Na regiony se všude po Evropě dívá shora, to je špatně, říká Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která v rozhovoru pro EURACTIV.cz komentuje svoji novou úlohu v bruselské instituci. České předsednictví podle ní není dostatečně aktivní.

Bývalá hejtmanka Středočeského kraje, nyní zastupitelka a poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová byla zvolena předsedkyní Komise pro hospodářskou politiku (ECON) v Evropském výboru regionů. Jde o poradní orgán Evropské komise a Evropského parlamentu. Rozhovor se uskutečnil v rámci plenárního zasedání Evropského výboru regionů v Bruselu v polovině října.

Jedno z hlavních témat plenárního zasedání je pomoc Ukrajině. Pomáhá podle vás EU efektivně a dostatečně? Je pomoc správně namířena na regiony, které to potřebují?

Teď jde především o sliby, které EU Ukrajině dala. Pomáhá se tam, kde válka zuří, ale samozřejmě bude potřeba se po válce, která doufejme brzy skončí, zaměřit na celou Ukrajinu, na celou její infrastrukturu. Ani před válkou nebyla na extra dobré úrovni, teď bude v minusu. Je třeba nastavit peníze tak, aby byly kontrolovatelné. Včera se o tom mluvilo i tady, je třeba nastavit mechanismy proti korupci.

Co ale nyní vnímám negativně, je to pomalé pouštění peněz. Naslibovali jsme velký balík, ale než se rozhodne, že ty peníze pošleme, trvá to. Řešilo se to teď i na pražském summitu, jsou tam přísliby a doufám, že budou naplněné. Platí tu to stejné, jako v humanitární pomoci, tedy „kdo dřív dává, ten víc dává“.

Unijní státy stále hledají tři miliardy eur z těch celkově slíbených devíti. Máte třeba vy nápad, kde je najít?

Z pozice Výboru regionů nevidím do rozpočtů Evropské komise. My jsme poradní orgán, je to jejich úkol. Jako předsednická země bychom na ně možná mohli víc tlačit. Předsednictví má výhodu v tom, že může úkolovat Evropskou komisi (předsednické země oficiálně nemají žádnou kompetenci k úkolování Evropské komise – pozn. red.). Nemám ale informace, že by české předsednictví v tomto nějak postupovalo.

Jste s českým předsednictvím vlastně v rámci Vaší nové funkce jakkoliv v kontaktu?

Ne.

A Výbor regionů obecně?

Jsem tu jediná za opozici, v nové funkci, která je poměrně významná. A nespolupracuje se mnou nikdo. Mám výhodu, že jsem členkou sněmovního Výboru pro evropské záležitosti, věci se mi tam propojují. Včera jsem mluvila s našimi poslanci z hnutí ANO, spolupráci chceme navázat. Každému nabízím, že kdo chce, příležitost má, já jsem připravená pro Českou republiku pracovat, ale nikomu ruce nezlámu.

Vraťme se ještě k té Ukrajině. Mluvili jsme o pomoci Ukrajině, ale jak to vidíte s pomocí válkou zasažených evropských regionů, myslím tím samozřejmě hlavně migrační vlnu, v návaznosti na to i energetickou krizi.

To se zatím úplně neřešilo. To na stole nebylo. Řeší se podle mě přirozená otázka, že bychom měli navazovat vztahy s ukrajinskými regiony nepřímo. Kdyby každý starosta, hejtman nebo zastupitel, který tu je navázal komunikaci a spolupráci s ukrajinskou stranou, bude to dávat smysl.

Ale v rámci té ukrajinské pomoci českých regionů se tu prezentovaly příklady pomoci uprchlým ukrajinským dětem. Mrzí mě, že se nezmiňovalo Česko. Bylo tu Polsko, Itálie, Lucembursko. Z Česka tam nikdo nebyl. To mě překvapilo, zvlášť když máme předsednictví.

To stojí na samotných regionech, jak se chtějí prezentovat?

Je to aktivita regionů, jak s Výborem regionů spolupracují, ale je to samozřejmě i úloha českého předsednictví, jak s nimi komunikují. Vědí, že tady tato komora je. Moc se o nás neví, ale nejsme nedůležití. Jsou tu zástupci regionů a oni přenášejí ta opatření, která přijímá Evropský parlament. Ale pokud vím, připravuje se vystoupení pana premiéra na Výboru regionů ke konci roku, nejsem si ale jistá, že to opravdu proběhne.

