„Nové sloučené dávky se mají chovat jinak k lidem v produktivním věku a ke zranitelným skupinám,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle ministra Jurečky drahé bydlení již nebude tak velkoryse podporované, přičemž míní, že se to týká žadatelů o sociální dávky, kteří bydlí na luxusních adresách.

Redakce připomněla, že nová jednotná „superdávka“ má od ledna 2025 nahradit příspěvek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí.

Ministr Jurečka tvrdí, že, na rozdíl od dosavadní praxe, umožní nový systém rozlišovat, z jaké sociální skupiny, žadatelé o dávky, jsou.

Podle něho zvýhodněny budou zranitelné skupiny, kam se počítají například senioři, invalidé nebo rodiče s malými dětmi. „U nich se budeme chovat v rámci bydlení pořád velmi solidárně. Ale v okamžiku, kdy to bude někdo, kdo bydlí na Pařížské a je v produktivním věku života, tak se podmínky výrazně změní. Bude nás zajímat, zdali pracuje nebo kolik má domácnost členů,“ zdůraznil ministr Jurečka.

Poté se rozhovor stočil k tématu, že jednou z novinek, při vyplácení sociálních dávek, má být majetkový test. Načež se redakce zeptala, kolik peněz na bankovním účtu, budou moci mít lidé, kteří žádají o dávky? Přitom dodala, že se údajně pracuje s variantou 100 tisíc korun na první dospělou osobu, a na další osoby již méně.

„Byl bych nerad, aby se celá agenda revize dávek smrskla na majetkový test. První, co chci vetknout před závorku, je, že pokud má člověk vlastní nemovitost, dům či byt, a případně ještě nějakou další, nebude to něco, co by člověka v rámci majetkového testu vyautovalo,“ odvětil Marian Jurečka.

Následovala otázka, zda rovněž chalupáři a chataři budou mít také nárok na dávky?

„Ať už jsou to chalupáři, nebo zdědíte nemovitost po prarodičích, a počítáte, že tam jednou někdo z dětí bude bydlet, nebo na stáří dáte svoji nemovitost dětem a půjdete tam bydlet. To je velmi častý model v české společnosti, takže to nebude překážkou pro člověka, že by neprošel majetkovým testem.

Druhý moment je vlastnění motorového vozidla. A tady počítáme s tím, že budeme brát na jednu dospělou osobu v domácnosti jedno vozidlo a nebudeme zkoumat stáří, velikost, značku.

A potom je ten majetek finanční, kde nebudeme posuzovat produkty, jako je stavebko a penzijko,“ řekl ministr Jurečka.

Podle Mariana Jurečky ministerstvo práce a sociálních věcí nyní celou změnu sociálních dávek nyní finalizuje, přičemž zhruba za tři týdny ministerstvo počítá s tím, že by tyto změny vyplácení sociálních dávek měly být zveřejněny v paragrafovaném znění.

Načež dodal, že se nyní diskutuje o výši částky peněz, která by byla na osobu v domácnosti na účtu s tím, že nad ní, by již člověk testem neprošel. „Jestli to bude finálně 100 tisíc korun na osobu v domácnosti, nebo to bude nějaká ještě jiná částka, to ještě řešíme,“ dodal Marian Jurečka.

Na otázku redakce, jestli to není diskriminační, například vůči těm, kteří zdědili nějakou nemovitost, ministr Jurečka odpověděl, že nechce, aby se říkalo, že jde o částku 100 tisíc korun na jednu domácnost. Načež konstatoval, že většina lidí v České republice nemá finanční rezervu, která by překračovala 100 tisíc korun.

„Vnímám realitu české společnosti, která je poměrně častá. Proto si stojím za tím, že mít tu vlastní nemovitost plus ještě jednu je něco, co mi dává logiku. Nevidím důvod, proč by takový člověk testem nemohl projít. Zase pokud je to někdo, kdo má pět nemovitostí, a třeba mu neslouží ani k tomu bydlení, tak to už není normální stav,“ prohlásil Marian Jurečka.

Redakce dále poznamenala, že jim čtenáři často píší, že vidí nespravedlnost v tom, kde nemovitost je, což se například týká i lidí, žijících v Pařížské ulici. Tedy, zda i oni si mohou zažádat o příspěvek na bydlení.

Marian Jurečka k tomu řekl, že „příspěvek na bydlení změníme do jedné dávky. A dokážeme zajistit, že dávka, která dneska je schopná kompenzovat i někoho, kdo bydlí řekněme velmi draze, tak to bude mít nově své limity, které budou přísnější.

Jestliže bydlí člověk draze s vysokými energetickými nároky, tak to už nebude tak velkoryse podporováno, jako je tomu nyní. Na druhou stranu máme seniory, kteří bydlí třeba v centrální části Prahy. Nemohu úplně říct, že na ně nebudu brát ohled.“

Následovala otázka, jakým způsobem, bude ministerstvo rozlišovat skupiny lidí žádající o dávku?

