Český plán pro provádění společné zemědělské politiky EU (SZP) je po více než třech letech příprav hotov a čeká jej finální schválení Evropskou komisí. Odborníci i zástupci menších zemědělských podniků a ekologů jej považují za dobrý, mohl být ale podle nich mnohem ambicióznější. V jádru kritiky je zejména nastavení finanční podpory pomocí tzv. redistributivní platby a ekologické složky dotací.

Sice se zpožděním, ale přece. Česká vláda 12. října schválila finální podobu národního strategického plánu pro plnění cílů reformované unijní SZP v následujících pěti letech. Ten slibuje mezi zemědělce, potravináře a lesníky rozdělit v letech 2023 až 2027 zhruba 200 miliard korun z evropského a národního rozpočtu. Více než polovina prostředků půjde na příjmy zemědělců, zbývající část podpoří zejména rozvoj venkova a také tzv. citlivé komodity, jako je například sektor ovoce a zeleniny, vinařství a včelařství.

„Strategický plán SZP jsme připravili podle aktuálních i dlouhodobých potřeb zemědělství, potravinářství a lesnictví, přičemž jsme se hodně zaměřili na ekologii,“ uvedl ke schválenému plánu český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). „Nejvíce peněz nasměřujeme do podpory ekonomicky životaschopného zemědělství,“ dodal.

Podle ministra podpora pomůže „vybalancovat nestálost zemědělských trhů a příjmů zemědělců v současné době“ a bude k užitku menších, středních i větších zemědělců.

„Výsledná podoba českého strategického plánu SZP je dobrým kompromisem, který pomůže jak českému zemědělství, a podpoří zejména menší a střední zemědělce, tak přírodě, konkrétně půdě, krajině a vodě,“ zhodnotila plán pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ECR, ODS).

Zemědělský svaz ČR (ZS), který zastupuje větší zemědělská družstva, je však opačného názoru. Na základě studie zpracované Mezinárodní poradenskou společností KPMG, kterou si svaz nechal vypracovat spolu s Agrární komorou ČR, totiž tvrdí, že vládou schválená redistributivní platba negativně dopadne na zhruba 2000 zemědělců zajišťujících 77 % zemědělské produkce.

Tzv. redistributivní platba ve své finální podobě má podpořit prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků a je na ní vyčleněno 23 procent přímých plateb. Původně přitom taková podpora měla dosahovat 10 procent a být způsobilá pouze pro menší zemědělské podniky. Kompenzace je v podstatě náhradou za zastropování přímých dotací, kterému se Česko kvůli specifické struktuře svého zemědělství se značným podílem větších farem dlouhodobě brání. EU však naopak tlačí spíše na podporu menších farem a mladých zemědělců.

Plán je dobrý, mohl být ale lepší

S finanční podporou začínajících farmářů, bojem proti erozím, rozvojem krajinných prvků nebo zlepšováním životních podmínek zvířat se dle ministerstva zemědělství (MZe) v českém plánu pro následující roky také počítá. A nezapomíná se ani na zpracování zemědělské produkce či rozvoj lesního hospodářství.

Přesto to nestačí, shodují se odborníci, zástupci zemědělců i ekologové.

„Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) je vcelku spokojena s přípravami a obsahem strategického plánu SZP, který dohodnutým nastavením reaguje na klimatické změny, stav přírody, vývoj venkova a také hlavně na potřeby zajištění větší potravinové bezpečnosti,“ zhodnotil výsledný strategický plán Jan Štefl, místopředseda asociace, která v Česku zastupuje menší farmáře.

Chybí mu v něm ovšem podpora rozvoje lokální produkce, lokální výroby a distribuce potravin.

„Přestože stávající verze strategického plánu je lepší, než ten předložený předchozí vládou, ani tento není dostatečný a adaptaci naší krajiny na projevy klimatické změny nezajistí,“ domnívá se Jiří Lehejček, místopředseda evropské organizace pro ekologické zemědělství a biopotraviny IFOAM Organics Europe.

Postrádá zejména opatření na posílení biologické rozmanitosti, retence vody či odolnosti zemědělské krajiny. Vláda podle něj rezignovala na to, co uvádí ve svém programovém prohlášení, tedy že bude minimálně desetina zemědělské půdy do roku 2030 aktivně chránit opylovače a biodiverzitu.

„Přes opakované připomínky Evropské komise, navzdory hodnocení SEA (hodnocení vlivu na životní prostředí – pozn. red.) a bez ohledu na připomínky ministerstva životního prostředí a nevládních organizací a odborníků si ministerstvo zemědělství prosadilo cestu, jejíž projekce na konci programového období SZP slibuje hodnotu pouze okolo 4,2 %,“ upřesnil expert.

Ekoschémata jsou nedostatečná

Problém podle Lehejčka a dalších českých ekologů neřeší ani nová přídavná ekologická složka, tzv. ekoschémata, která nahrazují dosavadní greening (česky překládáno jako „ozeleňování“). Jedná se o soubor opatření, která mají dále přispět k lepší ochraně krajiny a k udržitelnějšímu využívání přírodních zdrojů. Členské státy na ně musely vyčlenit alespoň čtvrtinu přímých plateb, pro zemědělce jsou však taková opatření dobrovolná. V případě, že si je vyberou a dodrží striktní požadavky, dostanou dotace navíc.

V Česku mají mít ekoschémata dvě, resp. tři větve. První větví je tzv. celofaremní platba základní a „prémiová“, druhá podporuje precizní zemědělství.

V případě základní celofaremní platby je nutné veškeré ekologické postupy aplikovat na všech obdělávaných plochách farmy. Takovými postupy mohou být například trvalé travní porosty, pěstování několika různých plodin nebo omezené či žádné používání herbicidů u sadů, vinic a chmelnic.

