V bohatém americkém státě Kalifornie jsou místní farmáři, kalifornskou vládou vedeni k tomu, aby metan, který krávy přirozeným způsobem vypouštějí do ovzduší, odchytávali a následně zpracovávali pro jeho zemědělské, ale také i průmyslové využití.

Pro pozvané zemědělské odborníky a novináře o tom hovořil profesor Frank Mitloehner z Kalifornské univerzity v rámci „Kulatého stolu“, který se uskutečnil na téma „Krávy a emise – mýty a fakta“, a jehož spolupořadatelem byla Agrární komora ČR. Dalšími účastníky odborné diskuze na toto téma, byli i zástupci profesních svazů v rámci Agrární komory ČR, tj. předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Josef Diviš, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát a zástupkyně ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu Tereza Dodávková.

Od pořadatelů Kulatého stolu se jeho účastníci nejprve dozvěděli, že profesor Frank Mitloehner je předním odborníkem na kvalitu ovzduší na katedře zootechniky Kalifornské univerzity v Davisu. V odborném světě je znám svými přednáškami na toto téma. Do České republiky byl pozván, aby svoji přednášku na téma, jak v americkém státě Kalifornie řeší otázku vypouštění metanu od krav, aby ji přednesl jak na České zemědělské univerzitě v Praze, tak i na Mendelově univerzitě v Brně.

Kalifornie – to je i zemědělský stát

Profesor Frank Mitloehner v úvodu svého vystoupení nejprve představil Kalifornskou univerzitu jako největší univerzitní a odborné pracoviště, které se ve Spojených státech zabývá zemědělstvím, a to zejména ve vztahu zemědělství a změny klimatu. Tedy, jinými slovy, jak zemědělství ovlivňuje změny klimatu, a to ať již v dobrém či špatném rozsahu. Načež konstatoval, že na tamější kalifornské univerzitě její odborníci hledají odpovědi na to, co se s tím dá dělat, aby nedocházelo zbytečně ke znečišťování ovzduší.

Právě výskyt metanu od krav, a jeho následná eliminace, je jedním z problémů, kterým se kalifornská univerzita, a on sám osobně, zabývají. Proč právě jde o tuto univerzitu? Protože Kalifornie je nejsilnější zemědělské centrum Spojených států. Přitom se vychází z toho, že v Kalifornii jsou pro zemědělství nejpříhodnější podmínky, pokud jde o počasí. Je tam dostatek slunce, prakticky po celé Kalifornii. Vysoce kvalitní je i půda, která se v tomto státě nachází. Jediné, co občas chybí, jak Frank Mitloehner poznamenal, je dostatek vody a vláhy, což však řeší propracovaný systém zavlažování zemědělské půdy.

Podle amerického odborníka se v Kalifornii pěstuje cca 400 různých plodin. Navíc, jde o nejsilnější americký stát, co se týče chovu skotu. Až 20 % mléčného skotu z celých USA, se chová právě v Kalifornii, což je, podle něho, opravdu vysoká koncentrace, která rovněž předurčuje k tomu, proč se Kalifornská univerzita zaměřila na otázku sledování výskytu metanu, jakožto zplodiny od krav, kterou je potřeba zužitkovat.

Kalifornie vytváří podmínky pro své farmáře

Frank Mitloehner si poté položil řečnickou otázku, jak je to možné, že je v Kalifornii tolik farem, a to zejména v souvislosti s tím, že, pokud jde o ceny pozemků, vždyť jde o nejdražší destinaci v USA! Načež si odpověděl, že jedním z důvodů je to, že kalifornské zemědělství se vyznačuje výraznou zpětnou návratností, pokud jde o investice do zemědělské výroby. Na polích se totiž pěstují odlišné plodiny, které se zužitkovávají různým způsobem. Nejsou to jen nepřehledné lány obilí. Jde o různost plodin. Takže je z nich i dobrá potrava pro dobytek. Zpětně, dobytek dodává půdě organické hnojivo, což půda potřebuje mnohem více, než jsou hnojiva chemického původu. Podle amerického profesora jde o správný koloběh života, kdy jedno závisí na druhém! Kráva dovolí zužitkovat všechny své odpadní složky, a to buď jako hnojivo či i metan, případně CO₂, které jsou kravami vypouštěny do ovzduší. Podrobnosti k tomu, jak je využívá, sdělíme však později, v další části tohoto článku.

