Nelehká situace českých zemědělců, které vznikla v souvislosti s uplatňováním zemědělské politiky EU, a zároveň i současné české vlády, ale také i kvůli již dva roky trvajícímu bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí, ale i jiných zemědělských a potravinářských komodit, byla ústředním tématem jednání 33. sněmu Agrární komory ČR, který se uskutečnil 7. dubna 2024 na brněnském výstavišti, a to při příležitosti konání veletrhu TECHAGRO, který se koná ve dnech 7. až 11. dubna 2024.

V průběhu jednání sněmu vystoupil se svým projevem prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který v úvodu uvítal účast ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Jeho účast na jednání sněmu zdůvodnil tím, že ministr zdravotnictví má co říci k problematice výroby zdravých a bezpečných potravin.

Poté Jan Doležal sdělil, že jednání sněmu není určeno, jen členům Agrární komory ČR, a dalším zemědělcům, ale slouží i jako platforma pro komunikaci s politiky, s médii, s širokou veřejností. Zároveň poznamenal, že u nás, tj. v České republice, se v současné době prodávají nejdůležitější komodity, tedy obiloviny, za ceny globální, které odpovídají roku 1989, přičemž zemědělci mají náklady na úrovni lokálních cen, které zase odpovídají roku 2024, tedy závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unie. Načež dodal, že to asi také vyplývá z historicky tradiční snahy, to je být „bruselštější“ než Brusel s tím, že mnoho podmínek je nastaveno ambiciózněji a rigidněji než, je má nastavena konkurence z ostatních zemí EU.

Nůžky mezi cenami a náklady zemědělců se rozvírají

Poté podotkl, že také náklady na výrobu potravin odpovídají historicky vysoké inflaci posledních let, která je sice částečně „zkrocena“, nicméně stále se propisuje na vyšších cenách vstupů do výroby. Konstatoval, že dražší, než v roce 2021, jsou hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, osivo, sadba, energie, lidská práce, pachtovné, daň z nemovitých věcí atd.

Podle Jana Doležala zemědělci již v minulém roce upozorňovali na rozevírání nůžek mezi klesajícími cenami zemědělských výrobců a rostoucími náklady. Výsledkem byl meziroční propad „zisku“ či hospodářského výsledku sektoru, který nedávno potvrdil svými daty Český statistický úřad, a to až do výše 45 %. „Někdo by mohl namítnout, že srovnávám s ´rekordním´ rokem 2022. Ten nicméně, pro mnohé z Vás, ať už jste chovatelé prasat nebo pěstitelé ovoce, rekordní nebyl, navíc došlo k rekordnímu nárůstu nákladů. Vzpomeňme například tehdejší cenu minerálních hnojiv. Takzvaný souhrnný zemědělský účet za rok 2022 byl tak dokonce o něco nižší než za ´normální´ rok 2021,“ prohlásil Jan Doležal.

Podle prezidenta Agrární komory ČR dražší nejsou jen vstupy, ale také náklady. Vždyť náklady na úroky v sektoru, vzrostly, v minulém roce, meziročně téměř o 50 %. Podle něho si řada zemědělských podnikatelů provozní úvěry vzala až v letošním roce, aby zajistili dostatečné peněžní toky v době, kdy jim peníze z trhu, ale i dotací, začínaly docházet.

Situace na trhu je pro české zemědělce složitá

Poté Jan Doležal přešel k charakteristice situace na trhu. Podle něho čeští zemědělci jsou nuceni vyvézt až 3 miliony tun obilovin. Vzhledem k vývoji počasí, během loňských žní, zde byla navíc vyšší produkce krmných obilovin, pro které ale chybí domácí spotřeba, přestože v konzumaci živočišných produktů monogastrů patří Česká republika k výraznému evropskému nadprůměru. Nicméně, vepřové maso se k nám dováží ze Španělska, Belgie, Německa, drůbeží maso a vejce z Polska.

