Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Odbory žádají navýšení minimální mzdy. Podle Středuly má vzrůst o dva tisíce
„Je nutné se podívat na to, jak vysoká inflace je,“ řekl Středula. Podotkl, že už pro letošek odbory požadovaly navýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun. Při jednání pohrozil případnými protesty. „My připraveni jsme, nástroje máme,“ dodal předák. Podle něj ale odboráři upřednostňují jednání.
O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani minulý rok neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady vzrostly. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot.
S požadavkem na navýšení přišli předáci na tripartitu v polovině dubna. Premiér Petr Fiala (ODS) pak řekl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout. „Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory,“ řekl pak předseda vlády. Kabinet se podle něj chce soustředit na odstranění českých příčin inflace či přípravu plánu postupu ke snížení české závislosti na energiích z Ruska.
Požadavek odborů, aby speciálně zaměstnancům vykonávajícím nekvalifikovanou práci vzrostly mzdy letos dvakrát a plošně znovu od července o dalších 12 procent, tedy mnohem více než těm kvalifikovaným, neodráží podle Hospodářské komory současné možnosti některých podniků. Výplaty rostou tam, kde si to firmy mohou dovolit, nejčastěji o pět až deset procent, uvedla. „Letos už zvýšilo nebo v průběhu letošního roku zvyšuje mzdy sedm z deseti firem, nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu,“ reagovala komora na požadavek odborářů.
Jurečka už dřív řekl, že se jednání o výdělcích povedou při přípravě novely státního rozpočtu. Případné navýšení bude záviset na vývoji ekonomiky. „V příštím týdnu najdu termín s panem premiérem a ostatními předsedy koaličních stran, abychom začali jednání o úpravě parametrů k minimální mzdě i o podmínkách práce ve veřejném i nevládním sektoru,“ řekl v pátek Jurečka.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. Podle Jurečky se hledají nyní parametry. V minulém volebním období nastavení valorizačního modelu plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), s odboráři a zaměstnavateli se na něm ale nedohodla.
Minimální mzdu pobírá téměř 140 tisíc lidí
Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.
Hned v úvodu svého proslovu Středula také odsoudil válku na Ukrajině a vyzval k jejímu nepřehlížení, poděkoval také za pomoc uprchlíkům. Zmínil mimo jiné i oběti pracovních úrazů a důležitost zajištění bezpečnosti práce. Podle předběžných čísel zemřelo loni v práci 88 lidí, upřesnil šéf centrály. „Od 1. července 2017 do 30. června 2021 vzniklo 239 nových odborových organizací. Za čtyři roky vstoupilo do odborů 54 578 nových členů, za poslední rok to bylo 10 550. Je to násobek počtu členů mnoha politických stran, které jsou v Parlamentu ČR,“ řekl Středula.
Podle něj k úspěchům odborů minulých let patří například zrušení karenční doby, prosazení kurzarbeitu, zařazení poškození bederní páteře mezi nemoci z povolání či vyšší výdělky ve firmách s kolektivním vyjednáváním.
Na sjezdu vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který slíbil odborářům pečlivou práci na sociálním smíru. Odborům poděkoval za přístup k uprchlíkům a komunikaci s partnery v nelehké době. Připomněl, že z Ukrajiny napadené ruskými vojsky do Česka míří hlavně ženy s dětmi a je důležité, aby zde našly dobré podmínky pro svou existenci.„Je v našem zájmu, aby jejich pracovní podmínky byly stejné jako naše,“ uvedl s tím, že by jim mělo být také umožněno po konci války vrátit se do vlasti a Ukrajinu obnovit. Za důležitou označil Vystrčil solidaritu a spojitost spravedlivé odměny zaměstnanců s tím, jak se daří zaměstnavatelům. „Zaměstnanci jsou nejdůležitějším bohatstvím, které zaměstnavatel má,“ konstatoval.
Senát je podle Vystrčila připraven komunikovat se sociálními partnery a případně upravovat návrhy, které do horní komory posílá Poslanecká sněmovna. Otevřen je podle něj i neoficiální komunikaci. Je podle něj třeba postupovat velmi opatrně, protože bez podpory uvnitř podle něj nebude možné pomáhat venku, jak vláda činí.
Středula obhajuje post
Středula je stejně jako při posledním sjezdu jediným kandidátem na předsedu ČMKOS. Protikandidáty nemají ani místopředsedové Vít Samek a Radka Sokolová, kteří se o funkce také znovu ucházejí.
Kromě Vystrčila a Jurečky se sjezdu zúčastnil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) či šéf opozičního ANO Andrej Babiš a předseda mimosněmovní ČSSD Michal Šmarda. Babiš si pak na Twitteru postěžoval, že ho odboráři nenechali promluvit. „Pan Babiš nás na kongres ANO nepozval. My jsme byli tak velkorysí, že jsme ho pozvali,“ reagoval Středula.