Nyní, ještě k podmínkám, které kalifornská vláda vytváří pro zemědělství. Podle Franka Mitloehnera mají na kalifornském venkově stejné problémy, jako mají farmáři či zemědělci v jiných zemích, zejména v Evropě. To je, že v okolí farem se usazuje i městské obyvatelstvo, které se z městských aglomerací stěhuje na venkov. Přirozeně, že i tomuto obyvatelstvu chov hospodářských zvířat jaksi nevoní, tedy to, co vychází ze jejich stájí do ovzduší. Mimochodem, kalifornské farmy mívají běžně 1500 až 3000 krav, jsou však i případy, kdy na těchto farmách se chová až 10.000 krav. Takže, v Kalifornii, aby se předešlo konfliktům mezi farmáři a přistěhovalým městským obyvatelstvem, vznikla spousta zákonů a předpisů, které tuto situaci řeší s tím, že případným konfliktům mezi nimi se má, podle kalifornské vlády, prostě předcházet.

Projekt, snížit produkci metanu o 40 %, do roku 2030!

Podle profesora Mitloehnera jedno z těchto vládních opatření státu Kalifornie je takové, aby se, v časovém horizontu od roku 2013 do roku 2030, snížila produkce metanu o 40 procent! V současnosti je již z této mety 40 procent splněno 30 procent, dodal Frank Mitloehner. Podle něho zbývá šest let do data 2030. Podle něho to vypadá, že uvedený plán snížit produkci metanu o 40 procent, bude splněn.

Americký profesor z Kalifornské univerzity k tomu dále dodal, že pro spoustu chovatelů dobytka, uvedený zákon, který nařizuje snížit produkci metanu o 40 procent, znamenal, že museli na svých farmách přijmout řadu důležitých a konkrétních opatření. Ovšem, kalifornská vláda to předvídala, a proto přijala svá opatření, aby tento postup snižování výskytu metanu lépe a účinněji zajistila. Zvolila zajímavý postup, na rozdíl od Evropy, to je formu finanční pobídky. Prostě si kalifornská vláda řekla, že snižování výskytu metanu nebude po svých farmářích chtít násilnými metodami, to je formou příkazů, nařízení a pokut za jejich nedodržení, nýbrž, že právě finanční motivace je tou nejúčinnější formou pobídky. Prostě, aby se snižování produkce metanu kalifornským farmářům vyplatilo! To je, aby chovatelé sami od sebe viděli, jaký zisk jim snížení produkce metanu může, pro jejich farmu, přinést. Takže, podle amerického profesora, žádný kalifornský farmář neměl problém tuto přísnou legislativu přijmout za svoji vlastní normu. Proto, jak dále dodal, splnili již oněch 30 % z plánovaných 40 procent. Takže, podle příslušných kalifornských odborníků, bude tato přísná norma, do roku 2030, nakonec splněna. Je to díku tomu, že jsou na tom kalifornští farmáři finančně zainteresování. Čím lépe budou redukovat metan, tím vyšší podporu od kalifornské vlády budou mít. Jde o tuto rovnici!

Metody sběru metanu prostřednictvím lagun

Profesor Mitloehner dále vysvětlil, že přirozeně při chovu dobytka vzniká velký odpad, kejda apod. Jeho odklízení probíhá tlakováním, kdy je veškerý odpad, v pevné či kapalné formě, spláchnut do lagun. V laguně se potom koncentrují výkaly od krav. Načež se právě odtud získává metan, když se laguny uzavřou pomocí určitých plachet. Potom se vzniklý bioplyn může sbírat s tím, že ho lze využít jako zdroj energie, či i úplně jinak. Zkrátka, to, co by normálně odešlo do atmosféry, se tímto způsobem zužitkuje. Takže, takto vzniklý metan nezpůsobí problémy v atmosféře. Současní kalifornští chovatelé dobytka, podle amerického profesora, takto seberou až 60 % bioplynu, který je z chovu krav vyprodukován. Přičemž takto sebraný bioplyn jsou poté schopni očistit a dále ho zpracovat do formy složky pro palivo, které je určeno pro provoz autobusů a nákladních vozů. Tedy, takto vzniklý bioplyn končí, jako využitelná surovina. Prostě se využívá, jako palivo. Takže, tímto opatřením se podařilo snížit emise uhlíkových plynů, jak na úrovni konkrétní kalifornské farmy, tak i na úrovni samotného státu Kalifornie. Zkrátka, kdyby se metan nevyužil jako palivo, jezdily by tyto autobusy a nákladní vozy na naftu, jako se to děje jinde ve světě.

