Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 18.09.2024

V říjnu minulého roku vyšel na !Argumentu článek Jaroslava Ungermana -  Cenové záhady. V něm se autor pozastavoval nad tím, jak se mění ceny piva Pilsner Urquell. Ukazoval, že vždy dva až tři obchodní řetězce nabízejí pivo v lahvi 0,5 litru - a to ve slevě - za stejnou cenu. Prostě zlevní přesně stejně. Za týden skončí a pak za stejnou cenu nabízejí stejné pivo – zase ve slevě - jiné dva či tři obchodní řetězce. A za další týden zase jiné řetězce. Takže asi tak po čtyřech či pěti týdnech tato zlevněná cena zase dojde na začátek a celý kolotoč cen se opakuje se stejnými řetězci.

Autor pak vyslovil domněnku, že takový vývoj je velmi podivný. Sotva to může být tím, co vyznavači tržní ekonomiky považují za konkurenční jednání a že v tomto systému patrně nejde o svobodné rozhodování tržních subjektů. Naopak se zdá, že takový cenový vývoj je zpovzdálí řízen, např. tak, že jednotlivým tržním subjektům mohou být přidělovány kvoty zboží v návaznosti na slevové akce, protože slevová akce znamená bezesporu vyšší prodeje atd.

Tento článek byl podnětem pro jednoho čtenáře, aby se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s podnětem k prošetření, zda zde nedochází k nedovolenému kartelovému ujednání o cenách. Případně zda nedochází ke zvýhodňování některých subjektů, které také prodávají stejné pivo, od stejného dodavatele, ale nejsou součástí tohoto systému slev apod.

Trvalo asi devět měsíců, než ÚOHS čtenáři odpověděl. Stane se. Je to těžké téma a je nutno to pořádně zpracovat. Přirozeně, že mu vysvětlil, že se nic neděje a vše je v dokonalém souladu se soutěžním právem.

Přesto je argumentace ÚOHS uvedená v dopise podnětem k zamyšlení. Nejprve úřad vysvětluje, co je porušením zákona o ochraně hospodářské soutěže, jaké mohou být dohody o cenách atd. Podstatné pro nás je však konkrétní postup úřadu v tomto případě.

A tak se dozvídáme, že „za účelem prověření skutečností relevantních v dané věci se Úřad obrátil na společnost Plzeňský Prazdroj a nejvýznamnější obchodní řetězce působící na tuzemském trhu. Z vyjádření společnosti Plzeňský Prazdroj, stejně jako z vyjádření Úřadem oslovených obchodních řetězců, nevyplývá, že by z její strany bylo jakýmkoliv způsobem zasahováno do volné tvorby maloobchodní ceny lahvového piva značky Pilsner Urquell, byť tato informuje odběratele o doporučených cenách svých výrobků.“(konec citátu).

Když toto sdělení převedeme do obyčejného sdělení, tak je to asi takto – zeptali jsme se těch, co možná porušují zákon, zda něco špatného dělají, zda porušují zákon a oni nám řekli, že nikoli. Proto se domníváme, že jsou naprosto nevinní, když jakékoli protiprávní jednání popřeli.

Už sám fakt, že ptáte někoho, zda porušuje zákon, je na pováženou. Opravdu si úředníci ÚOHS myslí, že jim někdo řekne – ano, my porušujeme zákon? Ale hlavně, s tím se spokojíme a tím je pro nás věc vyřízená. Nehledáme fakta, prostě nic, nemusíme se o nic dalšího starat. Jak se dále uvádí, Úřad to neobjektivizoval. Prostě to nechal být, nebo ještě lépe - zúřadoval to a má klid.

Pro mě je důležité spíše jiné konstatování. Totiž pivovar informuje řetězce o doporučené ceně prodeje. Je zajímavé, že na jeden týden je doporučená cena v několika řetězcích jiná než v jiných řetězcích a tato doporučená cena se zase za týden posune k dalším řetězcům. To asi není nic nedovoleného, i když si naivní člověk může myslet i opak.

Úřad pak předestře tazateli ještě jednu formuli, kterou se dá vysvětlit cokoli, pokud jde o tvorbu cen. Dospěl k názoru, že „v případě prodeje lahvového piva značky Pilsner Urquell maloobchodními řetězci nelze vyloučit cenové následování, které je obecně mezi prodejci rozšířené. Jak již bylo uvedeno výše, případné cenové následování, stejně jako informování odběratelů o doporučených cenách, není porušením zákona a nelze ho mít za zakázanou cenovou dohodu.“

Tedy je to cenové následování, žádná dohoda o cenách! Jak asi takové cenové následování probíhá, že právě ve stejný den se stejná cena – ve slevě – objeví v několika obchodních řetězcích, které by za normálních podmínek přece měly být konkurenty? Pracují pro ně snad jasnovidci, kteří jim říkají, jaké budou ceny konkurence, nebo to běží úplně jinak, dirigováno někým v pozadí?

