Ministerstvo financí předložilo vládě Petra Fialy (ODS) návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Podle týdeníku Echo24 je navrhovaný deficit o 42 miliard vyšší, než o jakém hovořila vláda v květnu t.r. při představování tzv. ozdravného balíčku. Podle představitelů vládní koalice budou vyjednávání pokračovat ještě v září. Dosud totiž panuje zásadní neshoda mezi podstatou deficitu. Přitom vláda musí rozpočet schválit do konce září, aby ho mohla předložit Poslanecké sněmovně k projednání a ke schválení.

Ministerstvo financí, jak dále uvádí Echo24, muselo vládě předložit rozpočet do čtvrteční půlnoci. O výsledku jednání informovalo ministerstvo financí média v pátek ráno. V návrhu se počítá s výdaji ve výši 2173,2 miliardy a příjmy ve výši 1921,2 miliardy. Schodek tak vychází v celkové výši 252 miliard korun. V dalších letech se dá očekávat, podle ministerstva financí, snížení deficitu na 235 miliard v roce 2025 a 220 miliard v roce 2026.

„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna, mimo jiné, priorita, ke které se vláda zavázala a parlament letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti. I přes nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu jsme dokázali výrazně snížit deficit oproti letošku,“ uvedl k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Tato vláda se zavázala ke konsolidaci veřejných rozpočtů a sestavený návrh rozpočtu tak plně odráží úspory ve výši téměř 100 miliard korun z ozdravného balíčku,“ dodal Stanjura.

Vláda také upozornila, že vzhledem k zákonnému zvyšování některých výdajů, mimo jiné na obranu, se úsporná opatření neprojeví na schodku v celé této výši. V květnu, když vláda balíček představovala, hovořila o tom, že opatření umožní snížit schodek na 210 miliard, nynější návrh deficitu je tak o 20 procent vyšší v celkové hodnotě 252 miliard.

„Není vůbec jednoduché stlačovat ten deficit. Ne v relativním čísle, to bude těch 97 miliard, ale v číslech absolutních,“ řekl ministr Stanjura v červnu na dotaz deníku Echo24 s tím, že v červnovém návrhu výdajů byla uvedena částka 2134 miliard, z čehož jedno procento je 21 miliard. Změna, oproti květnovému odhadu, v návaznosti na balíček je tak v jednotkách procent. „Bohužel to nominální číslo je tak obrovské,“ řekl již dříve ministr Stanjura. Rozdíl, podle něho, způsobilo přijetí nových politických závazků, jako jsou dvě procenta HDP na obranu a garance 130 procent průměrné mzdy pro učitele.

„Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován. Vládou schválený finální návrh rozpočtu na rok 2024 tak představíme za necelé čtyři týdny,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Strany sdružené v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) by si, podle svých slov, přály schodek nižší. Naopak hnutí STAN, podle svého místopředsedy Jana Farského, zastává názor, že je lepší mít správně utracený vyšší schodek než za každou cenu schodek nižší. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že pro tu druhou, „levicovější část vládní koalice, deficity a zadlužování tak citlivý problém nejsou.“ Místopředseda sněmovny dodal, že sociální demokraté sice ze sněmovny vypadli, ale „v celé řadě dnešních stran je jich myšlenkově, ideově pořád více než dost“. Představitelé Spolu, podle svých slov, chtěli schodek co nejblíže 200 miliardám.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky připomíná Farského výrok spíše politickou proklamaci, která nechává pootevřené dveře na obě strany vývoje deficitu státního rozpočtu. „Tedy, že v případě, že se první kroky konsolidace zadaří, tak je to správně. Pokud ne, tak alespoň došlo k nastartování ekonomiky,“ řekl Pavel Peterka pro Echo24.

Podle ekonoma Peterky má tato úvaha ale několik slabých míst. Tím největším slabým místem je to, že nastartování ekonomiky skrze poptávku, nebude v současné době příliš efektivní, protože nezaměstnanost v ekonomice je na úrovni technické nuly. Tvorba pracovních míst a nových zakázek pro firmy skrze vládní stimul by tak byla výrazně omezená a omezený by byl i dopad na výkon tuzemské ekonomiky. „Takový stimul by v současné době byl navíc inflačním tlakem,“ dodal Pavel Peterka s tím, že boj s inflací ale zdaleka není za ekonomikou České republiky a „minimálně v podobě zvýšené jádrové inflace bude existovat po většinu roku 2024,“ konstatoval.

Podle ekonoma Peterky je volání po fiskálním stimulu v době stagnující ekonomiky, ale současně vysoké inflace a vyčerpaného trhu práce, chybou. Právě dlouhotrvající a do covidových let nevídaný fiskální stimul této, i předchozí vlády expremiéra Andreje Babiše, je jedním z důvodu velmi vysoké inflace v českém prostředí i při srovnání se zahraničím, doplnil ekonom Peterka. Vláda se, podle něho, musí podívat primárně na stranu nabídky.

„Konkrétně na omezení v podobě byrokracie, složitého podnikatelského prostředí, složitého daňového systému, složitého zaměstnávání cizinců, složitých regulací v oblasti výstavby a nastavení fungování dalších, pro ekonomiku klíčových institucí,“ míní ekonom a dodal, že zásadní změny v těchto a dalších oblastech na střednědobém horizontu odstartují růst byznysu, příval zahraničního kapitálu, růst mezd, spotřeby, investic a ve výsledku i růst ekonomiky.

Úkolem číslo jedna je, podle ekonoma Peterky, zkrocení inflace k čemuž slibovaná konsolidace veřejných rozpočtů, podle něho, významně pomůže. Při poklesu inflace bude moci ČNB přistoupit ke snížení úrokových sazeb, což opět posílí investiční a úvěrovou aktivitu, spotřebu a s tím poroste i ekonomika České republiky. „Pokud klesne inflace, pak přijde návrat růstu reálných mezd a s tím i růst spotřeby domácností – klíčová složka českého HDP. Vysoký schodek veřejných financí může tyto vcelku příznivé vyhlídky oddálit, či dokonce ohrozit,“ dodal ekonom Peterka.