Poté si opět profesor Mitloehner položil řečnickou otázku, nakolik je tento proces zpracování metanu pro stát Kalifornie perspektivní. Načež si odpověděl, že když stát Kalifornie podpořil zakrývání lagun, věnuje na tuto činnost jen 2 procenta svého státního rozpočtu, což není až tak mnoho. Ale, přitom z finančního hlediska, je přínos tohoto opatření velmi vysoký. Vždyť došlo ke snížení produkce metanu o 30 %, což je již znát, jak v ovzduší, tak i na ušetřených nákladech za palivo pro autobusy a nákladní vozy. Přičemž americký profesor k tomu ještě dodal, že, podle odborníků, se tato investice státu Kalifornie vrátila až 15násobně!

Snaha zachytit i metan, který krávy vypouštějí do ovzduší

Podle profesora Mitloehnera se zatím hovořilo jen o složce metanu, která vychází z výkalů krav. Ale jak dále dodal, je nutné sdělit i to, jak se dá zužitkovat složka metanu, kterou krávy volně vypouštějí do ovzduší, a to při jejich krkání. Snahou je odchytit takto vzniklý metan do vaků. Podle amerického profesora metod, jak redukovat takto vypouštěné množství metanu do ovzduší je přirozeně, povícero. Kalifornští farmáři vždy volí tu metodu či cestu, která je, pro ně, nejpříhodnější, dodal.

Zároveň uvedl, že jednou z těchto metod je i šlechtění zvířat. Tedy dosáhnout toho, aby zvíře svých plynů méně produkovalo. Načež dodal, že efektivita výroby mléka je dnes mnohem vyšší, a to i při nižší spotřebě potravy. Takže, logicky následuje i nižší produkce metanu, který by unikla do ovzduší. Prostě chovatelé se dnes rozhodují podle svých místních podmínek. Zároveň poznamenal, že Kalifornie je dnes špičkou nejen v produkci skotu, a to nejen mléčného, ale i v tom, jak se snaží snížit množství metanu, které by, za normálních podmínek, jinak unikalo do atmosféry.

Zkušenosti z Kalifornie by měly pomoci i českému zemědělství!

Poté profesor Mitloehner přešel k tomu, že účelem jeho přednášky není jen hovořit o tom, jak to vypadá se zemědělstvím v Kalifornii, nýbrž, že by měl svými zkušenostmi a radami pomoci i českému zemědělství. Konstatoval, že když se nedávno seznámil s fakty a čísly o českém zemědělství, zjistil, že oproti roku 1990 se snížil počet mléčného skotu u nás zhruba na polovinu. Jenže, jak dále poznamenal, i když se rapidně snížil počet krav, není to na úkor produkce mléka, nýbrž naopak. Jelikož se produkce mléka v České republice postupně značně zvýšila. Přičemž úrovní užitkovosti v produkci mléka se v České republice již blížíme úrovni užitkovosti kalifornských krav, poznamenal profesor Mitloehner.

Načež dodal, že právě zvýšení užitkovosti krav je hlavním cílem jeho přednášek, které sděluje zemědělským odborníkům v různých částech světa, a nyní i v České republice. Jde totiž o to, abychom si uměli stanovit cíle, jak této zvýšené užitkovosti, co nejlépe dosáhnout, a to nejen u dojných krav, ale také i u masného skotu. Rovněž je nutné zacílit i na to, jak se i nadále posunovat kupředu, pokud jde o snižování emisí metanu při chovu krav.

