V těchto dnech vydaném srpnovém čísle časopisu AGRObase se, mimo jiné, uvádí, že Agrární komora ČR (AK ČR) zaslala, jménem jejího prezidenta Jana Doležala, dopis ministrovi zemědělství Marku Výbornému, v němž se vyjadřuje k řešení nastavení národních dotací pro rok 2023, 2024 a 2025. Obsahem dopisu byly zásadní argumenty, proč Agrární komora ČR požaduje plošné zachování národních dotací s roční alokací ve výši alespoň 3,7 mld. Kč a řešení úspor mimo tuto část výdajů.

Prezident AK ČR Jan Doležal v tomto dopise konstatuje, že dlouhodobě byla roční alokace na podporu těchto specifických činností ve výši 5 mld. Kč, avšak v letošním roce došlo ke snížení na pouhých 2,7 mld. Kč. Přitom, jednak podle propočtů Agrární komory ČR, a zároveň i potřeb praxe, jak na to poukazují čeští zemědělci, minimální hranice pro zachování významu a efektu těchto podpor by měla být zachována alespoň v objemu 3,7 mld. Kč. Důvodem, podle AK ČR, je, že každý titul národních dotací má specifická pravidla a cíle, přičemž chovatel či pěstitel musí vynaložit určité náklady, aby takto nastavené cíle splnil. Podpory tedy slouží k pokrytí části těchto nákladů. Navíc většina jednotlivých titulů je koncipována tak, že pro jejich naplnění je potřeba dlouhodobý proces, tudíž není možné, aby se dotační tituly měnily z roku na rok, pouze na základě politických rozhodnutí.

Prezident AK ČR Jan Doležal rovněž v dopise uvedl, že „velká část podpor směřuje do odvětví živočišné výroby, aby bylo možné zachovat jejich kvality a rozměr, přičemž nároky na chovatele neustále rostou, a to samé platí pro speciální rostlinnou výrobu. Pokud tyto obory nepodpoříme, dojde k ještě větší orientaci zemědělců na plošnou polní výrobu a Česká republika bude o to více závislá na vývozu obilovin a olejnin a dovozu speciálních komodit. Zemědělskou produkci navíc nebude možné bez živočišné výroby v tuzemsku zpracovat a vytvářet tak přidanou hodnotu.“

Agrární komora ČR v dopise zároveň uvádí, že je nezbytné konstatovat, že všechny tituly národních dotací prochází řádnou notifikací Evropské komise a plně tak slouží svému účelu a potřebám. Po kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu došlo k významnému zpřísnění pravidel a administraci provádí Státní zemědělský intervenční fond, který má na zemědělce vysoké nároky v přísném systému kontrol a nedochází tak v tomto směru k pochybením.

V dopise se dále píše, že obdobné dotace poskytují také ostatní členské země Evropské unie. Například v Polsku bylo vyplaceno 4 mld. eur za rok, to znamená podporu 6 100 Kč na hektar zemědělské půdy. V ČR by současná podpora 2,7 mld. Kč tvořila 600–700 Kč na hektar zemědělské půdy. I na Slovensku, kde byly podpory vždy nižší, mají schválenou národní podporu 122 mil. eur, což znamená přibližně 1 670 Kč na hektar.

Prezident AK ČR Jan Doležal současně zdůraznil, že „dalším silným argumentem je fakt, že kladný hospodářský výsledek dosažený v zemědělství v letech 2021 a 2022 se bohužel netýkal živočišné výroby a speciální rostlinné výroby, tyto sektory byly ve ztrátě, podniky od nich odstupují a jejich produkce tak neustále klesá. Jen za rok 2022 se podle oficiálních statistik snížily stavy drůbeže meziročně o 8 % na 23,8 mil. ks, stavy prasat meziročně o 11 % na 1,3 mil. ks a plochy ovocných sadů se za posledních dvacet let snížily o 33 % na 12 225 hektarů. V reakci na to roste význam národních podpor a nelze proto uvažovat o jejich dalším krácení, či dokonce zrušení.“

Jako náhradu za peníze z národního rozpočtu navrhuje Agrární komora ČR využít nečerpané finanční prostředky v rámci Národního plánu obnovy. Odhadovaná úspora by dosáhla cca 1,5 mld. Kč za rok. Dále lze pro roky 2023 a 2024 snížit kofinancování Program rozvoje venkova z důvodu posunu nároku na financování investičních dotací, kde se budou podávat žádosti o platbu až po ukončení investice. To bude podle kvalifikovaných odhadů ve velké míře spíše v roce 2025 a odhad roční úspory činí cca 3 mld. Kč. V krizovém období je třeba dostát také veřejnému slibu vlády realizovat nařízení o snížení osobních nákladů o 10 % v rámci Ministerstva zemědělství a organizací, které pod něj spadají, především tam, kde v předchozím období k razantnímu snížení nedošlo. Závěrem dopisu Agrární komora České republiky také nabídla možnosti setkání a spolupráce nejen k tomuto závažnému tématu.