Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem nedělního pořadu Otázky Václava Moravce České televize, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by, podle něho, však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Vzhledem k současné situaci na trhu s potravinami a jejich neustále rostoucím cenám ministerstvo zemědělství požádalo ministerstvo financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích, a to s datem od 1. června letošního roku. Podobné cenové šetření bylo uskutečněno už v roce 2016, a to z důvodu krize na trhu s potravinářskými výrobky.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula přitom upozornil, že je třeba se podívat už na vývoj na konci března a začátkem dubna. Tehdy dle něj začalo hrozit, že dojde k prudkému, až skokovému nárůstu cen potravin, které se však nekonalo. Zároveň vyzval, aby se na růst cen nahlíželo nikoli retroaktivně, ale směrem dopředu. „To, co nám tu nastává, třeba u obilí – všichni začali na jaře křičet, že bude málo obilí, že tady umřeme hlady a tak dále. Ve finále zjišťujeme, že obilí máme dostatek, zemědělci zaseli více, takže obilí bude více, než jsme očekávali,“ prohlásil ministr Zdeněk Nekula.

Přitom, podle ministra zemědělství, je více obilí nejen v České republice, ale i v zahraničí. Postupně se ho, podle něho, daří dopravovat i z Ukrajiny. „To znamená, že za rok tady můžeme mít nadbytek obilí. Předpokládám, že kolegové (další dva účastníci televizní debaty - pozn. red.) se mnou budou souhlasit, že pokud bude nadbytek obilí, ceny začnou padat dolů,“ řekl Zdeněk Nekula.

V pořadu Otázky Václava Moravce přitom však zaznělo, že ceny obilí zatím ale nepadají. Obilí zdražilo v květnu meziročně o 60 procent, olejniny o 56 procent, cena brambor je vyšší o třetinu. Zdeněk Nekula ale upozornil, že je potřeba se podívat na proinflační očekávání neboli „strašení“ na trhu. Obilí, které se v současnosti zpracovává na mouku, vyrostlo za výrazně nižších nákladů. Hráči na trhu tak dle něj jen reagovali na paniku a ceny jsou dle něj zbytečně „vyšroubované“ nahoru.

„Pokud se mají promítnout vyšší vstupy do zemědělství, tak se promítnou později. Ale my na to nějakým způsobem reagujeme a snažíme se pomoci těm nejslabším skupinám obyvatelstva konkrétními opatřeními,“ uvedl ministr zemědělství.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, který byl dalším hostem pořadu, je rovněž přesvědčen, že cena mouky je navyšována uměle, protože jde o mouku vyrobenou z loňského levného obilí. Ceny v pekárnách ale již z pohledu plynu našponované nejsou, proto by tam čekal výraznější pomoc státu.

„Ve chvíli, kdy vláda pomůže s cenou plynu, okamžitě může zlevnit pečivo, mléko. To jsou věci, které se s cílenou pomocí velmi rychle promítnou do cen. Možná největší problém je, že nikdo nevysvětluje, že část toho zdražování je naprosto umělá,“ řekl Tomáš Prouza.

S tím, že je zdražování potravin částečně způsobeno panikou, souhlasí i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, který byl třetím hostem pořadu. Myslí si, že jde o multidimenzionální problém a nelze hledat jednoho viníka současné krize.

„Co ovlivnit můžeme a měli jsme, a nepodařilo se, je to, aby došlo ke zpestření struktury zemědělské výroby v České republice. Tady vznikl jakýsi svatý grál velkoproducentů, jakási modla toho, že co se má vyrábět v zemědělství levně a správně, zajistí největší podniky. To vůbec není pravda. Pravda je ta, že prostředí, které bude nejlépe odpovídat jak zemědělcům, tak potravinářům i zákazníkům, je to nejpestřejší. Takže my chceme, aby se více podpořily menší subjekty, které dosud nebyly vůbec podporovány. Ale říkáme také, že je nutno podpořit i střední podniky. U nás to bylo celou dobu nevyvážené,“ prohlásil Jaroslav Šebek.

Ministr Zdeněk Nekula dále uvedl, že očekává zklidnění cen po konci války. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny by v současné situaci dle ministra nemělo žádný efekt na koncové ceny, vyšlo by do ztracena jako v případě spotřební daně u pohonných hmot. Ta se od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr z benzinu a nafty, ale řidiči nyní tankují paliva dráž než před jejím snížením.

Ministr zemědělství je, podle svých slov, zastáncem snížení patnáctiprocentní sazby DPH, ale až po skončení konfliktu na Ukrajině. Po snížení DPH volá například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, jak později uvedl Tomáš Prouza.

K pořadu Otázky Václava Moravce České televize, který byl odvysílán 19. června 2022, ale musíme dodat, že tvrzení Jaroslava Šebka o svatém grálu velkoproducentů odmítají Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které reprezentují české produkční zemědělce, přičemž členové těchto významných nevládních zemědělských organizací dodávají na náš trh až 80 procent zemědělských produktů a potravin. V souvislosti s nesprávným, tendenčním a falešným tvrzením Asociace soukromého zemědělství o svatém grálu velkoproducentů, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR k tomu uvádějí, že sdružují nejen střední a velké zemědělské podniky, ale i malé soukromé zemědělské podnikatele.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR zároveň zdůrazňují, že jim jde o to, aby čeští produkční zemědělci i nadále produkovali kvalitní, zdravotně nezávadné a cenově dostupné české potraviny. Proto také nedávno uspořádaly v Praze protestní akci, kde vyjádřili zásadní nesouhlas se zemědělskou politikou současné vlády, neboť ji považují za nesprávně nastavenou ve prospěch malých zemědělců, a to na úkor právě středních a velkých zemědělců. Mimochodem, o této protestní akci českých produkčních zemědělců jsme již na našich webech informovali. V tomto týdnu se k ní vrátíme i několika rozhovory s některými jejími účastníky.