Potravinové zabezpečení a role evropského zemědělství a potravinářství v udržitelné globální produkci potravin byly hlavními tématy neformálního zasedání ministrů zemědělství Evropské unie v Praze, které se uskutečnilo 15. září 2022 v Praze. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství se ministři shodli na tom, že EU musí nyní postupovat koordinovaně a co nejvíce podpořit udržitelné zvýšení zemědělské produkce a urychlit využití moderních technik v zemědělství. Zasedání předsedal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a zúčastnili se také komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, zástupci nevládních organizací, Evropského parlamentu, akademici a ministři zemědělství Ukrajiny, Gruzie a Moldavska.

Podle ministrů zemědělství EU ruská invaze na Ukrajinu, dále doznívající následky pandemie i postupující změna klimatu mají velký dopad na globální potravinové zabezpečení i ceny potravin ve světě. Ministři zemědělství diskutovali hlavně o tom, jak zajistit dostatečnou produkci potravin, distribuovat je do nejohroženějších zemí, a zároveň dbát na udržitelnost. Jedním z hlavních řešení je využití inovací, výsledků výzkumu a moderních technologií, včetně precizního zemědělství, které umožní další snižování spotřeby pesticidů a hnojiv při

zachování nezbytné produktivity.

„Přestože potravin je v Evropské unii dostatek, pandemie a ruská invaze na Ukrajinu prohloubila potravinovou krizi ve světě. V Unii máme zásadní úkol, a to udržitelně zvýšit zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním potravinám. Možná nastal čas na přehodnocení některých tradičních přístupů v produkci potravin ve prospěch nových moderních technik,“ řekl český ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Právě věda, inovace a moderní metody šlechtění v zemědělství byly jedněmi z hlavních témat jednání. Součástí byly odborné příspěvky profesora Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně a doktora Romana Hobzy z Akademie věd České republiky. Oba uvedli, že nové trendy můžou v EU pomoci při snižování používání pesticidů a hnojiv, při hospodaření s vodou nebo ve šlechtění nových odrůd odolnějších na extrémní výkyvy počasí a nové škůdce a choroby rostlin.

Ministři se shodli, že EU musí na vývoj moderních trendů co nejrychleji reagovat a nebránit inovacím. Důležitá proto je změna zastaralého legislativního rámce, kterým Evropská unie reguluje využití moderních metod šlechtění rostlin. Tento rámec nejen omezuje evropské zemědělce, ale vede i k odlivu špičkových odborníků do zemí mimo Evropskou unii, takže škody jsou mimořádné.

„I když válka na Ukrajině nepříznivě ovlivňuje produkci potravin, komoditní trhy, ceny energií, a tím pádem nás všechny, nesmíme jako Evropská unie rezignovat na péči o krajinu. Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazům, chorobám a škůdcům, které vyžadují méně pesticidů a umělých hnojiv. Proto jsem rád, že pan komisař jasně deklaroval připravenost Evropské komise předložit v krátké době návrhy předpisů týkajících se šlechtění rostlin, které dosavadní problémy pomohou vyřešit,“ uvedl k tomu ministr Nekula.

Pro zajištění potravinového zabezpečení v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhotovila EU v rekordně krátkém čase akční plán, tzv. solidarity lanes, jehož cílem je usnadnit vývoz ukrajinských komodit po souši a po vnitrozemských vodních cestách. Dále v této situaci pomáhá zrušení cla na dovoz ukrajinských výrobků do EU, aby mohlo zboží snadněji putovat např. do zemí Afriky. Kromě mimořádných podpor do nejohroženějších sektorů má evropským zemědělcům pomoct také využití co největšího množství zemědělských ploch pro produkci potravin a výjimka z rotace plodin pro příští rok. EU také finančně podporuje země, které jsou v této době nejvíce ohroženy.

„Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů pochází téměř 40 % celkového dovozu pšenice do Afriky z Ruska a Ukrajiny. Světový potravinový program, který živí přibližně 125 milionů lidí, nakupuje 50 % svého obilí z Ukrajiny. Solidární koridory mají opravdu smysl a možnosti jejich rozšíření a posílení budeme řešit jako samostatné téma 26. září na Radě v Bruselu,“ řekl k tomu ministr Nekula.

Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství v roce 2021 bylo hladem postiženo až 828 milionů lidí. Světová populace stále roste, proto je zapotřebí mnohem více úsilí k udržitelnému zvýšení zemědělské produkce a snížení plýtvání potravinami. V roce 2020 se na světě vyprodukovaly asi 4 miliardy tun potravin, ale přibližně 1,3 miliardy tun se vyhodilo.

Podle ministerstva zemědělství tímto svým společným jednáním, které se, mimochodem, uskutečnilo v Kongresovém centru Praha, ministři zemědělství EU završili svůj třídenní program v České republice. V rámci exkurzí navštívili, kromě Prahy, také několik farem, aby se seznámili se zemědělskou výrobou v České republice. Tisková zpráva dále konstatuje, že neformální zasedání ministrů organizuje každé předsednictví ve své zemi a jde o diskuzi na vybrané téma, která slouží jako podklad pro další rozhodování.