Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Růst cen potravin či energií se výrazně dotýká i obědů v restauracích, které v meziročním srovnání zdražily zhruba o pětinu. Podle zpravodajství portálu Novinky.cz to vyplývá z plateb stravenkovými kartami, které pravidelně sledují společnosti Edenred či Sodexo Benefity.
Podle Jana Michelfeita ze společnosti Sodexho Benefity jde o bezprecedentní růst, který za uplynulých dvacet let nepamatují. Příčinou jsou samozřejmě rostoucí ceny surovin, nájmů, energií, ale i růst mezd doprovázený nedostatkem pracovních sil v gastro oboru.
Průměrný oběd vyšel v prosinci 2022 strávníky v Česku, podle dat Edenred pro Právo, na téměř 178 korun. O rok dříve za něho lidé zaplatili o 25 korun méně, tedy 152 korun, v prosinci 2020 je přišel v průměru na 141 korun.
Napříč celým Českem se ale ceny obědů výrazně liší. Zatímco například v Praze přišel v prosinci loňského roku oběd v průměru na 201 korun (o 30 korun více než o rok dříve), lidé z Vysočiny či moravských měst - například z Jihlavy, Zlína a Olomouce - se naobědvají v průměru za zhruba 160 korun.
Dražší obědy mají i Plzeňané či Brňané, v průměru zaplatili 190 korun. Nejlevněji v Čechách se stravovali lidé v Ústí nad Labem, kteří za oběd v průměru utratili 162 korun.
Téměř shodné údaje o průměrných cenách obědů v rámci České republiky eviduje i společnost Sodexo Benefity.
Například v Břeclavi restaurace nabízejí polední menu za ceny od 110 do 195 Kč. Ceny jídel vzrostly meziročně o deset a více korun, což se projevilo i na počtu strávníků a přineslo to i další efekt. Lidé se více dívají nejen na cenu, ale když už na oběd jdou, uvážlivěji vybírají z další nabídky.
Podle jednoho číšníka z renomovaného břeclavského podniku v centru města se v jejich podniku měnila meníčka v podstatě hned po vypuknutí války na Ukrajině, kdy skokově začaly růst ceny všech surovin. Polední menu zdražilo ze 129 na 139 korun, tedy o nějakých osm procent, od té doby tuto cenu drží.
S růstem cen se mění i zvyky strávníků. Podle tohoto číšníka do restaurací vesměs přijdou lidé výhradně na menu, pití už si nedávají, jen ve výjimečných případech. Ale to platí všeobecně. Zákazníci častěji volí levnější jídla, a pokud někdo přijde na oběd, více než jeden nápoj je výjimkou. Dříve přišla rodina, děti dostaly třeba džus, a když jej dopily, dostaly další. Dnes když se číšník zeptá, jestli může ještě přinést pití, je souhlasná odpověď výjimkou.
Počet prodaných menu se mění. Zájem výrazně klesl a lidé více vybírají, kam a na co půjdou. Načež onen číšník dodal, že jestliže mají jako menu bramborový guláš, prodají pár porcí. Řízek jich ale přiláká více.
V restauraci U Švejka v centru Plzně v těchto dnech nabito zrovna nebývá. Tamní provozní Miroslav Štych to nicméně nepřičítá cenám, ale tradičně nižší poptávce v prvních měsících roku. Uvedl, že z průběhu ledna a února nejde nic moc usuzovat, protože to bývají „kšefty“ každoročně standardně vždy slabší. Jinak se u nich zájem o polední menu dlouhodobě drží na zhruba stále stejné úrovni.
Ceny tady naposledy upravovali někdy před Vánoci, obědy podražily o 15 až 20 procent. Třeba smažený karbanátek s bramborovým pyré a kyselou okurkou tu nyní vyjde na 149 korun, polévka stojí 45 Kč.
Jak naznačují data Edenred, poměrně výrazný je v porovnání s předcovidovým obdobím úbytek lidí, kteří do restaurací chodí. Aktuálně v loňském prosinci jich bylo méně než polovina předchozího stavu, při započtení rozvážkových služeb restaurace přicházejí o 42 procent obědových transakcí.
Podobné údaje eviduje i společnost Sodexo Benefity. Podle Michelfeita stále více strávníků už není ochotno zvyšující se ceny akceptovat, což na restaurace vytváří tlak z druhé strany.
Opačným směrem, než míří vzhůru ceny obědových menu, totiž už několik měsíců v řadě, míří směrem dolů počty transakcí v restauracích. Z dat společnosti vyplývá, že zákazníci se stravenkovými kartami se přelévají do obchodů s potravinami a posilují tak mezinárodní řetězce či online hráče s dovozem jídla nebo potravin. A jak k tomu dodal Michelfeit, lidé logicky hledají způsoby, jak ušetřit, a je zřejmé, že si mnohem častěji vaří doma z nakoupených surovin.