„Dávka začne být nově konstruovaná tak, že rozdělí lidi na ty, kteří jsou zranitelní, a kteří nejsou zranitelní. Bude se odlišovat přístup k seniorům nebo rodičům, kteří mají malé děti, nebo osobám se zdravotním postižením. Tam se budeme chovat v rámci bydlení pořád velmi solidárně.

Ale v okamžiku, kdy to bude někdo, kdo bydlí na Pařížské, a je v produktivním věku života, tak tam se ta podmínka výrazně změní. Bude nás zajímat, zdali pracuje, kolik má domácnost členů. Kolik tvoří nájemné, bude mít z pohledu dávky daleko menší váhu, když bude bydlet na takovéto lokalitě,“ vysvětlil ministr Jurečka.

Na otázku, zda se dosud nedělalo rozlišení na zranitelné a nezranitelné skupiny obyvatel, Marian Jurečka odpověděl, že u příspěvku na bydlení nikoliv. „Roky byl ponechán velmi štědře. Vlastně jste mohla mít člověka, který nedělá vůbec nic. Jak se říká, mohl sedět doma na gauči a kombinace příspěvku a doplatku na bydlení mu zaplatila celé náklady na bydlení. Roli bude hrát i to, jestli člověk bude bez práce déle než šest měsíců. Pak bude podmínka, aby spolupracoval v rámci aktivizačního plánu, kam patří dluhová poradna, veřejná služba a rekvalifikace,“ konstatoval ministr Jurečka.

Poté se redakce uvedla, že ministr Jurečka je terčem kritiky, že při zvýšení příspěvků na péči, nepamatuje na první stupeň zdravotního postižení. Podle redakce to vládní strany STAN a Piráti na jednání K5 navrhovali. Pro byli i někteří lidovečtí poslanci. Ale ministr Jurečka to odmítl. Proto se redakce zeptala, proč ministr Jurečka nechce první stupeň zdravotního postižení navýšit?

„Já bych si tady ty poslance posadil. Protože fakt nemám rád, když se komentují věci, že někdo něco povídal. Příspěvek na péči byl dohodnut na celé koaliční úrovni s tím, že nakonec všichni souhlasili, že se zkoncentruje podpora lidem ve druhém, ve třetím a ve čtvrtém stupni. To jsou lidé, kteří se prakticky neobejdou bez podpory, která je velmi intenzivní, často v dosahu celého dnem a tam je ta naléhavost obrovská,“ řekl Marian Jurečka.

Poté redakce připomněla, že oblast sociálních dávek je téma pro opozici. Načež se zeptala, jestli by to nestálo za diskusi?

„Považuji za nefér od současné opozice, že teď chodí a dávají návrhy, jak na příspěvek na péči. Kde byli v dobách, kdy byli u vlády? Kdy byl přebytkový rozpočet a nebyli ochotni zvýšit příspěvek na péči? My jsme tenkrát příspěvek na péči prosadili navzdory tehdejší vládní koalici ANO a ČSSD v Senátu,“ odvětil Marian Jurečka.

Následovala otázka, zda si lidé, kteří pobírají první stupeň, při současném zdražení, zda se jim to vyplatí, a zda si za to mohou něco koupit.

„Tak je to zhruba 100 tisíc lidí, kteří ho mají. Není to malá skupina. V prvním stupni je spíše výjimečný moment, že si klient kupuje nějakou sociální službu, jako je donášková služba a tak dále,“ řekl Marian Jurečka.

Podle něho on dobře ví, že současný systém deseti kritérií není nastaven objektivně. Proto chce ministerstvo nachystat změnu pro příští volební období. „Ale to, co mě teď u příspěvku na péči trápí akutněji, je kromě jeho výše délka vyřizování. Naše ambice je tu lhůtu, která je dneska kolem 130, 140 dnů, zkrátit do 60 dnů. Další změnu, kterou tam uděláme, je, že u nezvratných diagnóz nebude posuzování probíhat jako teď, ale bude stačit rozhodnutí specialisty, například onkologa. Toto chci odpracovat v příštím roce jako další krok,“ konstatoval ministr Jurečka.

Další otázka redakce se týkala změn ve výpovědní době, konkrétně výpovědi bez udání důvodu. Přičemž redakce konstatovala, že ministr Jurečka není zrovna fanouškem této změny v zákoníku práce. Takže se ho zeptala, zda to nedostal za úkol z vládní koalice?

„Ne, já to tam nedám. Já to do novely zákoníku práce dávat nebudu,“ prohlásil ministr Jurečka.

Redakce k tomu poznamenal, že ve Sněmovna toto téma žije…

„Ta tematika, pokud se má řešit, tak to nejde jednoduše tím, že doplníme do zákoníku výpověď bez udání důvodů. Musí to být vyřešeno na dvou rovinách. Kolik případně má být odstupné ze strany zaměstnavatele? A jak změníme nastavení podpory, v rámci nezaměstnanosti, tak, abychom garantovali, že lidi a jejich rodiny nedostaneme do neřešitelných situací? Debata k tomu zatím nedospěla ani se neblížíme k dohodě mezi zaměstnavateli i odbory,“ prohlásil Marian Jurečka.