nejen v rámci Česka.

„Zásadní přidaná hodnota je v komplexnosti ocenění. Pokud firma plní jen některá kritéria, nemůže používat titul BMC. Nejde tedy o to ocenit nějaký jednorázový počin nebo super nápad, ale o dlouhodobé směřování a vyváženost. Výsledek by měli vidět nejen majitelé a top management, ale zejména zaměstnanci, kteří pro firmu pracují, a zákazníci,“ vysvětlil Miroslav Svoboda pro Hospodářské noviny.

V letošním ročníku, který se konal v polovině května, bylo vybráno 29 oceněných firem. Mezi těmi, které se mohou dalších 12 měsíců pyšnit značkou Best Managed Companies, přibylo šest nováčků a pět firem ji získalo již popáté v řadě.

„Program Best Managed Companies podporuje nejlépe řízené české společnosti. Srovnáváme je s předními zahraničními firmami pomocí mezinárodní metodiky, což těm českým přináší uznání a možnost porovnat se s mezinárodní konkurencí. BMC usiluje o to být blíže českým podnikům, lépe rozumět jejich výzvám, podporovat je a zvyšovat jejich viditelnost,“ řekla Kateřina Novotná.

Kritéria pro úspěch v programu BMC jsou přitom poměrně přísná. „V operativním řízení se díváme na to, jakým způsobem firma získává a využívá zdroje, zda je efektivní a zda nastavení managementu má stabilní procesy. Nemůže být například závislá na jednom, byť skvělém řídícím pracovníkovi nebo majiteli,“ uvedl Miroslav Svoboda.

„Ptáme se také na to, jak daná společnost řídí a odměňuje zaměstnance, jak přistupuje k rozvoji vlastní značky, a zároveň je důležitá otázka nástupnictví. Nejen v rámci rodiny majitele, ale také v rámci povyšování a růstu pracovníků. Jednoduše – majitel nemůže být ten jediný, kdo všechno rozhoduje,“ upozornil.

„Důležité jsou také finanční výkazy a jejich srozumitelnost dovnitř i navenek pro třetí osoby. To všechno zkoumáme v takzvaném BMC labu, při němž naši experti procházejí jednotlivá témata s managementem firmy a ptají se na důležité otázky. Pro podniky, které na sobě chtějí opravdu pracovat, je to jeden z hlavních benefitů programu. Uvědomí si, kde jsou dobré a na čem by ještě mohly zapracovat,“ doplnil Miroslav Svoboda.

Podle něho, v případě zájmu o registraci do programu BMC pak musí firmy plnit ještě tyto podmínky: mít aspoň 250 milionový obrat, být z 50 procent v českém vlastnictví, zaměstnávat minimálně 25 lidí a dodržovat zákony i principy etiky.