Načež dodal, že po blížící se zákazu prodeje vajec z tuzemská klecových chovů, v prodejnách obchodních řetězců, to bude ještě markantnější. V tomto směru se stále více prosazují firmy, které drůbeží maso, původem z Ukrajiny, přebalují na území členských států EU, aby tak získalo evropský „ovál“ původu. Přičemž dodal, že to samé se děje například i u mouky. Výsledkem je situace, kdy se zásoby obilovin na skladech před novou sklizní, tedy k 30. 6. zvýšily z 680 tisíc tun v roce 2020 na 927 tisíc tun v roce 2023. U pšenice je to z 286 tisíc na 468 tisíc tun. Vyšší zásoby před sklizní, nejen v České republice, tlačí cenu směrem dolů, a společně s docházejícími disponibilními prostředky budou nutit zemědělce uvolnit sklady a prodat s výraznou ztrátou. Právě proto Jan Doležal předpokládá, že od mnoha jeho kolegů, zazní, během jednání sněmu, nutnost zajistit pro letošní rok provozní financování zemědělské výroby.

Zemědělcům chybí dostatek financí ze strany českého státu!

„Druhým závažným důvodem je totiž zpomalení finančních toků ze strany státu, respektive platební agentury, nový dotační systém, nové rozdělení obálek, nový kontrolní systém, absence záloh, to všechno, a teď konstatuji, nevyzývám k debatě, proč tomu tak bylo, způsobilo opožďování výplaty podpor ve srovnání s výplatou Jednotných žádostí r. 2022. Zatímco ke konci března roku 2023 bylo vyplaceno 28 miliard korun, nyní je to jen 18 miliard. 10 miliard tak v rezortu chybí. O to důležitější tak bude přehodnotit kontrolní systém a harmonogram výplat pro příští rok, aby k podobnému propadu nedošlo,“ prohlásil Jan Doležal.

Podle něho českým zemědělcům chybí také cca 2 miliardy korun na národních dotacích. Zároveň 2 miliardy korun z nákladové položky letos odtečou ve formě vyšší daně z nemovitých věcí. Proto bude zcela zásadní, aby zemědělce, které, již v mnoha případech banky, přestože pro ně doposud byly spolehlivými klienty, a vnímaly jako svoji bezpečnou investici a podpořily je. Podle něho s k tomu nabízí několik možností.

Podle Jana Doležala nejde o nic nového, jen o dílčí kroky nutné ke splnění dříve definovaných požadavků a uchopení problému nikoliv politicky, ale manažersky. Od začátku do konce jsou čeští zemědělci připraveni k součinnosti a k pomoci tyto kroky uskutečnit.

Státy EU, například Polsko, své zemědělce podporují aktivněji!

„Zásadní, a k tomu bych chtěl na tomto místě vyzvat pana ministra Výborného, bude oslovit Evropskou komisi s žádostí o urychlenou aktivaci krizové rezervy SZP ideálně podpořenou o další zdroje z rozpočtu Evropské unie. Takovouto pomoc je možné z národních zdrojů kofinancovat až 200 %, a já se společně s mnohými v tomto sále ptám, kdy jindy než teď, bychom tu možnost měli využít. Zvláště, když jiné členské státy využívají všechny možnosti, jak zemědělcům pomoci. Sousední Polsko, které stejně jako Česká republika patří v pomoci Ukrajině mezi tahouny v rámci Evropy, stejně tak pomáhá zemědělcům, které příliv levných komodit z Ukrajiny ohrožuje. Konkrétně to má být až 300 zlotých na tunu obilovin,“ prohlásil Jan Doležal.

Zároveň dodal, že čeští zemědělci by měli být minimálně schopni dostat do sektoru to, co bude letos odčerpáno na zvýšené dani z nemovitých věcí, tedy zhruba dvě miliardy korun.

„Pan ministr tu bude pravděpodobně hovořit o navýšení prostředků na národní welfarové programy, což je určitě vítaná, ale rozhodně ne univerzální a dostatečná pomoc. Navíc pokud mám být objektivní, před několika lety byla tato alokace na welfarové programy zcela běžná, a to v době, kdy se se zemědělským podnikům s živočišnou výrobou dařilo, a nebyly kráceny vyšší redistributivní platbou. Příslib 2 miliard korun pro příští rok, který má být určitou kompenzací redistributivní platby, a jeho naplnění mělo tedy přijít již loni, je sice mediálně líbivý, ale dojem z něj trochu kazí právě mediální výstupy některých členů vlády a skutečnost, že k vyplacení těchto peněz bude třeba notifikace EK, která se nám jako náhodou zadrhla nebo prodloužení dočasného krizového rámce, které zatím nepřišlo,“ řekl na jednání sněmu Jan Doležal.