Podle něho, současné výsledky ukazují, že Česká republika má být na co hrdá, co za těch více než 30 uplynulých let v rámci chovu skotu dosáhla. Zároveň však poznamenal, že nelze se v tomto smyslu uspokojit daným stavem, ale že je nutné pokračovat v dalším zdokonalování systému chovu skotu, a nejen jeho, ale i dalších hospodářských zvířat, prohlásil v závěru svého úvodního vystoupení profesor Frank Mitloehner z Kalifornské univerzity.

Užitkovost mléčného skotu v České republice značně vzrostla

Následovalo vystoupení tří hlavních českých účastníků besedy u Kulatého stolu. Nejprve se ujal slova Josef Diviš, předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu, který řekl, že jejich svaz byl založen před 32 lety. V současné době mají přes 330 členů. Poté se zmínil o výsledcích chovu tohoto dojného plemene, který je u nás počtem kusů nejvíce zastoupen. Konstatoval, že v současné době se u nás chová něco přes 210.000 holštýnských krav. Jejich dojná užitkovost v loňském roce činila, při jejich 305denní laktaci, 9.700 litrů mléka na jednu krávu. Načež dodal, že Česká republika za uplynulých více než 30 let prodělala poměrně dramatický vývoj. Stavy mléčného skotu, oproti roku 1990, poklesly na méně než 50 % v současnosti. Ale, na druhé straně se značně zvýšila užitkovost těchto mléčných krav. Dá se říci, že za tu dobu vzrostla na dvojnásobek. Takže, i při postupném poklesu počtu krav, což v posledních letech i nadále pozorujeme, mléčná produkce u nás mírné vzrůstá, konstatoval Josef Diviš. Načež poznamenal, že z toho by se dalo usoudit, že snížením počtu kusů krav, Česká republika přispívá ke sníženi metanu v atmosféře, přičemž ale přitom dosahuje dvojnásobné produkce mléka.

Na něho navázala Tereza Dodávková, zástupkyně ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu, s tím, že český strakatý skot je tradiční plemeno, které patří do České republiky. Uvedla, že jejich svaz zajišťuje správu genetických zdrojů nejen českého strakatého skotu, ale i dalšího plemene, to je i české červinky. Konstatovala, že český strakatý skot svým množstvím u nás zaujímá 34 % populace skotu. Konkrétně jde o zhruba 100.000 krav českého strakatého skotu v České republice. Přičemž užitkovost, při 305denní laktaci, činí 8.165 kilogramů mléka, což je nejvyšší užitkovost, druhý rok po sobě, a to v rámci celého světa.

Zároveň prohlásila, že sice se za těch více než 30 let, počet kusů mléčných krav snížil, ale jejich užitkovost naopak roste. Je to dáno i vhodnými přírodními podmínkami, které pro chov skotu v České republice existují.

V závěru svého vystoupení zdůraznila, jak jejich svaz se snaží do zemědělství získat mladou generaci s tím, že při jejich organizacích vznikají kroužky dětí, kteří tak získávají povědomí o podstatě zemědělství s tím, že je zde snaha, aby to posléze byli noví zaměstnanci v tomto oboru.

Masný skot slouží k produkci masa, ale i životnímu prostředí

Jako třetí vystoupil Kamil Malát, ředitel Svazu chovatelů masného skotu, který prohlásil, že pozice, oproti chovatelům mléčného skotu, je pozice chovatelů masného skotu značně rozdílná. Protože masný skot nemá v České republice tak dlouhou tradici, jako skot mléčný. Chov masného skotu u nás začal v roce 1990. Zároveň uvedl, že masný skot neslouží jen k produkci masa. To znamená, že produkce hovězího masa není jediným cílem chovu masného skotu, ale má zde i využití jako významného prvku, určeného ku zušlechťování životního prostředí, a to spásáním travních porostů především v podhorských oblastech. To je v částech krajiny, kde se chov mléčného skotu, z hlediska vnitřního uspořádání krajiny, nehodil. V tomto smyslu chovatelé masného skotu své kolegy z nížin doplňují. Takže, podhorské oblasti, které by zůstaly nevyužité, se takto využívají k chovu masného skotu.

