Měla to být jedna z největších změn na rozvíjejícím se trhu nájemního bydlení. Podle zpravodajství serveru Novinky vláda chtěla omezit řetězení jednoletých nájemních smluv nebo usnadnit pronajímatelům vystěhování lidí, kteří jim za využívání bytu neplatí. Z plánů ale zřejmě sejde, konstatují Novinky. Ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že do konce volebního období nebude možné tyto navržené změny již prosadit.

„Měli jsme několik pracovních jednání. A myslím si, že v tomto volebním období už tento krok nestihneme. Změny by musely být připravené už teď, aby se ve standardním cyklu stačily projednat,“ řekl Novinkám ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Na přípravě těchto změn v zákoně jeho ministerstvo spolupracuje s ministerstvem spravedlnosti.

Hlavní překážkou je přetrvávající neshoda mezi majiteli a nájemníky. „Doufám, že úprava neprojde nejen v tomto volebním období, ale ani v těch dalších,“ prohlásil k navrženým změnám v zákoně Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů.

Bodem sváru, podle Novinek, zůstává především zmíněná možnost uzavírat smlouvy na jeden rok, které se následně automaticky obnovují. Zástupci nájemníků takovou praxi kritizují. Podle nich vede jen k tomu, že lidé následně žijí v nejistotě, bojí se po pronajímateli cokoli požadovat a čelí riziku každoročního výrazného zvýšení nájmu.

„Na Západě není řetězení nájemních smluv vůbec běžné. Sami pronajímatelé vám tam řeknou, že jsou pro ně nejvýhodnější dlouhodobé nájemní vztahy,“ konstatoval Milan Taraba, který do letošního roku vedl Sdružení nájemníků ČR, a nyní je jeho čestným předsedou. Případný pád chystaného zákona „pod stůl“ označuje za chybu.

V Česku žije v nájmu, podle dat ministerstva pro místní rozvoj, asi 1,8 milionu obyvatel. Krátkodobou smlouvu na maximálně dva roky mají uzavřenou zhruba dvě třetiny z nich. Právě nejistota je, podle ministerstva, jedním z hlavních faktorů, proč lidé upřednostňují koupi vlastního bytu.

Dvakrát a dost

Ministerstvo plánovalo, že by bylo možné uzavřít krátkodobou smlouvu nejvýš dvakrát za sebou. Poté už by museli majitelé nájemníkovi nabídnout dohodu alespoň na tři roky, případně na dobu neurčitou. Obavám majitelů domů potom chtělo vyjít vstříc tím, že zjednoduší vystěhování neplatičů nájemného.

Majitelé domů argumentují tím, že jednoleté nájemní smlouvy pro ně představují ochranu před problémovými nájemníky. Tvrdí, že vystěhovat neplatiče je nyní pro ně složité. Novinky k tomu dále dodávají, že rovněž i pro některé institucionální investory, například realitní fondy, představují krátké smlouvy také výhodu při případném prodeji domu. Kupec má, podle nich, volnější ruce, jak s byty bude nakládat, což ovlivňuje cenu, kterou je ochotný zaplatit.

Podle Milana Krčka by však takzvaný vyklízecí rozkaz, údajně kvůli administrativní náročnosti, nefungoval. Podle něho by vládní záměr situaci na trhu zhoršil, protože by majitelé bytů byli ještě více opatrní, koho si do bytu nastěhují. Doplatily by na to, podle něho, především nízkopříjmové domácnosti, pro něž by bylo ještě složitější než dnes získat bydlení.

Novinky dále uvádějí, že jednotliví aktéři tohoto sporu se neshodnou ani na tom, jak závažný problém s neplatiči Česká republika má. Zatímco ministerstvo pro místní rozvoje ve své analýze uvedlo, že dlouhodobých neplatičů je v populaci 0,3 procenta, Asociace nájemního bydlení (Asociace sdružuje, od roku 2020, jedenáct významných majitelů rezidenčních bytů v České republice, kteří vlastní až 60.000 nájemních bytů po celé republice. Jejím hlavním cílem je podpora rozvoje kvalitního nájemního bydlení v ČR – pozn. red.) ve svém šetření pracuje s číslem 2,4 procenta.

K tomu můžeme dodat, že ostré spory mezi Občanským sdružením majitelů domů a Sdružením nájemníků ČR o formu nájemního bydlení, a o způsoby, jak tuto situaci řešit, u nás již existuji prakticky od počátku 90. let. Nájemníci u nás byli v těchto sporech, oproti majitelům domů, vždy ekonomicky slabším partnerem, na což, Sdružení nájemníků ČR, od počátku těchto sporů, poukazovalo a na tuto situaci upozorňovalo příslušné vládní instituce. Jak se ukazuje, daný problém, v tomto případě jednoletých nájemních smluv, jak to, podle zprávy serveru Novinky, vypadá, se v dohledné době nevyřeší. Prostě, nevyřeší se ku spokojenosti nájemníků, aby nežili v takové nejistotě, jako je tomu dosud.

Mimochodem, řada radnic u nás, ve svých obecních bytech, uzavírá tříleté nájemní smlouvy s nájemníky, kteří je užívají. Výjimkou bývá první nájemní smlouva, která se uzavírá na rok, a poté následují tříleté smlouvy, které se automaticky prodlužují v případě, že nájemník si řádně plní své nájemní povinnosti. Takže, návrh, aby tato, tříletá lhůta pro nájemní smlouvy, platila i pro majitele soukromých domů a jejich nájemníky, se, v tomto případě, zdá, jako odpovídající tomu, že by to značně omezilo stávající nejistotu nájemníků u nás.