Naši zemědělci nejsou spokojeni s dosavadním přístupem vlády!

Načež dodal, že čeští zemědělci, obecně nemohou být, přes objektivní snahu pana ministra Výborného, na úrovni vlády, jako takové, nemohou být, to je ani s výsledky a ani s přístupem k řešení současné akutní krize sektoru, spokojeni.

„Ještě možná jeden mírně rouhačský komentář si dovolím. S ohledem na nedávné Velikonoce se mi chce říci, budiž jim odpuštěno, neboť nevědí, co činí. Vím, že pan ministr je na podobný humor citlivý, a navíc se zdá, že někteří politici vědí, co činí, nebo si to alespoň myslí, a ve snaze nepomoci jedné konkrétní firmě bývalého předsedy vlády vytrvale brzdí jakoukoli pomoc pro všechny ostatní. Znovu na tomto místě upozorňuji, že tato firma hospodaří na 4 % zemědělské půdy, tedy na stejné výměře jako členové ASZ (Asociace soukromého zemědělství – pozn. red.). Kvůli oněm nebo těmto 4 % tak mnozí nechtějí řešit problém, ve kterém se nachází tisícovky zemědělců hospodařící na většině zemědělské půdy v ČR,“ vysvětlil daný problém prezident Agrární komory ČR.

Podle Jana Doležala čeští zemědělci za loňský rok, jen na tržbách za obiloviny a olejniny, přišli o více než 30 mld. korun, ve srovnání s rokem 2022, a o 15 miliard ve srovnání s rokem 2021. Podle něho to letos dost možná bude 50 miliard ve srovnání s rokem 2022 a 25 miliard ve srovnání s rokem 2021.

Dovozy obilí z Ukrajiny a Ruska nejsou dostatečně vyřešeny

Načež sdělil, že dovozy z Ruska a Běloruska, budou možná omezeny. Otázkou je, jak se podaří řešit reexporty a skutečnost, že kvůli tzv. Černomořské dohodě platí rčení „po žních k Turkovi“, tedy, že jak z Ruska, tak z Ukrajiny, dochází k reexportu přes Turecko, a to se tak stalo čistým vývozcem obilovin. „Dovozy z Ukrajiny budou u obilovin a olejnin, i když si musíme počkat ještě na finální hlasování Evropského parlamentu 10. dubna, bez většího omezení pokračovat pravděpodobně další rok,“ dodal.

Přičemž Jan Doležal dále konstatoval, že zatímco v Polsku natekly do zemědělství více než 4 miliardy euro, u nás dochází k opačnému procesu. Na nesplněných slibech vlády čeští zemědělci přišli nebo ztratili, za dva roky, dalších 12 mld. korun. Podle něho prodlužování bezcelních dovozů s Ukrajinou nadále paralyzuje trh a vládní koalice české zemědělce, na úrovni Evropské rady či Evropského parlamentu, nikdy zásadně nepodpořila, o čemž svědčí například i hlasování českého zástupce v otázce prodloužení bezcelní dohody EU-Ukrajina na úrovni velvyslanců, nebo jejich zástupců, členských zemí při Evropské unii v Bruselu.

Vozí, či nevozí, se ukrajinské obilí do České republiky?

Poté Jan Doležal uvedl, že čeští zemědělci, od mnohých politiků, ale i z médií, slyší, že přímo do České republiky se ukrajinské obilí nevozí. „My jsme ale přišli o exportní trhy. Je to, jako kdyby se Škodovka nemohla vyvážet do Německa, protože by tam byl levnější Záporožec. Je jedno, že by se Záporožec minimálně vozil do ČR, problém by byl v tom, že Škodovka se svým euro 7 a brzy jen alternativním pohonem nevyveze svá ekologičtější auta do Německa. Trh totiž řídí peníze, nikoliv politika, respektive zápal politiků pro ekologii,“ upřesnil Jan Doležal.

