Pod názvem „Nová strategie kolektivního vyjednávání v době 4. průmyslové revoluce, současné sociální a ekonomické trendy a budoucí perspektiva“ se 28. prosince 2021 uskutečnila V Praze mezinárodní konference, kterou zorganizovala odborová centrála Asociace samostatných odborů. Cílem této významné odborářské akce, která proběhla formou videokonference, bylo seznámit naši odborovou veřejnost, ale i pracovníky různých odborných institucí, s aktuální úrovní sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání v naší společnosti v roce 2021 a s nástinem jeho dalšího možného vývoje v roce příštím, eventuálně v několika letech příštích.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jan Wiesner ve svém vystoupení nejprve představil činnost konfederace s tím, že sdružuje zaměstnavatelské svazy ve stavebnictví, textilního průmyslu, malého a středního podnikání, výrobního a spotřebního družstevnictví, zemědělství, důlního a dřevozpracujícího průmyslu, školství, zdravotnictví, kultury a sociálních služeb. Načež konstatoval, že jde o poměrně široké spektrum činností, které konfederace zastupuje. Zároveň poznamenal, že konfederace také zaměstnává největší počet zdravotně postižených občanů v České republice, kteří pracují v chráněných dílnách. Podle něho jde o specifický program, který si vyžaduje samostatné jednání vedení konfederace s vedením ministerstva práce a sociálních věcí o vytvoření vhodných a potřebných podmínek pro zaměstnávání těchto pracovníků.

Jan Wiesner se dále zmínil o tom, že konfederace rovněž úzce spolupracuje se Svazem průmyslu a dopravy ČR s tím, že obě organizace jsou členy tripartity, a že společně vedou sociální dialog s oběma odborovými centrálami, tj. s Českomoravskou konfederaci odborových svazů a Asociací samostatných odborů. Hlavním smyslem tohoto dialogu je, aby byl zachován sociální smír mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, to je, aby obě dvě strany tohoto sociálního dialogu společně řešily palčivé problémy, které se ve výrobě a ve společnosti vyskytují.

Jan Wiesner poté hovořil o tom, že zhruba před dvěma roky se uskutečnilo jednání vedení zaměstnavatelských a podnikatelských svazů s vedením ministerstva průmyslu a obchodu, a současně i s vedením ostatních ministerstev. Cílem tohoto jednání bylo, aby vytvořené pracovní skupiny připravily koncepci hospodářské politiky českého státu na příští léta, která by byla poté předložena k projednání jak ve vládě, tak i na jednání tripartity. Současně dodal, že při stanovení jasných priorit českého státu, se při tomto jednání dohodlo, že v prvé řadě jde o školství, kde by měla být nastavena nová pravidla školského systému. Jde totiž o to, aby naše školství aktuálně reagovalo na současné problémy české ekonomiky, potažmo celé společnosti. K tomu můžeme jenom dodat, že nejen zaměstnavatelé a podnikatelé, ale také i odborové svazy z oblasti průmyslu či stavebnictví nebo zemědělství si stěžují, že naše školství pouští do praxe především absolventy humanitních oborů, zatímco chybí absolventi technických oborů. To se týká nejen vysokých škol, ale i středních škol a zejména učňovského školství. Vždyť dnes sehnat řemeslníka, kterého by firmy zaměstnaly, je pro ně téměř nadlidský úkol, dodávají naši odboráři.

Podle prezidenta KZPS ČR se tyto strukturální změny, které měly tyto pracovní týmy připravit, se týkaly nejen školství, ale i několika dalších oborů, například zdravotnictví atd. Problém však spočívá v tom, že přišla pandemie koronaviru, díky níž se veškeré práce v tomto směru pozastavily. Takže, podle Jana Wiesnera, naše společnost nyní řeší otázky, které vyplývají z pandemie, a které mají v podstatě značný vliv na chod státu a celé naší společnosti, a to včetně sociálních vazeb. Podle něho nyní musíme řešit praktické a okamžité věci, jako je, jak dále očkovat, jak dále testovat atd. Jde tudíž o to, aby se naše společnost dostala co nejrychleji do normálního stavu.