A tak se tazatel na závěr dozví, „jelikož Úřad nemá nyní k dispozici žádné indicie svědčící o uzavření a plnění zakázané cenové dohody, přičemž existuje alternativní vysvětlení pro případnou shodnost některých cenových nabídek u vybraných obchodních řetězců prodávajících lahvové pivo značky Pilsner Urquell, nedisponuje Úřad dostatečným důvodným podezřením na porušení zákona, které by ho opravňovalo k zahájení správního řízení nebo provedení šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitele/soutěžitelů. Úřad nyní neobjektivizoval, že by se jím oslovení soutěžitelé, kteří prodávají lahvové pivo značky Pilsner Urquell, dopustili porušení zákona uzavřením zakázané dohody.“

Jak hodnotit takovou práci? Ještě že „existuje alternativní vysvětlení pro případnou shodnost některých cenových nabídek“ To je ta berlička, o kterou se jako Úřad opřeme a vysvětlíme, že vlastně nemůžeme nic dělat.

Proč potom devět měsíců bádat, když od počátku víme, jak snadno to vyřešíme? Odpověď si ani netroufám uvést. U nás na vesnici bychom to možná hodnotili asi tak, že taková práce je i za korunu moc drahá. 

Ale zůstaňme ještě chvíli u tohoto piva. Objevil se v těchto dnech článek[1], kde se autor pozastavuje nad tím, co je dávno známé. Asi je v novinách ta okurková sezona, tak možná proto objevuje dávno známé.

Autor totiž ukazuje, že cena lahve Pilsner Urquell u nás je bezmála dvojnásobná – a někde dokonce i více než dvojnásobná  - oproti tomu, kolik stojí v zahraničí – třeba v Německu a zjišťuje, že se s tím nedá nic dělat. Vše je v pořádku, jak dokazují odpovědi některých dotazovaných ekonomů. Asi to na přednáškách nikde neměli.

Všem, kteří se nad tím, jak se na našem trhu Plzeňský Prazdroj chová, pohoršují, bych doporučoval začíst se na malou chvíli do výroční zprávy této firmy - třeba za minulý rok. Mimochodem – pivovar ovládá více než 40 % českého trhu s pivem.

Pár čísel – tržby 21,6 mld Kč, přitom z exportu jsou tržby 2,1 mld a z tuzemska 17,9 mld Kč. Tedy 90 % tržeb pochází z tuzemského trhu. Proč se tedy snažit někde na zahraničních trzích, když odtud nic podstatného nelze získat. Tam se může prodávat takzvaně za hubičku, vždyť zisk přece tvoří český trh, nikoli zahraniční. Přece 2 mld exportu nevytvoří 7 mld zisku. Tak se kvůli tomu přece vy Češi nemusíte rozčilovat.

Další číslo – zisk před zdaněním 7,46 mld Kč. Jinak řečeno – míra zisku představuje více než třetinu tržeb, přesněji 34,9%. Kolik firem má takovou míru zisku. Že by strojaři, bývalá chlouba české ekonomiky, nebo automobilky, nebo snad zemědělci, či některé jiné profese? Míra zisku ve strojírenství je kolem desetiny tržeb. Je to cenová politika pivovaru na vnitřním trhu, která zajišťuje takové zisky.

Jen náznakem. Míra zisku některých jiných pivovarů na českém trhu – jeden menší – v roce 2023 míra zisku 5,1%, rok předtím 15 %. Jiný větší pivovar – v roce 2021 míra zisku 10 %, nebo ještě jeden – v roce 2023 míra zisku 11,7 %. Vysvětlení našich ekonomů – to prý jsou ty úspory z velikosti.  A co když je to monopolní zisk? To nikdo nezkoumá?

Musím dodat ještě jedno číslo. Těch 5,9 mld zisku po zdanění z minulého roku zatím nebylo vyplaceno na dividendách. Dividendy byly vypláceny v předchozích letech.

V minulém roce bylo nerozděleného zisku použito jinak – v rámci skupiny Asahi, která pivovar vlastní - byl použit k financování potřeb ostatních firem ve skupině, tedy v zahraničí. Tak tomu někdy bývá. Přece se vytvořený zisk nepoužije k rozvoji české ekonomiky. To bychom chtěli moc.

Co říci závěrem. Snad jen tolik, že je celkem zbytečné se zabývat oním pivovarem. Chová se zde tak, jak mu to dovoluje benevolence státní správy. Prostě si dobře uvědomují, že jsou v kolonii. A domorodci se ze všech sil snaží, aby se kolonizátor měl dobře a měl ještě větší zisky, které odvádí do své centrály.    

Tož tak moji milí….

Vyšlo na www.casopisargument.cz

[1] https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesi-platte-s-predrazenou-plzni-se-nedari-hnout-vsichni-se-vymlouvaji-40482432

  • Zdroj: www.casopisargument.cz