„Jestli chceme ekologii, nemá dle mého názoru na jednotném trhu ukrajinské obilí co dělat. Stejně jako obilí ruské. Jestliže nám tu někteří tvrdí, že je potřebujeme, abychom zlevnili potraviny, připomenu jim následující. Chléb dnes stojí stejně jako v roce 2022, kdy byla cena pšenice dvojnásobná. Jestliže nám tu někteří tvrdí, že tím pomáháme Ukrajině, pak je třeba se podívat, kdo na tom skutečně vydělává a za kolik prodávají obilí sami ukrajinští farmáři. A naposledy, když je všechno dovozené obilí v pořádku, čemuž lze těžko věřit vzhledem k tomu, jak bylo mnohdy skladováno, proč, když je údajně toto obilí ve finále nezávadné, musíme my pěstovat ekologicky, zatímco zbytek světa včetně Ruska a Ukrajiny ne,“ konstatoval Jan Doležal.

Zemědělce musí živit trh, nikoliv dotace!

Poté se prezident Agrární komory ČR věnoval otázce dotačních podpor. Uvedl, že z 22 miliard přímých plateb, odteče vlastníkům půdy a státu, na pachtovném a dani, téměř 14 miliard, což je přes 60 % přímých plateb! Načež dodal, že beze všech dotací, tedy i investičních a ekologických, které nejsou univerzální, by loňský rok, který byl co do zisku nominálně nejhorší od roku 2011, skončil ve ztrátě 16 miliard korun. Náhrady zaměstnancům jsou o 8 miliard vyšší než veškeré podpory z unijních i národních zdrojů. Zdůraznil, že čeští zemědělci si zaslouží více, nikoliv méně peněz. Uvedl, že ve finále, zemědělce musí živit trh, nikoliv dotace, které přinášejí nesvobodu, ztrátu tržních příležitostí a byrokracii. „Jako výsměch působí prohlášení politiků o tom, že příští reforma přinese zjednodušení a bude pro zemědělce více motivační. Úspěšně se množí možná tak dotační spekulanti, nikoliv skuteční zemědělci, kteří se chtějí živit prací, nikoliv vyplňováním lejster. To koneckonců potvrzují i data studie ÚZEI k prvnímu roku fungování reformované SZP,“ dodal.

Poté Jan Doležal uvedl, že protesty zemědělců, ve kterých budou možná muset pokračovat, pokud do konce dubna neuvidí posun v řešení jejich problémů, nikdy, přes „mediální mlhu“, nebyly o dotacích. Jsou hlavně o přežití jejich farem, podniků a také i zaměstnanců, k nimž cítí silnou odpovědnost. „Jsou o české půdě v českých rukách, českých potravinách z kvalitních domácích surovin. O majetku našich dětí, našich akcionářů, našich podílníků, jehož devalvaci nechceme dopustit. O zabránění likvidace posledního sektoru, který je ještě v našich rukách,“ dodal.

Vláda by měla, se zemědělci, hrát s čistými kartami!

„Shrnu-li to, požadavků k řešení a nezodpovězených otázek je stále mnohem více než předložených nabídek a pomoci k řešení současné krize evropského i českého zemědělství. Opakovaně deklaruji, že jsme jednáním trvale a konstruktivně otevřeni, ale k tomu je potřeba mimo jiné hrát s čistými kartami. A my je, jak nás politici bohužel opakovaně přesvědčují, od nich dlouhodobě dostáváme ve falešném balíku.