Poté Jan Wiesner přešel k vývoji českého hospodářství v současné době. Uvedl, že zaměstnavatelé a podnikatelé vidí jako největší problém v současnosti otázku nedostatku kvalitních domácích pracovních sil na trhu práce. Podle něho je totiž díky pandemii koronaviru řada pracovních činností paralyzována. Lidé jsou buď nemocní nebo v karanténě či se musejí starat o své děti, které jsou, díky pozitivním testům, rovněž dom v karanténě. To vše, podle něho, má ohromný vliv na chod jednotlivých podniků a firem. Výsledkem potom je narušení dodavatelsko-odběratelských závazků, které mají tyto firmy nasmlouvané na základě jejich dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Načež konstatoval, že podniky se snaží dělat maximum proto, aby závazky, které mají nasmlouvané, aby dodržely. Protože, jedině tak zabezpečí přísun nějakých financí do této firmy, aby mohla dále fungovat a působit na našem trhu. Přičemž poznamenal, že právě to zabezpečí alespoň určitý přísun financí do státní kasy, a to ve formě odvodu daní. Zároveň dodal, že je opravdu velmi zajímavé vidět, kolik českých firem se do tohoto systému zapojilo, a přitom dělají vše proto, aby své závazky mohly splnit. To je, aby mohly zaplatit své zaměstnance a udržet je do doby až pandemie skončí. Zkrátka, aby tyto firmy mohly znovu nastartovat svoji další činnost v plné síle až pandemie postupně odejde.

Jan Wiesner se dále věnoval otázce změny struktury výroby u nás. Prohlásil, že konfederace tuto změnu struktury ekonomiky, zejména v průmyslu, prosazuje již nějakou dobu. Vysvětlil, že když se česká ekonomika má dostat ze systému práce, kdy plní úlohu laciných subdodavatelů zahraničním firmám, které, ve svých mateřských zemích, produkují výrobky s vyšší přidanou hodnotou, musí se u nás hodně změnit. Je zapotřebí, aby i české firmy vyráběly produkty s vyšší přidanou hodnotou. Není již možné, aby i nadále vykonávaly podřadnou roli, která vyplývá z jejich postavení subdodavatelů pro nadnárodní společnosti.

Jan Wiesner k tomu dále uvedl, jde o další rozvoj českých podniků. To je, aby podporovaly vědu, výzkum, inovace, aby modernizovaly jednotlivé provozy. Také, aby ušetřily pracovní sílu. Podle něho výrobní podniky mají myslet na svůj rozvoj ve střednědobém, a hlavně v dlouhodobém výhledu. Zkrátka, aby tyto firmy měly zaručenu svoji další budoucnost. To je, aby i zaměstnanci byli spokojeni s výdělky, které v dané firmě mají, dodal.

Prezident KZPS ČR dále konstatoval, že v současné době je situace v české ekonomice velice špatná, a to zejména proto, že podniky potřebují znát možnosti dalšího vývoje ekonomiky, to je zejména otázku růstu ceny vstupů, to je, aby mohly ekonomicky kalkulovat a poté, aby mohly uzavírat další smlouvy v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Prostě, aby si mohly určovat, co konkrétního budou dělat! To je, v jakém rozpočtu se v příštím roce budou asi pohybovat a podle toho mohly naplánovat svoji další výrobu. V současné době to dost dobře nejde, poznamenal Jan Wiesner. Připomněl, jak se vyvíjí inflace, jak rostou ceny, zejména energií, elektřiny a plynu, což je oproti minulosti úplně abnormální, a má to dopady nejenom do na soukromý sektor, ale prakticky na všechny podniky a instituce v naší zemi.

„Léta usilujeme o tom, a projednáváme to s vládou, aby jednotlivé parametry, které budou v budoucnu řešeny, to znamená daně, minimální mzda a všechny ostatní atributy, Které dejme tomu určuje stát, aby byly známy dopředu. Dodavatelsko-odběratelské vztahy se neuzavírají měsíc či dva před uzavřením smlouvy, ale jedná se o tom třeba půl roku či rok dopředu. Tam je třeba, aby podnikatelé tyto náklady věděli dopředu,“ vysvětlil Jan Wiesner. Což, jak dále dodal, v současné době vůbec nelze určit.

Podle něho problém spočívá v tom, že zaměstnavatelé, podnikatelé nevědí, jak se dále budou vyvíjet ceny evropské energie, neboť do tohoto procesu významně zasahuje i koncept Green Dealu neboli projekt dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jde totiž o to, aby byly zpracovány dopadové studie o tom, jak se koncepce Green Dealu promítne do evropského hospodářství a prakticky do života celé naší společnosti. Proto také zaměstnavatelé a podnikatelé vyzvali i novou, současnou vládu, aby projednávala v Bruselu s orgány EU otázku dopadů Green Dealu, aby se jednoznačně vědělo, jak se tyto dopady konkrétně promítnou do hospodářství jednotlivých členských zemí EU. Jde totiž o to, jak upozorňují odborníci, a k tomu se hlásí i zaměstnavatelé a odbory, že konkrétní opatření Green Dealu se v jednotlivých zemích EU promítnou s různým dopadem, protože hospodářství každé země je různorodé. Každá země má jiné ekonomické podmínky, kdy mají větší či menší podíl průmyslové výroby atd. Zároveň mají i odlišné přírodní podmínky, což se týká i energetiky, zejména otázky obnovitelných zdrojů. To vše, podle Jan Wiesnera, musí být bráno v patrnosti. To je, aby energetický mix byl u nás stanoven tak, aby ustál zásobovat Českou republiku dostatkem energie i v budoucnosti. Načež dodal, že jde opravdu o dlouhodobou budoucnost, kdy se musí počítat s kalkulem, že když se u nás za několik let uzavřou uhelné elektrárny, musí být za ně vybudována náhrada, která bude i nadále dodávat potřebnou energii. Jedině tak může být trh u nás, a tím i život celé naší společnosti stabilní. Právě řešení těchto otázek stojí před novou vládou, která by měla tyto záležitosti řešit. To je, aby se ve spolupráci s orgány EU dohodla na příslušných parametrech, na tom, jak bude vypadat energetický mix České republiky pro příští období.

