Je zcela běžné, že zaměstnanci přicházejí do styku s informacemi, o kterých by měli zachovávat ve větším či menším rozsahu mlčenlivost. Nemusí se jednat přímo o obchodní tajemství ve smyslu občanského zákoníku, ale i o další informace související s činností zaměstnavatele, popř. skutečnosti týkající se klientů, jejichž vyzrazení by mohlo být jednáním v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a mohlo by jej poškodit při jeho podnikatelské činnosti.

Obchodní tajemství definuje občanský zákoník v § 504 jako konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Zaměstnanec by měl být obeznámen s informacemi tvořícími jeho předmět v rozsahu, který je nutný pro výkon jeho práce. Zaměstnanec by si měl být také vědom, že pracuje s obchodním tajemstvím anebo s informacemi, o kterých si zaměstnavatel přeje, aby zůstaly utajeny.

Každý zaměstnanec má mimo jiné povinnost střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, což se týká i obchodního tajemství jako majetku podnikatele (§ 301 písm. d) zákoníku práce).

Ujednání v pracovní smlouvě

Lze doporučit, aby v pracovní smlouvě, případně speciální dohodě, byly v tomto směru jasně vymezeny povinnosti zaměstnance. V každém případě pokud jde o obchodní tajemství, ale může jít i o další informace a skutečnosti, se kterými přicházejí zaměstnanci do styku a zaměstnavatel si přeje, aby o nich zachovávali mlčenlivost. Ustanovení může být do určité míry obecné, povinnost chránit majetek a zájmy podnikatele by měla být zaměstnanci známa, takže obecné ustanovení ho může na tuto povinnost upozornit a specifikovat některé oblasti nebo aspekty, na kterých zaměstnavateli zvláště záleží.

Porušení takové povinnosti by mohlo být posuzováno jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem. Intenzita porušení povinnosti může být přitom různá; porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem může být důvodem i pro okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem.

Konkurenční doložka

Lze také do jisté míry zajistit, aby zaměstnanec po určitou dobu po odchodu nepracoval u konkurenční firmy, čímž se riziko "přenosu" informací obchodní povahy také alespoň zčásti eliminuje. Ustanovení § 310 zákoníku práce upravuje institut s názvem konkurenční doložka. Je to dohoda uzavřená se zaměstnancem, ve které se zaměstnanec zavazuje po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle však po dobu 1 roku) zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu, přičemž zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání (nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku). Dohodu o konkurenční doložce lze se zaměstnancem uzavřít pouze v případě, že to od něj lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele, a jejichž využití zaměstnancem by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Pro případ porušení dohody ze strany zaměstnance je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu. Pokud ovšem zaměstnanec dohodu poruší a zaplatí smluvní pokutu, závazek z konkurenční doložky tím pro obě strany zaniká.

Konkurenční doložka tedy spočívá v závazku bývalého zaměstnance nevykonávat po určitou dobu výdělečnou činnost, při které by mohl ztížit činnost bývalému zaměstnavateli tím, že využije poznatky nabyté prací u něj. Samo o sobě využívání nabytých pracovních zkušeností a poznatků zakázáno není, naopak je to normální. V případě, že si to bývalý zaměstnavatel přeje, je tedy potřeba to se zaměstnancem dohodnout, a to za odpovídající náhradu. Jedná se o svobodné rozhodnutí zaměstnance, zda závazek z konkurenční doložky převezme.

Nicméně, ať už bývalý zaměstnanec pracuje u konkurence nebo ne, má nebo nemá uzavřenu konkurenční doložku, obchodní tajemství, s nímž se seznámil při práci u dosavadního zaměstnavatele a které tomuto dosavadnímu zaměstnavateli patří, porušit nesmí v žádném případě.

Porušení obchodního tajemství

V případě, že k tomu dojde, je možná ochrana dle občanského zákoníku, a to podle ustanovení o nekalé soutěži.

Ohledně porušení obchodního tajemství občanský zákoník v § 2985 uvádí, že je jím jednání, jímž jednající osoba jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, nebo pro sebe či pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděla

1. tím, že jí tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jejího pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu,
2. vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno (postačuje tedy ohrožení), může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel a aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§§ 2988, 2991 a další občanského zákoníku).

V úvahu podle intenzity porušení může přicházet také trestní odpovědnost. Zaměstnanec tedy může současně s porušením pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem naplnit např. skutkovou podstatu trestného činu, a to za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku), a/nebo zneužití informací v obchodním styku (§ 255 trestního zákoníku). Stejně tak může být postižen i bývalý zaměstnanec nebo jakákoli jiná osoba, která se tohoto jednání dopustí.

Pro zajímavost zde v úplnosti uvádím dotčený text trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.):

• 248

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže

Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

1. klamavé reklamy,
2. klamavého označování zboží a služeb,
3. vyvolávání nebezpečí záměny,
4. parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
5. podplácení,
6. zlehčování,
7. srovnávací reklamy,
8. porušování obchodního tajemství, nebo
9. ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo

kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu, činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,

1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
2. b) spáchá-li takový čin opětovně,
3. c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
4. d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
2. b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
3. c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

• 255

Zneužití informace a postavení v obchodním styku

(1) Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odstavci 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.