O Výboru regionů se relativně často mluví s despektem, že je to vlastně instituce, která moc nikoho nezajímá a je zbytečná. Co si o tom myslíte?

Toto tu nezní. A teď nechci hájit svoji funkci, nemám ji honorovanou, o to vůbec nejde, ale regiony jsou tím nejdůležitějším partnerem pro ty, kdo vydává zákony. Vidím nedostatek i v tom, co se nepodařilo za naší vlády, tedy že máte připomínkové místo pro Svaz měst a obcí, ale pro Asociaci krajů už ne. A nemáte žádný jiný takový orgán, který by připomínkoval to, co se schvaluje v Evropském parlamentu. Výbor regionů není zakotven, jak by si zasloužil. Pracujeme tu na stanoviscích, práce je to celkem intenzivní, poté naše připomínky zašleme na patřičná místa a tam se tím zabývají nebo nezabývají. To je špatně a je potřeba to změnit. A o tom se tu hodně diskutuje.

Mluvíte o nějakém navýšení kompetencí Výboru? Nebo co konkrétně myslíte?

V podstatě prohloubení spolupráce s Evropskou komisí, Evropským parlamentem, s jednotlivými odbornými komisemi, o vytvoření pracovních skupin mezi institucemi, nejen v rámci těch institucí. Abychom dohlédli, kam až ten materiál jde, aby ten „výtlak“ byl až do posledního okamžiku. To je samozřejmě složitá práce. S generálním tajemníkem jsme se tu včera bavili o nápadu, že by Výbor regionů byl jakousi komorou pod Evropským parlamentem. A teď nejde o ty prebendy, které z toho jsou, ale o to, aby to bylo součástí Parlamentu, aby stanoviska museli brát vážně, aby to vymazalo spoustu šotků. Máte legislativu, o které zjistíte v praxi, že to prostě nejde. A potom vidíte, že na to Výbor regionů upozorňoval.

Čím to ale je, že za těch spoustu let, kdy Výbor regionů funguje, nemá vybudovanou lepší pozici? Kde je ten problém?

Myslím si, že každá instituce si brání to svoje. Není to jen problém Evropské unie, je to v každé zemi, že se na regiony kouká trochu spatra. A to je špatně. Má to jít odspodu.

Takovou máte zkušenost z Česka?

Ano, ale není to jen v Česku. Mluvila jsem tu s hejtmany a mají zkušenost všichni stejnou. Potom dává smysl, když hejtman sedí v parlamentu, to ale na druhou stranu nemůže úplně zvládat práci, kterou má. Možná budu mít výhodu, že v národním parlamentu o Výboru regionů mluvím, považuji ho za důležitý. Tak uvidíme.

Ne všichni se shodneme, že zelená vize vyřeší energetickou krizi

V rámci ECONu nejspíš hodně diskutujete i o aktuální energetické krizi. Je to na plenární schůzce velké téma? Jaká by měla být podle vás úloha regionů při řešení krize?

Samozřejmě energetická krize je tu velké téma, protože to dopadá do rozpočtů jednotlivých samospráv. Další téma je podpora středních a malých podniků. Díky nim se nám plní rozpočty a pokud je nepodpoříme, odnesou to regiony. Ve smyslu, že nebudou moct investovat, protože nebudou mít na to, aby postavily sociálky, stavěly silnice a obchvaty. Je to provázané. Do toho přichází fokus na zelenou problematiku. Ne všichni se shodneme, že zelená vize nyní vyřeší energetickou krizi. Spíš se začínáme bavit o tom, že je to téma potřeba znovu otevřít a podívat se na to optikou dneška. Ale bude to stejná diskuse jako v Parlamentu. Bude tu narážet ta zelená vize s praktickou záležitostí.

A není to tak, že jak říkáte, ta „zelená vize“, nedílně souvisí s energetickou vizí? Není podle vás nebezpečné říct si „nyní vůbec nebudeme řešit klima, teď řešíme válku na Ukrajině“?

Ne, tak jsem to nemyslela. Myslím tím cíle a termíny, které jsou nějak nastavené. Každá země je na tom trochu jinak, jsou v tom dál a mají jiné zdroje. Třeba pro nás to ale může být problém. Neříkám, že máme ustoupit od zelené vize, říkám, že je nutné ji dát do reálné situace a upravit podle měřítek současného světa. Nejsem proti ochraně klimatu, nejsem proti solárům na domech, ani náhodou. Je třeba se na to ale podívat tak, že některé země mají moře a některé více větrno.

