Pod názvem „Budoucnost evropského zemědělství“ se nedávno, 1. prosince 2021, uskutečnila v Praze mezinárodní konference, kterou spořádala poslanecká skupina Identita a demokracie. Konkrétně šlo o členy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, kdy námětem jejich vystoupení bylo posouzení jednotlivých aspektů nové „Společné zemědělské politiky EU na léta 2021–2027“, a to v souvislosti s tím, že do této nové společné zemědělské politiky byly vrcholnými evropskými orgány zapracovány hlavní principy Zelené dohody pro Evropu (European Green Dealu).

Jednotliví řečníci na konferenci hovořili k dané problematice ze svého úhlu pohledu, tedy na základě svých odborných a životních zkušeností, které získali během jejich dlouholeté praxe v českém zemědělství a potravinářství.

Jedním z nich byl i předseda představenstva ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Jiří Zelenka, který se ve svém vystoupení zaměřil na téma „Skot a budoucnost evropského zemědělství“. V úvodu reagoval na to, jak si lidé v Evropě, ale i u nás, představují ideální model hospodaření v zemědělství. Poznamenal, že někdo si to představuje jako rodinnou farmu, jiný jako na podnik, který se zaměřuje, kromě rostlinné výroby, i na živočišnou výrobu, například na chov dobytka či vepřů nebo drůbeže.

Podle Jiřího Zelenky model zemědělství v České republice tomu plně odpovídá, protože symbióza rostlinné a živočišné výroby je u nás dána již z historických důvodů. Zároveň k tomu uvedl, že se ve veřejnosti, jak v evropské, tak i v naší, objevují a šíří názory, které lze nazvat populistickými, a které vycházejí z neznalosti zemědělské výroby těmi, kteří je v médiích či na internetu šíří.

Jiří Zelenka v této souvislosti dále prohlásil, že on bude hovořit o svých životních zkušenostech, které získal, jako dlouholetý hospodář, který se zabývá zemědělskou výrobou. Konstatoval, že hlavní činností Zemědělského družstva Krásná Hora nad Vltavou je živočišná výroba, zejména chov skotu. Proto dodal, že ve svém vystoupení bude hovořit o podstatě toho, proč zemědělci chovají skot, ať již mléčný nebo pro maso. Uvedl, že struktura českých mléčných farem je ideální, neboť čeští zemědělci v této své činnosti hojně využívají poznatků od našich německých sousedů. Dá se říci, že Německo je pro naše chovatele skotu jakýsi vzor. Ovšem, jak Jiří Zelenka dále podotkl, při promítání grafu o počtu dojnic v Evropě od roku 2004 do roku 2019, stavy dojnic, za ta léta, klesají. Logicky tudíž stoupají í dovozy hovězího masa ze zahraničí. Zároveň prohlásil, že význam chovu, kromě produkce mléka či masa, spočívá hlavně v tom, že pomáhají udržovat půdu v krajině. Vždyť díky svému biologickému odpadu, hlavně kejdy, krávy pomáhají zúrodňovat pole, a právě tím pomáhají udržovat půdu, jako rezervoár pro další rostlinnou výrobu. Zdůraznil, že chov skotu je nezbytný pro úrodnost půdy.

V této návaznosti přešel Jiří Zelenka k problematice uhlíkové stopy, kterou je nutné, podle hlavních principů Green Dealu, do roku 2050 neutralizovat. Upozornil, že byl před třemi lety služebně na exkurzi ve Franci, načež mu tam místní lidé neustále říkali, jak velké české farmy přispívají k tomu, že se nad našimi hlavami vytváří velká ozonová díra. To je, že díky chovu krav, vylučují do atmosféry skleníkové plyny, zejména metan. Na základě této jeho návštěvy u nich v zemědělském družstvu Krásná Hora také dělali měření, kolik uhlíku a metanu se při chovu skotu vylučuje. Přičemž dodal, že doporučuje každému si prostudovat studii amerického zemědělského odborníka Dr. Franka Mitloehnera z univerzity v Kalifornii v USA, který v této studii vysvětluje, jak vlastně máme chápat, jak se uvolněný uhlík z metanu chová v přírodě.

