Nově zveřejněná studie odhalila, že sankce EU vůči Rusku se „masivně obcházejí“ prostřednictvím třetích zemí, což potvrzuje rostoucí obavy, že velká část evropského vývozu do jiných regionů nakonec stejně skončí v Rusku.

Výzkumná zpráva IÉSEG School of Management se sídlem v Lille přinesla „statistické důkazy o tom, že sankce EU jsou masivně obcházeny“, a to v případě takzvaných „položek s vysokou prioritou“, které podléhají vývozním omezením EU a zahrnují zařízení a elektronické komponenty s potenciálním vojenským využitím.

Zpráva zjistila, že vývoz těchto položek z EU do Turecka, Spojených arabských emirátů (SAE), Kazachstánu a dalších „ke Kremlu přátelských“ zemí vzrostl v období od října 2022 do září 2023 ve srovnání s obdobím předchozího roku o 2,979 miliardy eur, tj. o 81,55 %.

Za období do září loňského roku se vývoz tohoto zboží z EU do Ruska snížil o 3,231 miliardy eur, tj. o 95,44 %, a to právě kvůli sankcím.

Z tohoto pohledu byl pokles prodeje vyspělých technologií a zboží dvojího užití do Moskvy téměř zcela kompenzován prudkým nárůstem vývozu téhož zboží do západoasijských a středoasijských zemí.

Nárůst prodeje tohoto zboží byl nejvýraznější v Kyrgyzstánu, kde vývoz vyskočil o neuvěřitelných 1682,47 %. Prudký nárůst byl zaznamenán také v Kazachstánu (333,18 %) a Turecku (72,45 %) – členu NATO, který od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nadále udržuje úzké vztahy s Ruskem.

Konec falešným nadějím

Studie IÉSEG zpochybnila myšlenku, že pozorovaný nárůst způsobilo pouze náhlé zvýšení poptávky ve zmíněných zemích.

„Prudký nárůst těchto nákupů ze strany třetích zemí je příliš velký na to, aby byl zcela způsoben zvýšením domácí poptávky, takže lze předpokládat, že velká část byla následně vyvezena do Ruska,“ uvádí se ve zprávě.

Tento trend odpovídá vzorcům, které se daly vypozorovat po každém novém balíku sankcí. „Po zavedení sankcí byl propad prodeje položek s vysokou prioritou z EU do Ruska spojený s netypickým nárůstem jejich vývozu do několika dalších zemí,“ uvádí zpráva.

Eric Dor, ředitel ekonomických studií v IÉSEG a autor studie, řekl Euractivu, že tyto reexporty pravděpodobně zároveň pohánějí ruskou válečnou mašinérii.

„Obcházení sankcí samozřejmě podporuje výrobu (vojenského vybavení) tím, že dodává Rusku potřebné komponenty,“ řekl Dor. „Takže EU nechtěně přispívá k dalšímu vojenskému úsilí Ruska“, dodal.

Podle mluvčí Evropské komise „EU vyzvala třetí země, aby zakázaly reexport tohoto zboží do Ruska, protože ho téměř jistě použije ruská armáda na ukrajinském bojišti“.

Role „šedého“ dovozu

„Myslím, že je důležité si uvědomit, že ruská ekonomika je odolná, protože je z velké části stále tržní ekonomikou,“ řekl Euractivu Janis Kluge, vedoucí pracovník Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (SWP).

Kluge poznamenal, že schopnost Ruska přizpůsobit se novému nastavení trhu jde naproti „decentralizovanému úsilí tisíců manažerů (firem)“, kteří hledají způsoby, jak obejít sankce a „udržet věci v chodu“. Právě to se ukázalo jako jeden z klíčových faktorů toho, že Rusko zůstalo relativně odolné vůči západním sankcím. EU ke druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu představila už jejich třináctý balík.

„Objevili se noví obchodníci, kteří se specializují na dovoz tohoto typu zboží přes třetí země,“ řekl Kluge. „Vzniklo celé nové odvětví, které se věnuje obcházení sankcí – je to totiž miliardový byznys,“ dodal.

Ruská čísla z prosince loňského roku ukazují, že do Ruska se vyvezlo zboží v hodnotě více než 70 miliard dolarů prostřednictvím takzvaného „paralelního“ nebo „šedého“ dovozu, což podle Moskvy přispělo k tomu, že celkový dovoz v roce 2023 mírně překročil úroveň před zavedením sankcí a dosáhl 300 miliard dolarů.

Paralelní dovoz, kdy se s výrobky obchoduje mimo distribuční sítě vytvořené původními výrobci a dodavateli, umožnil Rusku omezit dovoz z „nepřátelských“ zemí na 29 % z celkového objemu. V roce 2021 to přitom bylo 50 %.

Ruský mechanismus paralelního obchodu loni přiměl „ministra zahraničí EU“ Josepa Borrella, aby přiznal limity unijních sankčních balíčků. Ty se z hlediska vývozu vztahují pouze na přímý vývoz evropských společností do Ruska a nepůsobí na firmy v jiných regionech.

„Zaznamenali jsme abnormální nárůst vývozu pro Rusko zakázaného evropského zboží do třetích zemí, včetně high-tech výrobků. Například vývoz vozidel z EU do Ruska v roce 2022 klesl o 78 %, zatímco vývoz z EU do Kazachstánu prudce vzrostl o 268 %,“ uvedl Borrell.

Ve svých posledních balíčcích sankcí se Evropská komise stále více zaměřuje na zákaz obchodování evropských společností s podniky ve třetích zemích – například v Číně, Indii a Turecku –, u kterých se zjistilo, že pomáhají Moskvě obcházet sankce EU.

Očekává se, že 14. sankční balíček Komise rozšíří omezení z jednotlivých firem na širší sektory. Právě to je jedna z možných cest, jak účinněji bojovat proti obcházení sankcí.

„Komise usilovně pracuje na tom, aby se obcházení sankci dařilo potírat,“ řekl mluvčí Komise pro Euractiv.