Kamil Malát k tomu dále uvedl, že to vůbec neznamená, že by úroveň šlechtění chovu masného skotu byla nižší než u mléčného skotu. Efektivita chovu masného skotu se tedy projevuje dvojím způsobem. Jednak je to z hlediska produkce hovězího masa, což je ekonomický přínos pro samotného chovatele, a dále je to i z hlediska zušlechtění krajiny. Tudíž chov masného skotu má příznivý dopad na životní prostředí u nás. Právě chovatelé masného skotu, podle Kamila Maláta, jsou ti podnikatelé, kteří rozhodují nejen o svém vlastním podnikání, ale i o tom, aby u nás bylo zachováno zdravé životní prostředí. To je, chovají se nejen ekonomicky, ale i ekologicky. Poté dodal, že jejich chovatelé intenzivně věnují šlechtění chovu masného skotu, že se snaží v tomto směru dohnat USA či Irsko, které jsou, v tomto směru, velice v předu.

Je nutné změnit pohled české veřejnosti na zemědělství

Podle něho, ale bohužel, je české zemědělství jakýmisi „otloukánkem“, a to z hlediska jeho vnímání populací u nás. Zemědělci by chtěli tento nepříznivá stav zvrátit, protože jsou to právě zemědělci, kteří za posledních více než 30 let, učinili obrovský pokrok, pokud jde o využití moderní automatizované zemědělské techniky, pokud jde o stanovení nových moderních výrobních postupů v rámci zemědělské produkce a výroby potravin. Takže, bohužel, o těchto moderních výrobních postupech se u nás hovoří jen v úzké komunitě zemědělců a příbuzných oborů, zatímco širší veřejnost u nás je médii informována například o tom, jak se vyrábí uměle vytvořené maso, které je veřejnosti poté nabízeno ke konzumaci, místo, aby jim média doporučila kvalitní stravu živočišného výrobu, kterou češti zemědělci a potravináři dokáží vyprodukovat. Vždyť naše veřejnost si, na základě těchto jednosměrných informací, vytváří nesprávný obraz o současném a při tom moderním zemědělství. Proto v závěru svého vystoupení Kamil Malát vyzval novináře, aby o zemědělství informovali objektivně.

Profesor Mitloehner v diskusi upřesnil výklad svých myšlenek

Značný prostor téměř dvouhodinové besedy u Kulatého stolu zabrala přirozeně diskuse, kdy k profesorovi Mitloehnerovi byly směřovány dotazy, ve kterých účastníci této besedy požadovali upřesňující výklady některých myšlenek, které tam zazněly. Pokud jde o problém metanu, že kalifornští chovatelé dobytka dostávají plusové body za to, že lapáním metanu z lagun ho nenechají uniknout do ovzduší. Přičemž mají dvojí užitek z tohoto způsobu chovu. Jednak klasicky za prodej mléka či masa, ale i tím, že metan z krav nabízejí k dalšímu zužitkování, například ve formě paliva pro autobusy a nákladní vozy. Tudíž je to jejich další příjem. Význam tohoto opatření, podle profesora Mitloehnera, také spočívá v tom, že jde o finanční pobídku, nikoliv o násilně prosazované nařízení, jako je tomu v řadě zemí světa, například v Evropě. Kalifornský farmář to dělá dobrovolně, protože z toho má užitek. Navíc, je to dobré i pro životní prostředí.

V další části diskuse se hovořilo o významu organických hnojiv pro zkvalitnění půdy, pro zvýšení její úrodnosti. Dále o zdražení ceny potravin, kde svoji roli hrají emisní povolenky. Profesor rovněž zdůraznil význam živočišné stravy nad jednostranným používáním stravy rostlinné, jak v současné době je mezi mladými značně, a to nesprávně propagováno.

Téměř dvouhodinová beseda u Kulatého stolu účastníky besedy, podle mého názoru, do značné míry vnitřně obohatila a povzbudila je k tomu, aby se rozvoji našeho zemědělství, podle svých možností, věnovali i nadále. Vždyť jde o to, že stále platí, že základem zemědělství je výroba potravin, určených k nasycení obyvatelstva.