Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Zatímco zaměstnavatelé, podle zpravodajství České televize, vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda, a která má, podle vlády, udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka (ODS) novela více narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varoval.
Roman Ďurčo v pořadu 90' ČT24 řekl, že si myslí, že tato novela nebude mít velký pozitivní dopad. „Myslím si, že tahle opatření v zákoníku práce, jako je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní doby, nijak zvlášť nerozpohybují pracovní trh,“ prohlásil. Tuzemskému trhu práce by, podle něho, spíše prospěla větší podpora školství. „Potřebujeme třeba nové lidi do průmyslu,“ prohlásil Roman Ďurčo s tím, že právě průmyslové studijní obory trpí v Česku dlouhodobě nedostatkem zájemců.
Naopak Zdeněk Zajíček v pořadu řekl, že novelu za Hospodářskou komoru ČR vítá. „Jsem velmi rád, že vláda našla odvahu a přišla s touto flexinovelou,“ řekl. Zároveň dodal, že, jak on osobně, tak i zaměstnavatelé, mají dlouhodobě pocit, že současný zákoník práce více chrání zaměstnance a znevýhodňuje zaměstnavatele. Novela by prý jejich postavení měla trochu vyrovnat. Hlavním cílem je ale vytvořit flexibilní trh práce, který Česká republika potřebuje, a na kterém se budou nedostatkoví kvalifikovaní pracovníci rychleji dostávat do zaměstnání, dodal.
Zdeněk Zajíček dále naznačil, že nepřímo mohou lepší podmínky na trhu práce vést i k navýšení mezd. Podle něho mohou být vyšší, když si na to podniky vydělají. Současně poznamenal, že náklady na práci jsou součástí nákladové struktury každého podniku, a pokud se někde, třeba díky novým opatřením, sníží, mohou pak jít tyto peníze i k zaměstnancům.
Prodloužení zkušební doby
V další části televizní diskuse se hovořilo o prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce. „Lhůta je oboustranná, prodlužuje se na obě dvě strany,“ poznamenal Zajíček, což má dávat zaměstnanci i zaměstnavateli více času na zvážení, jestli v pracovním vztahu pokračovat. Pro zaměstnavatele je prý delší doba na ověření schopností zaměstnance nutná i kvůli rozmachu moderních technologií, digitalizace nebo robotiky.
Roman Ďurčo k tomu sdělil, že, podle něho, měsíc navíc neznamená tak velký rozdíl. „Zaměstnanec roste daleko delší dobu,“ prohlásil s tím, že takové opatření zvýší nejistotu zaměstnanců. Dodal ale, že tento bod odbory nevnímají jako tak zásadní. „Proto tady nejsou naplánované žádné protesty,“ podotkl Ďurčo.
Během televisní besedy dále zaznělo, že výpovědní lhůta se, podle novely, bude počítat již od doručení výpovědi, nikoliv až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc.
„Nám se dvouměsíční lhůta zdála úplně vyrovnaná v tom směru, že měl zaměstnanec dva měsíce na to, aby si mohl ve výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání,“ popsal stávající situaci, podle dosud platného zákoníku práce Roman Ďurčo. Zkrácení této doby nebere jako nejvhodnější, odkázal rovněž na potíže zaměstnanců ve zkrachovalém podniku Liberty Ostrava. „Zásadní problém to úplně není,“ konstatoval dále předseda kováckých odborářů.
Pokud dojde k jasnému porušení pracovních povinností, je kratší lhůta žádoucí pro obě strany, myslí si Zdeněk Zajíček. „Ta důvěra tam mezi nimi pak evidentně není,“ řekl. Rovněž odmítl, že by hrozilo více sporů o to, co se považuje za vážné porušení předpisů.
Spor o výpověď bez udání důvodu
Televizní diskuse se dále stočila k nejzávažnějšímu problému, kterým je výpověď bez udání důvodu. Součástí novely zákoníku práce, jak je předkládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), sice není, ale politické strany ODS a TOP 09, které jsou součástí vládní koalice, ji chtějí do novely zákoníku práce prosadit, a to formou poslaneckého návrhu. Ministr Jurečka tuto změnu silně odmítá, stejně jako opozice a odbory. Podle nich by postavení zaměstnanců příliš oslabila. Zatímco příznivci výpovědi bez udání důvodu argumentují tím, že by její součástí byla i pomoc zaměstnancům v podobě zavedení vyššího odchodného.
„Myslím si, že tohle do české legislativy opravdu nepatří, nemá to téměř žádná evropská země,“ řekl k tomu Roman Ďurčo. Podle něho hrozí zneužívání opatření. „O všem jsme ochotni jednat, ale odstupné, které je nabízeno formou kompenzace, je enormně malé,“ odmítl toto řešení s tím, že by se navrhované tříměsíční odstupné mělo prodloužit na roční až dvouleté, jinak nemá smysl se o něm bavit.
„Uvědomuji si rizika, která to může přinést, ale na druhou stranu si myslím, že strašit se tím, že by to znamenalo postup, že všichni zaměstnanci by dostávali výpověď bez udání důvodu, nemá smysl. Myslím si, že nic takového nehrozí, mimo jiné proto, že dostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků v České republice zatím nemáme a potřebovali bychom jich víc,“ uvedl v závěru televizní besedy Zdeněk Zajíček.