Vláda schválila zvýšení minimální mzdy pro rok 2022. Ačkoli ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chtěla s odbory v zádech protlačit minimální mzdu na úrovni 18 000 Kč, jednání tripartity shodu nepřineslo. Navržená částka se naprosto vymyká ekonomické realitě. Náš současný křehký hospodářský růst je založený především na stabilitě firem, kterým teď nemůžeme házet klacky pod nohy, reagoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Vláda nakonec odsouhlasila jiné sazby minimální a zaručené mzdy a na žádný z předem předložených návrhů nepřistoupila.

Minimální mzda 2022. Je to dost?

V příštím roce by podle schválených změn měla minimální mzda vzrůst o 1000 Kč na částku 16 200 Kč. Minimální mzda tak dosáhne zhruba 41,7 % průměrné mzdy.

Ministryně práce pravidelně upozorňuje na to, že Česká republika patří na území EU k zemím s jedním s nejnižších poměrů minimální mzdy vůči té průměrné.

Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory, ale před časem připomněl, že při hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách se musí vzít v úvahu např. i kupní síla nebo vývoj produktivity práce. Takže podíl minimální mzdy na průměru nebo mediánu mzdy by měl být indikátorem, nikoli však nástrojem ke zvyšování minimální mzdy. Stát by tak podle něj měl spíš vytvářet dobré podmínky pro zvyšování kvalifikace a růst produktivity práce.

Před výrazným zvyšováním minimální mzdy už loni varovali i ekonomové, podle nichž by její nadměrný růst mohl v konečné fázi vést i k propouštění, zkracování úvazků nebo snaze nahrazovat lidskou pracovní sílu raději stroji.

Minimální a zaručená mzda

S minimální mzdou se zvýší také nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Do které skupiny patříte?

Do první skupiny, kde vzroste minimální mzda na avizovaných 16 200 Kč měsíčně, patří nekvalifikované práce, např. uklízečka, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití, nosič zavazadel nebo např. sběr a mytí nádobí.

Do druhé skupiny, kde má minimální odměna od příštího roku činit nejméně 17 900 Kč měsíčně, patří např. práce pokojských, sanitářů, kopáčů, asfaltérů, trafikantů, domovníků, školníků apod.

Do třetí skupiny se mzdou nejméně ve výši 19 700 Kč patří práce klempířů, barmanů, topenářů, číšníků, holičů a kadeřníků, instalatérů apod.

Čtvrtou skupinou s min. sazbou 21 800 Kč je odměňována práce s tlumočením, krejčích v modelové a zakázkové výrobě, kuchařů specialistů apod.

Do páté skupiny, kde by se min. odměna měla zvýšit na 24 100 Kč, patří řidiči linkových autobusů, mistři, dispečeři, zdravotní sestry, porodní asistentky a záchranáři, běžní IT správci, personální a mzdové účetní, učitelé ve školce apod.

Do šesté skupiny se zvýšením min. odměny na 26 600 Kč měsíčně patří činnosti jako správce sítí, obchodní referent, speciální pedagog, tvůrce IT systémů, samostatný projektant technicky náročných staveb apod.

V sedmé skupině s navrhovanou min. odměnou ve výši 29 400 Kč měsíčně jsou profese jako lékař, zubař, farmaceut, expert na marketing nebo finanční expert, programátor apod.

V poslední osmé skupině, kde se navrhuje min. odměna ve výši 32 400 Kč měsíčně, najdete např. odborníky na finanční a obchodní strategii organizací, makléře na finančním a kapitálovém trhu, špičkový vědecký pracovník apod.

Zdroj: MPSV

Co ještě ovlivní růst minimální mzdy?

Růst minimální mzdy ovlivňuje také řadu dalších finančních výpočtů:

• výši uplatnitelného maxima daňové slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení,
• výši hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy = 97 200 Kč),
• výši minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5 % z výše minimální mzdy = 2187 Kč),
• výši limitu pro osvobození důchodu od daně z příjmů (do 36násobku minimální mzdy = 583 200 Kč),
• výši limitu pro tzv. nekolidující zaměstnání, tedy možný přivýdělek uchazeče o zaměstnání při evidenci na úřadu práce (polovina minimální mzdy = 8100 Kč).