Jsem rád, že nám podařilo vytvořit koalici vícero nevládních organizací, kterou podle mého názoru už vláda nesmí bagatelizovat a přehlížet. Všem zemědělcům, kteří akce podpořili osobně, svou technikou, svými vyjádřeními, ale i solidaritou patří velké poděkování. Mrzet nás může snad jen to, že i přes to, jaká jsme relativně malá skupina podnikatelů, tak nedokážeme mluvit jedním hlasem a trháme se na frakce a skupiny, které spolu jednou kamarádí a podruhé bojují, což jen nahrává našim oponentům. Zkusme se prosím všichni nad naší jednotou zamyslet a zapracovat na ní. My jsme připraveni spolupracovat s každým, komu jde o věc, nikoliv o politický prospěch,“ dále na sněmu prohlásil prezident Agrární komory ČR.

Problémy je nutné řešit současně na evropské i národní úrovni

Podle něho existují problémy, které se dají řešit pouze na evropské úrovni, a další zase jen na národní úrovni. Současně je třeba říci, že národní zemědělská politika vychází do značné míry z té evropské, tedy s některými prioritami českých zemědělců se má smysl obracet jak na vládu, tak na Evropskou komisi. „Proto je potřeba bojovat na obou frontách zároveň, jenom na jedné z nich by to nemělo význam a nevedlo by to k řešení,“ zdůraznil Jan Doležal.

Ve svém úvodním projevu prezident Agrární komory ČR dále uvedl, že rozhodnutím politiků, se zemědělský sektor ocitl v mimořádné situaci vyšších nákladů a nízkých výkupních cen. To je, podle něho, nepopíratelné. Proto jsou některé požadavky českých zemědělců možná mimořádné, dodal. Ale, na druhé straně čeští zemědělci viděli předvolební sliby o nezvyšování daní apod. Konstatoval, že zemědělci, na rozdíl od jiných ekonomických subjektů, daní v České republice, a jakoukoliv pomoc, zejména ti produkční, do rozpočtu státu bohatě vrátí. Proto vnímá jakoukoli okamžitou pomoc této skupině podnikatelů jako rozpočtově zodpovědnou a prozíravou!

Volby jsou příležitostí k nastartování potřebných změn!

Poté ale upozornil, že naše společnost žije v demokracii, a politici mění u voleb. Připomněl, že letos, ty první, do Evropského parlamentu, budou již za dva měsíce. Přičemž pro zemědělce budou mimořádně důležité, neboť rozhodnou o tom, zda bude, nebo nebude pokračovat Green Deal, zda Evropa bude zemědělce chránit nebo likvidovat.  Načež dodal, že na podzim budou komunální a senátní volby a za rok a půl volby do Poslanecké sněmovny. Načež dodal, že, i přes přezíravost současné vlády, zemědělci jsou voliči. A i oni mají své rodiny a známé, což jsou další hlasy. „Pojďme využít skutečnosti, že teď budeme politiky najednou zajímat. Pojďme s nimi maximálně pracovat. Pojďme jim vysvětlit, co je v sázce a co mají po volbách udělat, aby české zemědělství zachránili. Musí ale pochopit a chtít. Chytrému napověz, hloupého vykroužkuj,“ napověděl zemědělcům, jak by měli, co nejlépe hlasovat.

Poté opět připomněl, že mnohým podnikům začínají docházet peníze. Podle něho výjimkou nejsou ani případy prodeje půdy k uhrazení závazků, jako jsou mzdy, hnojiva, pohonné hmoty nebo splátky traktorů, tedy „krásných drahých strojů“, jak jim říkají ve Strakově akademii. Načež uvedl, že s tím, jak se bude situace českých zemědělců dramatizovat, jak se bude oddalovat skutečné řešení, budou se zemědělci pochopitelně radikalizovat. Podle něho ti umírněnější, možná před Strakovkou nevyklopí hnůj, ale vhodí v červnu do urny protestní hlas proti pětikoalici, kterou v posledních volbách mnohdy volili. Účel je stejný, jako u toho hnoje. Tedy, aby se politici „chytili za nos“. Načež dodal, že doufá, že ta či ona cesta k onomu „chycení za nos“ nakonec zabere. Ovšem, v této souvislosti si Jan Doležal neodpustil citát amerického spisovatele Marka Twaina, který, citoval již v loňském roce na agrárním veletrhu Země živitelka v srpnu minulého roku, to je, že „politici jsou jako dětské pleny. Když to zavání prů...švihem, je na čase je vyměnit“.