Prémiová celofaremní platba je pak nadstavbou základní ekoschématové platby a slibuje další finanční podporu pro zemědělce, kteří buď vyčlení další ochranný pás podél vodních toků a nebudou ho ošetřovat pesticidy a hnojivy, anebo vyčlení přídavné plochy, na kterých se nebudou produkovat plodiny.

Vyšší dotace získají i ti zemědělci, kteří využijí postupy tzv. precizního zemědělství. V rámci něho jsou při obdělávání půdy využívány nové technologie, které například pomáhají lépe aplikovat hnojiva.

„Vzhledem k tomu, že jde o nadstavbovou ekologickou platbu, tak jde o zklamání. Vládě se sice opět podařilo ambice oproti původnímu návrhu nepatrně zvýšit, ale i kvůli tomu, že MZe na poslední chvíli zvýšilo alokaci na precizní zemědělství a to bez odpovídající společenské protihodnoty a na úkor jiných opatřeních, tak jsou ekoschémata jako celek nedostatečná,“ uvedl Lehejček.

Ekologové navíc dodávají, že není vůbec jisté, jestli budou zemědělci chtít přídavná opatření uplatňovat a o tyto dobrovolné ekologické podpory žádat. Kromě ekologických postupů v rámci ekoschémat totiž zemědělci musí podobná opatření dodržovat běžně, aby měly vůbec nárok na příjmové dotace.

Navzdory kritice však dle srovnání Thunenova institutu pro rurální studia patří ČR mezi státy EU, které na ekoschémata vyčlenily největší podíl financí.

Ani příští rok se nová pravidla SZP nebudou plně aplikovat

Do plnění některých environmentálních opatření navíc zasáhne uvolnění některých pravidel v reakci na pokračující ruskou agresi na Ukrajině. K tomu přistoupila Evropská komise na jaře pro letošní rok, a v létě pak upravená zmírněná pravidla prodloužila do konce příštího roku. Zemědělci tím budou moci dočasně zasít na plochách, které mají být jinak ponechány ladem, nebo pěstovat stejnou plodinu na jednom poli dva roky po sobě.

Česko výjimek využilo hned na jaře a plánuje je v plné šíři uplatňovat i příští rok mimo jiné proto, že český strategický plán SZP ještě není komplet schválen a zemědělci tak přesně neví, jaké povinnosti budou muset plnit. Přídavný rok na přípravu jim proto může být k užitku, což sami kvitují.

„Je správné v souvislosti s dopady války na Ukrajině posunout o jeden rok náběh některých opatření omezující nyní produkci potravin. Prodloužení možnosti využít úhor k produkci i v roce 2023 je přínosem pro ekonomiku podniku a přispěje k navýšení produkce potravin,“ uvedl na dotaz redakce Štefl z ASZ.

„Odklad určitých opatření kvůli ruské invazi na Ukrajinu je v pořádku, prioritou musí být vypěstovaní a produkce dostatečného množství potravin, aby jejich cena klesla a potraviny byly dostupné jak pro naše občany, tak například pro region severní Afriky s cílem omezit potenciální migraci,“ dodala europoslankyně Vrecionová, která je zároveň předsedkyní Spolku pro obnovu venkova.

Radost z toho nemají naopak ekologové, kteří se obávají přílišného odklonu od environmentálních a klimatických závazků, k nimž má jinak půda ponechaná ladem či nutnost střídat plodiny mezi jednotlivými roky přispívat.

Data za dosavadní letošní sklizeň, která byla kromě ruské blokády ukrajinských obilnic navíc ovlivněna letním suchem a nedostatkem hnojiv, zároveň ukazují, že zmírnění environmentálních pravidel EU k zamýšlenému růstu produkce nepřispělo, s výjimkou olejnin.

Úprava a zpoždění národních strategických plánů SZP

V souvislosti s negativními dopady války na ceny potravin, krmiv, hnojiv a energií i přerušení dodávek některých zemědělských komodit se začaly také objevovat hlasy o potřebě reforem zemědělských strategických plánů. To žádaly nejen národní vlády, ale vyzvala k tomu i sama Evropská komise.

K revizi svých plánů, které mají upřesnit plnění deset hlavních cílů nové SZP, měly státy příležitost poté, co jej na přelomu roku zaslaly Komisi k posouzení a ta jim do poloviny roku podala doporučení na jejich finální úpravu.

Revidované plány pak měly být v průběhu léta znovu zaslány do Bruselu k finálnímu schválení. Na konci srpna se toho od unijní exekutivy dočkalo sedm zemí (Dánsko, Irsko, Finsko, Francie, Portugalsko, Polsko a Španělsko), v polovině září pak následovaly plány Rakouska a Lucemburska. Od té doby k dalším potvrzením nedošlo.

Česko ten svůj, který má dohromady téměř 900 stran, poslalo před dvěma týdny po schválení vládou. Původně se přitom předpokládalo, že se tak stane do konce září. Komise má nyní formálně tři měsíce na finální přezkum, kladné hodnocení nicméně MZe očekává na přelomu listopadu a prosince. Resort to upřesnil na dotaz redakce. Záruku řádného schválení do konce roku potvrdila s odkazem na informace od eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowskiho také česká europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP, KDU-ČSL) na svém twitterovém účtu.

Dokončování strategií na poslední chvíli se nelíbí samotným zemědělcům, kteří musí plánovat své postupy s předstihem.

„To, že se finalizuje strategický plán až v posledních týdnech je pro zemědělce problematické hlavně vzhledem k nastavení osevních plánů, které musí zemědělci realizovat již nyní při setí ozimů,“ potvrdil Štefl z ASZ.