Poté Jan Wiesner přešel k otázce dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to na mezinárodní úrovni, a to jak evropské, tak i celosvětové. Konstatoval, že právě tyto vztahy se v posledních letech výrazně posunuly. Takže naše firmy a společnosti jsou v současné době vázány nejen na Německo a Evropskou unii, ale i na určité dodávky zboží ze třetích zemí, zejména z Asie. Prostě, během doby došlo k výrazným změnám v rámci těchto dodavatelsko-odběratelských vztahů. Přičemž v posledních dvou letech k tomu značně přispěl i vliv pandemie koronaviru ve světě. Výsledkem toho je, že nyní, díky pandemii, k nám chodí dodávky zahraničního zboží za úplně jiných podmínek, než byla stanoveny původně, a to na základě tehdy uzavřených smluv. Příkladem tohoto stavu je i to, že doprava zboží zejména z východní části Asie do Evropy se zdražila o 300 %! Díky tomu tato výrazně stouply ceny vstupů do výroby, což řadě našich podniků udělalo značné problémy v jejich ekonomice. Nejde však jen o průmysl, toto zdražení vstupů se promítne ne jenom do růstu cen různých výrobků, ale i do dalších oblastí života naší společnosti. Zdraží se potraviny, ceny služeb. To vše potom poznají i české domácnosti.

Jan Wiesner k tomu dále uvedl, že jako zaměstnavatelé a podnikatelé udělají vše proto, aby se negativní důsledky pandemie co nejvíce utlumily. Proto také testovali své zaměstnance v průběhu letošního roku a bude je testovat i v roce příštím. Načež podotkl, že otázku, kdy někteří lidé u nás navrhují, aby lidé, kteří odmítají očkování nebyli připuštěni do práce, musí být řešena legislativní cestou. Jinak to nejde.

Zároveň Jan Wiesner připomenul, že nové vládě ČR dali zaměstnavatelé a podnikatelé návrh, co by předpokládali že vláda by měla zahrnout do svého programového prohlášení s nímž má předstoupit do Poslanecké sněmovny zhruba v polovině ledna příštího roku. Načež podotkl, že tyto návrhy zaměstnavatelů a podnikatelů se týkají všech oblastí, o nichž se během konference hovořilo. Především jde o otázku zahraniční politiky českého státu, a to i v souvislosti s migrací.

Zároveň poznamenal, že právě v tom nejsou zaměstnavatelé a podnikatelé zajedno s odbory. Protože, když ve spolupráci s jednotlivými pobočkami Úřadu práce ČR, zaměstnavatelé hledají své nové zaměstnance mezi nezaměstnanými, kteří jsou v evidenci úřadu práce, zjišťují, že se jich dá využít jen málo, aby mohli nastoupit do práce a tam odvést zadanou práci. Načež dodal, že tyto zkušenosti mají zaměstnavatelé například i v sousedním Německu, Francii či jinde v EU. Podle tamějších podnikatelů je skutečnost totiž taková, že když se nezaměstnanost pohybuje na úrovni třech, čtyřech procent, tak v evidenci úřadů práce jsou většinou vedeni lidé, kteří se z různých důvodů nemohou zapojit do pracovního procesu. Proto zaměstnavatelé a podnikatelé potřebují pro určité profese sehnat pracovníky i ze zahraničí, to je i ze třetích zemí. Protože existují určité pracovní činnosti, které již naši lidé dělat nechtějí a nebudou. „Tak toto je potřeba si uvědomit, že takto to je i ve starých zemích, například v Německu. Každý, kdo tam jezdí ví, které práce tam dělají migranti, a které práce dělají jejich vlastní lidé. Je to nutné zlo, které musíme podstoupit. Není to proto, že bychom chtěli za každou cenu dát práci každému ze zahraničí. Protože práce s našimi lidmi je ta nejúčinnější, a chceme zaměstnávat naše lidi v prvé řadě. Budeme a chceme, protože s nimi se domluvíme, a nejsou tam vedlejší náklady,“ dodal Jan Wiesner.

