Společná zemědělská politika EU na léta 2021-2027 a dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu) na české zemědělství byly ústředním tématem mezinárodní konference, kterou 16. prosince 2021 uspořádal Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR).

Jedním z řečníků byl i prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož, který uvedl, že jde o malou organizaci, která má cca 450 členů, kdy limitujícím faktorem pro členství je věk do 40 let. Cílem této neziskové, nevládní organizace je podporovat mladé lidí, aby žili na venkově, a aby také, jako mladí, začínající zemědělci, podnikali. Právě těm se tato organizace snaží pomoci tím, že pro ně pořádá kurzy, kde získávají alespoň potřebné minimum zemědělského vzdělání, které potřebují k tomu, aby mohli podnikat v rostlinné a živočišné výrobě, a zároveň, aby také mohli od státu dostávat dotace. Další pomocí mladým agrárníkům je i snaha ulehčit jim začátky jejich podnikání v zemědělství, ať již jde o propagaci jejich výrobků nebo organizováním různých odborných exkurzí na farmách jejich členů, případně i u některých dalších významných zemědělských podnikatelů. Prostě, těmto mladým, a zpočátku i nezkušeným agrárníkům, nabízí tato organizace odborníky z praxe.

Poté David Brož hovořil o tom, jaký je pohled mladých zemědělců na Společnou zemědělskou politiku EU, která byla v základních rysech vrcholnými orgány EU schválena, a která se v těchto týdnech či měsících upřesňuje na jednotlivé národní podmínky. Především jde o otázku možného zvýšení rozpočtu pro mladé zemědělce. David Brož v této souvislosti ocenil, že se podařilo zvýšit tento rozpočet z původních 2 procent v balíčku financí pro zemědělství na 3 procenta. Tím, se podle něho, objevilo o něco více peněz pro mladé zemědělce. To členové jejich organizace vnímají velmi pozitivně. Načež poznamenal, že tato problematika není jednoduchá.

Podle Davida Brože podpora mladých zemědělců se uskutečňuje prostřednictvím tzv. TOP-Upové platby, což jsou národní doplňkové platby k přímým podporám na plochu. Takže, stávající výše této platby činí cca 70 euro na hektar. Je to dáno ekvivalentem přepočtu, takže je to v přepočtu zhruba 1600 Kč. Zároveň dodal, že dříve, zhruba před třemi lety, to byla poloviční částka. Načež za toto navýšení poděkoval ministerstvu zemědělství, které se o to zasloužilo.

Ovšem, jak prezident mladých agrárníků dále uvedl, nyní se uvažuje o možnosti tuto národní doplňkovou platbu navýšit až na 300 euro na hektar. Podle něho to na první pohled vypadá velmi dobře, ale má to, jak dále poznamenal, několik háčků. Mladí agrárníci si totiž v rámci jejich organizaci udělali interní průzkum, aby zjistili, jaký je názor jejich členů na toto možné zvýšení národních doplňkových plateb. Nakonec došli k tomu, že reálná výše tohoto navýšení by měla, a to s ohledem na další složitosti kolem této otázky, činit přibližně 140 euro na hektar. V přepočtu na koruny je to cca 3.500 Kč.

Jako důvod pro tento názor mladých agrárníků David Brož uvedl, že kdyby byla částka doplňkové platby zvýšena až na 300 euro na hektar, mohlo by to způsobit výrazný růst počtu zájemců o uzavření pachtovní (nájemní) smlouvy na půdu. Podle mladých agrárníků by docházelo až k nesmyslnému přeplácení při uzavírání těchto smluv.

Podle Davida Brože, je tam ještě jedno významné ale. Přičemž měl na mysli skutečnost, že finanční prostředky dostávají mladí zemědělci jenom pět let od zahájení zemědělské činnosti. Podle vnitřního průzkumu mladých agrárníků, existuje totiž i velké riziko toho, že tito mladí podnikatelé nebudou dostatečně důvtipní a potom podepíší i nevhodně koncipovanou pachtovní smlouvu. Navíc, hrozí i to, že při této částce 300 euro na hektar, což je cca 7.500 Kč, může docházet k účelovému zakládání nových zemědělských podniků. Načež by potom mohlo dojít i k přečerpání této stanového částky, takže by potom mladí tito mladí žadatelé o podporu, dostávali i méně peněz. To jsou, podle mladých agrárníků, reálná rizika. Mladí agrárníci pro tato svá stanoviska a názory vycházeli ze svých interních analýz, přičemž doufají, že navržená částka, to je 140 euro na hektar je, podle nich, adekvátní. David Brož přitom neopomněl zdůraznit, že důležité je také to, že v rámci této podpory bude zohledněno i zemědělské vzdělání, které musí žadatel o podporu splňovat.

Dalším požadavkem mladých agrárníků bylo sice tuto podporu snížit, ale při tom ji rozprostřít na delší časové období, například na dobu sedmi let. Podle nich je logika tohoto požadavku taková, že když tito mladí žadatelé o podporu začnou podnikat, běží jím výpovědní lhůty na pozemky s tím, že tato výpovědní lhůta trvá prakticky pět let. Načež dodal, že například na počátku jejich podnikání vlastní 20 či 30 hektarů, ale po pěti letech vlastní již zhruba 60 hektarů. David Brož k tomu dále dodal, že bohužel, že tento jejich požadavek, to je na prodloužení lhůty, nebyl vyslyšen. Přičemž konstatoval, že to asi ani není možné, aby tato podpora byla delší než pět let.