Jiří Zelenka poté přešel k problematice emisních povolenek, které mají za cíl napomoci ke snížení uhlíkové stopy. Načež to přirovnal k tzv. církevním odpustkům ve středověku, které si bohatí lidé kupovali, aby dosáhly odpuštění jejich hříchů. Načež dodal, že emisní povolenky vlastně dnes plní obdobný účel. Podle něho se dají nazvat offsety uhlíku. Přičemž se s nimi začalo obchodovat. Mají je například banky, ale i obchodní řetězce. Ty je mají z toho důvodu, že když například přivezou ze Španělska do České republiky zeleninu, tak uhlíkový offset neboli uhlíková stopa bude, díky těmto emisním povolenkám, na úrovni nula. Dnes již existují firmy, které tyto emisní povolenky kupují a potom je nabízejí na trhu i zemědělcům. Ti je potom, za velkou sumu peněz, nakoupí a vykáží snížení uhlíkové stopy. Proto je také o emisní povolenky na trhu značný zájem a jak říkají ekonomové, jejich cena neustále roste.

Přitom, jak Jiří Zelenka dále uvedl, snižování uhlíkové stopy je součástí strategie Farm to Fork, to je Z farmy na vidličku neboli Od zemědělce ke spotřebiteli, a to tím, že potraviny by se měly spotřebovat tam, kde se vyrobí. Zároveň k tomu dodal, že je to, to jediné, co se mu na této strategii Farm to Fork libí. Protože tímto opatřením by se měl snížit provoz, to je převoz potravin z jedné části Evropy do druhé.

Načež dále upozornil, že když se hovoří o snížení uhlíkové stopy, tak zatím pořád platí, že kdo má finance, prostě si může koupil uhlíkové ofsety neboli emisní povolenky. A přitom bude mít na dveřích napsáno, že u něho je uhlíková stopa nula. Přitom jiným příkladem překoucení původního významu zřízení emisních povolenek je například i to, že velké firmy, které chrlí do ovzduší skleníkové plyny, budou mít uhlíkovou stopu nula, protože mezitím vysázejí někde dva miliony stromů. Takže, pokud jde o uhlíkovou stopu, emisní povolenky svůj původní význam absolutně ztratily, konstatoval Jiří Zelenka.

V této souvislosti krásnohorský hospodář zároveň poznamenal, že chov skotu se nepodílí na vytváření ozonové vrstvy, tak jako se na tom například velmi podílejí fosilní paliva. Právě jejich spalováním uniká CO₂ do atmosféry, přičemž jde o proces nezvratný. Zatímco v zemědělství dochází ke zvyšování uhlíku v půdě, kam se absorbuje. Ostatně, může to potvrdit i projekt firmy Carboneg, který v kooperaci se zemědělci usiluje o zlepšení kvality zemědělské půdy a zvýšení její odolnosti. Podle Jiřího Zelenky tyto informace mohou zájemci na najít na webových stránkách Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR. Podle něho, každý, kdo si to přečte, otevřou se mu oči, protože je tam vše popsáno tak, jak to ve skutečnosti je.

Jiří Zelenka přirozeně také představil Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou. Sdělil, že byl nedávno stanoven úkol pro Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, to je zmapovat měření emisních faktorů amoniaku, metanu a oxidu dusného pro dojnice s rozdílnou skladbou krmné dávky ve stáji a nucenou ventilací, který financovalo ministerstvo zemědělství. Jako objekt tohoto výzkumu bylo vybráno právě jejich zemědělské družstvo. Měření probíhalo ve dvou stájích. Jednak to bylo 800 dojnic v Krásné Hoře a potom 700 dojnic v Petrovicích. Výzkumní pracovníci uhříněvského ústavu zjistili, že když jsou dojnice krmeny speciálním krmivem, jako tomu bylo v tomto případě, tak se u nich ve stáji uhlíková stopa výrazně snižuje, a to o 30 %. To je výrazné snížení ve srovnání s těmi hospodářskými zvířaty, jež se pasou na pastvě. Takže, výsledek tohoto výzkumného úkolu potvrdil jednoznačně, že tvrzení ochránců přírody, že velká stáj ničí životní prostředí, je absolutní nesmysl. Podle Jiřího Zelenky je potřebné tato fakta, která jsou pravdivá, říkat naší veřejnosti, aby byla informována o tom, jak to všechno ve skutečnosti je.

Poté Jiří Zelenka znovu zdůraznil, že skot je nepostradatelný pro zúrodňování půdy a neznečišťuje životní prostředí. Je třeba se na celou tuto záležitost podívat z odborné stránky, neboť právě chov skotu nám pomáhá zadržovat vodu v přírodě a tím zlepšuje životní podmínky u nás. Jiří Zelenka si myslí, že Česká republika se v tomto směru nemá za co stydět.