Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Podle zpravodajství České televize o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. 

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 a nafta za 47 korun za litr,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Ceny elektřiny vzrostly meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.

Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu podle statistiků opět ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta a tuhých paliv téměř o pětinu.

Další v pořadí byly ceny v dopravě, kde statistici zaznamenali nárůst o necelých 22 procent.

V případě potravin a nealkoholických nápojů byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 procenta, másla o 31,9 procenta a brambor o 21,4 procenta, uvedli statistici. Oděvy byly oproti loňskému březnu dražší téměř o 20 procent a obuv o 15,4 procenta.

Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen a daní, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. 

„V březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží,“ sdělil Král.

Mimořádně vysoký březnový růst cen pohonných hmot byl podle něj výsledkem výrazného zdražení ropy vlivem vypuknutí války na Ukrajině a dočasného oslabení kurzu koruny ze stejného důvodu. „Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice,“ dodal.

Únorová prognóza ČNB, podle Krále, očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. „Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu,“ dodal.

Inflace může, podle analytiků, dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku, myslí si ekonomové.

„Vzhledem k tomu, že se do inflace ještě stále postupně propisují nové ceníky energetických společností a u konce ještě není ani zdražování potravin, bude meziroční inflace růst i v dalších měsících. Je docela pravděpodobné, že ve druhém čtvrtletí zdolá hranici 14 procent a klesat začne teprve až v závěru roku,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je třeba počítat ve druhém čtvrtletí s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen. „Inflace by mohla kulminovat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí kolem 15 procent, ale tyto odhady je nutné brát s rezervou. Velmi prudký růst cen výrobců navíc ukazuje, že velmi vysoká inflace bude přetrvávat i ve druhé polovině letošního roku,“ uvedl.

„Pohled napříč inflačním košem ukazuje, že inflace se netýká jen energií, ale rozlila se do téměř celé ekonomiky. Tam, kde se obvykle ceny měnily z měsíce na měsíc o desetiny procenta, dnes dochází ke zdražování o jedno či dvě procenta,“ popsal hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je kvůli konfliktu na Ukrajině poměrně nemožné odhadnout, jakého vrcholu letos inflace dosáhne. „Prozatím předpokládám 14,5 procenta v polovině roku. Za celý letošní rok se bude inflace pohybovat kolem 13 procent, a bude tak nejvyšší od roku 1993. Vzhledem k tomuto inflačnímu vývoji trh prozatím předpokládá, že ČNB vystoupá se sazbami mírně nad šest procent,“ řekl. Nyní je základní úroková sazba ČNB pět procent.