To se ale samozřejmě zohledňuje.

No, je to podle mě problém. Rakušanům se nelíbí jaderná energie, nelíbí se jim malé modulární reaktory. Některé země si ale jinak pomoct nemůžou a je třeba o tom diskutovat. Green Deal jsme přijímali v době, která vypadala jinak než dnes.

Z Komise nyní zaznívá, že by si EU měla znovu půjčit peníze, aby vyřešila aktuální krizi. Jak na to hledíte vy z pozice ECONu?

Tak pokud si bude schopna půjčit za dobré úroky a bude schopna to ufinancovat, není to nic špatného. Tedy pokud půjdou peníze do investic, a ne do provozu. Je to ale správná cesta, musíme investovat. Nemám ale konkrétní čísla, nedokážu říct přesně. Půjčit si ale za dobrých podmínek, třeba okolo jednoho procenta, je přijatelné.

Vypadne vám elektřina, přestane jít voda a máte povstání

Váš mandát v čele ECONu je na dva a půl roku. Jaká je vaše vize?

Máme spoustu směrů, které musíme pokrýt. Já jako předsedkyně budu nastavovat agendu a už jsem se svým týmem mluvila. Seznamujeme se s novými kolegy z ostatních komisí. Moje priority jsou podpora malých a středních podniků a provázání na samosprávy. Další priorita je obecně odolnost samospráv vůči různým krizím. Ať už je to digitalizace, kyberútoky nebo příprava na blackout. To jsem si ve Středních Čechách vyzkoušela a zjistili jsme, že na to regiony připravené nejsou, ani stát není. Nedělám si iluze, že by na tom ostatní státy byly lépe. Ukazuje se to i v této krizi, pomalu ale jistě. Tam by státy EU měly napnout síly a měly bychom být na takové situace připraveni. Není to levná záležitost, jsou to záložní zdroje sociálních nebo zdravotnických zařízení, mluvíme třeba o vězeňství, kdy vám vypadne elektřina, přestane jít voda a máte povstání. Tady to má souvztažnost s Green Dealem, abychom hledali jiné zdroje energie.

Když mluvíte o Vašich zkušenostech ze Středočeského kraje, není Váš pohled trochu zkreslený tím, že se jedná o relativně bohatý kraj? Ve srovnání například s Ústeckem nebo Karlovarskem?

Nesouhlasím s vámi, Středočeský kraj je největší, jen vypadá, že je nejbohatší, ale má také největší síť silnic druhých a třetích tříd, má problém se zajištěním sociální péče, má nedostatek škol. Daleko privilegovanější je například Královehradecký kraj nebo Vysočina. Máme sice největší rozpočet, ale také nejvyšší náklady. Je to velmi rozmanitý kraj. Chybí mu pořád asi miliarda a půl, aby zvládal všechny problémy. Samozřejmě, máte Karlovarsko a Ústecko, ale ty si už dosáhnou na speciální fondy.

Vy už po volbách nejste hejtmankou Středočeského kraje, jste řadovou zastupitelkou, ale jste ve vysoké funkci tady ve Výboru. Co si myslíte o tom, že ve Výboru regionů jsou lidé nezávisle na výsledcích svých domovských voleb?

Mandát ve Výboru regionů nemusí mít hejtmani krajů, ale jakýkoliv zastupitel. A já jsem zastupitelkou.

Neměl s tím nikdo ve Středočeském kraji problém? Nechtěl někdo váš mandát?

Ne. O ničem takovém nevím. Takto je to tu nastavené, s tím já nic neudělám.

Myslím tím spíš to, jestli vám to přijde fér a v pořádku, že se neobnovují mandáty v návaznosti na volby.

Musíte si uvědomit, že ve Výboru regionů jsou zastoupeny všechny členské státy a v nich jsou volby v jiný čas, to by z toho nebyl ten „výtlak“ vůbec žádný. Pokud by to bylo navázané na národní volby, nikdy by ten Výbor nebyl schopný fungovat. Kdybych nebyla ani zastupitelkou, tak bych samozřejmě ve Výboru nebyla.

Jak funguje česká spolupráce na Výboru?

Někteří kolegové z české delegace už využili mé nabídky spolupráce. Nabídla jsem to všem, i z pozice opozice. Nezastupuji tu hnutí ANO, ale Českou republiku.