Jan Wiesner se dá opět věnoval problematice energetiky, a to v souvislosti s dopady koncepce Green Dealu a zároveň i strategie Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli), která platí pro evropské zemědělství. Konstatoval, že je zapotřebí, aby pří zavádění těchto koncepcí a strategií se řešily věci, které jsou u nás, to j v České republice, řešitelné. Prostě, aby zvítězil rozum nad obecně proklamovanými cíli, které by se při jejich zavádění bez rozmyslu projevily negativně. Aby se v ekonomice, ale i v životě společnosti řešily věci, které jsou potřeba řešit, jako je například otázka zajištění energetické soběstačnosti, což se velmi úzce dotýká právě České republiky. To je, aby byl nastaven kvalitní a dobře fungující energetický mix. Zkrátka, je nutné k těmto záležitostem přistupovat na základě rozborů dopadů jednotlivých aspektů Green Dealu. Proto tak zaměstnavatelé a podnikatelé chtějí po nové vládě ČR, aby se tím zabývala, aby se na základě těchto rozborů, našlo přijatelné řešení.

Poté Jan Wiesner přešel k tomu jak se zaměstnavatelé a podnikatelé dívají na problematiku činností, kterými se zabývají jednotlivé svazy, sdružené v konfederaci. Pokud jde o zemědělství, zdůraznil, že zaměstnavatelé a podnikatelé v tomto rezortu požadují, aby byla v České republice zajištěna vysoká konkurenceschopnost zemědělských a potravinářských podniků, aby se udělalo maximum pro zabezpečení soběstačnosti zemědělské a potravinářské výroby českých zemědělců a potravinářů. Zároveň, aby v rámci Evropské unie byly dohodnuty takové podmínky pro naše zemědělce a potravináře, a aby byly srovnatelné s podmínkami zemědělců a potravinářů v dalších, zejména vyspělých zemí EU.

Pokud jde o školství, Jan Wiesner znovu zopakoval, že by nová vláda měla učinit řadu kroků, které by vedly k tomu, aby jednotlivé profese, zejména ve výrobě, měly zabezpečeny dostatek nových pracovníků. Jde o to, že je nutné u nás rozvíjet tu výrobu, kterou Česká republika potřebuje z hlediska jejího dalšího rozvoje. To je, že je u nás velice málo škol technického směru. Naopak, je hodně škol, které jsou zaměřeny na netechnické, humanitní směry. Jejich absolventi po studiích míří na úřady práce, protože nemohou nalézt uplatnění ve svém oboru, který vystudovaly, a který se v řadě případů v naší společnosti ani nevyskytuje. Podle něho cestou vpřed je hledat řešení ve spolupráci se zaměstnavateli v jednotlivých regionech, protože právě ti vědí, které profese potřebují. Přičemž dodal, že jsou to zejména profese technického směru, které chybí na české trhu práce. Proto také je nutné v tomto úsilí podpořit i naše učňovské školství. Načeř dodal, že právě v této oblasti by u nás měla nastat podstatná změna.

Další oblastí činnosti konfederace je zdravotnictví. Jan Wiesner zdůraznil, že je zapotřebí, aby byla zajištěna valorizace příspěvků státu na státní pojištěnce, a aby byla se vytvořila nová struktura českého zdravotnictví, která by vytvořila podmínky proto, aby české zdravotnictví nadále fungovalo na vysoké úrovni. Zároveň připomněl, že v současné době je ve zdravotnictví, díky pandemii koronaviru cítit nesmírný tlak, a že zdravotničtí pracovníci, zejména v nemocnicích, jsou na pokraji svých sil. Zdůraznil, že je zapotřebí, aby lidé, kteří v českém zdravotnictví, zejména v nemocnicích, pracují, aby si toho vážili. Načež k tomu poznamenal, že právě, díky pandemii koronaviru, se ukazuje, že tyto záležitosti českého zdravotnictví je nutné vyřešit koncepčně.

V závěru svého vystoupení se Jan Wiesner zmínil i o bytové politice českého státu. Konstatoval, že konfederace má řadu vážných připomínek k tomu, jak vydá situace v bytové oblasti u nás. Zejména, pokud jde o výstavbu nový bytů, zvláště v případě sociálních bytů. Uvedl, že právě v oblasti sociálního bydlení chybí potřebný zákon. Nová vláda by se této otázce měla rozhodně věnovat a zaměřit se na ni. Jde o to, aby byty byl dostupné pro všechny, ale zatím je skutečná situace čím dále tím více horší. Určitou pomoci by, podle něho, bylo, kdyby se u nás rozvíjelo i družstevní bydlení. Prostě, aby vše fungoval, jak má.