David Brož dále uvedl, že podle současné legislativy je tato podpora stanovena na prvních 90 hektarů, načež mladí agrárníci jsou toho názoru, že by to tak mělo být zachováno.

Poté hovořil o tom, že existují možnosti i dalších podpor pro mladé, začínající podnikatele v zemědělství. Zmínil se o možnosti investiční podpory v přibližné výši od 65.000 euro pro nepotravinářské podniky až po 85.000 euro pro potravinářské subjekty. Konstatoval, že jde v podstatě o nějaké předběžné návrhy.

David Brož v další části svého vystoupení hovořil o širších tématech. Zmínil se o zastropování. Uvedl, že navrhované znění této pasáže o zastropování mladí agrárníci nevidí pozitivně a s jeho navrhovanou podobou se neztotožňují. Naopak souhlasí s přerozdělením finančních prostředků menším, a především mladším zemědělcům. Konkrétně měl na mysli jistou formu redistributivní platby na první hektary, a to pro všechny žadatele neboli všem zemědělským subjektům. Načež dodal, že s touto redistributivní platbou mladí agrárníci podporují i důsledné sledování propojenosti zemědělských podniků. Na druhé straně se ale bojí toho, že by, za účelem těchto reditributivních plateb, mohly být zakládány další zemědělské podniky. Přitom zároveň konstatoval, že právě proto by byli mladí agrárníci rádi, aby se majetkové struktury zemědělských podniků sledovaly. Načež poznamenal, že tyto redistribuce by nemusely být na první hektary.

Podle Davida Brože ale zásadní otázkou je definice aktivního zemědělce s tím, že když se hovoří o dotacích v prvním pilíři, minimální příjem ze zemědělské prvovýroby by měl, podle mladých agrárníků, činit alespoň 45 % z celkových příjmů. Přičemž k tomu dodal, že právě mladí agrárníci jsou totiž v zemědělské výrobě jen čistými zemědělci, že nevyvíjejí žádnou nezemědělskou podnikatelskou činnost. Současně konstatoval, že mladí agrárníci vnímají velké investiční skupiny, které vstupují do zemědělství, jako velkou konkurenční výhodu pro tyto mocné hospodářské skupiny. Podle mladých agrárníků by pávě spoustu problémů v tomto sektoru zemědělské činnosti vyřešilo ohlídání majetkové a strukturální propojenosti podniků.

V další části svého vystoupení se David Brož věnoval otázkám výzev pro mladé zemědělce. Především, jako první a velmi důležitou výzvu vidí v tom, jak pro začínající mladé podnikatele v zemědělství zajistit dostatek finančních prostředků. Načež si položil řečnickou otázku: Kde na to vezmu? Přičemž konstatoval, že právě pro mladé, začínající zemědělce, když za nimi nestojí mocná finanční skupina, je velmi vážný problém sehnat potřebné peníze, aby měli odpovídající kapitál do začátku podnikání. Potřebují značnou sumu peněz a nikdo jim přitom nechce půjčit. Pokud půjčku přesto všechno získají, mají od banky nastaveny hodně vysoké úroky. V této souvislosti ocenil činnost Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PRGLF), který poskytuje subvence k tomuto druhu podnikání. Načež dodal, že mladým zemědělcům pomáhá i dotace na zahájení činnosti zemědělských podnikatelů.

Druhým tématem v rámci výzev mladým podnikatelům v zemědělství je, podle Davida Brože, i otázka zajištění dostatku zemědělské půdy pro jejich podnikání. Zkrátka, každý začínající mladý podnikatel v zemědělství si musí logicky položit otázku: Kde to budu dělat? Právě pro mladé, začínající podnikatele je toto problém. David Brož k tomu konstatoval, že v současné době je veškerá zemědělská půda beznadějně rozebraná. Všude totiž někdo hospodaří. Takže, získat půdu pro uzavření pachtovní smlouvy je totiž velmi těžké. Většina mladých agrárníků těží z toho, že mají půdu vlastní. To je zejména od rodiny. Poté uvedl, že další rozvoj zemědělské činnosti pro mladého agrárníka není jednoduchý, zvláště když minimální výpovědní lhůta na pozemcích je pět let. Uvedl, že spousta mladých lidí si to pořádně rozmyslí, než do toho podnikání vstoupí. konstatoval, že většina těch, kteří se proto podnikání v zemědělství, rozhodli, tak podnikají v systému na fyzickou osobu. To znamená, že ručí svým majetkem.

Třetí otázkou výzev pro mladé zemědělce, je podle Davida Brože, vzdělání v zemědělském oboru. Prohlásil, že v minulosti mladí agrárníci organizoval pro zájemce o podnikání v zemědělství odborné vzdělávací kurzy. Ovšem, ukázalo se, členská základna mladých zemědělců má velmi široké spektru, pokud jde o jejich odbornost a formu podnikání, to je od chovu hospodářských zvířat až třeba po zahradnickou činnost. Přesto se Společnost mladých agrárníků snaží fungovat jako vhodný poradenský subjekt. Připomněl., že v době pandemie covidu organizovali i on-line kurzy, které byly nutné pro získání dotace pro začínajícího zemědělce.

Prezident Společnosti mladých Agrárníků ve svém vystoupení na konferenci jejím účastníkům přiblížil, že mladí, začínající podnikatelé v zemědělství, to nemají jednoduché, a přesto ti, kteří se do toho pustí, jsou odhodláni v tom pokračovat.