Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly, jak prohlásil v úterním pořadu Události, komentáře České televize, jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Druhý diskutující, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůře. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů (tj. ve veřejné sféře) by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

„Za období 2021 až 2023 se zahrnutím inflace 2024 je propad příjmů pracovníků veřejného sektoru (...) vysoce přes dvacet procent. U těch, kteří nedostali přidáno vůbec, je to takřka sedmadvacet procent,“ odůvodnil svůj názor Josef Středula. Požadavek odborů je, podle něho, umírněný a respektuje možnosti.

Předseda ČMKOS dále ocenil práci ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), a zároveň i celého resortu, že předložil podklady, o kterých je možné jednat a jsou relevantní.

V pořadu dále zaznělo, že vláda prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, to je o sedm až deset procent. Ministr Výborný k tomu podotkl, že je nutné vycházet z reálných možností státního rozpočtu. „Musíme držet nějaký balanc. Sféru soukromou a sféru veřejnou. A ano – i já bych byl rád, kdybychom dokázali letos od 1. září někde v limitu sedm až deset procent posílit platy primárně těm, kteří jsou na tom dnes nejhůř. Ne plošně, ale v té první skupině,“ prohlásil.

Ministr Výborný: Čísla upřesníme v červenci

Podle ministra Výborného vláda musí vědět, jak se daří vybírat daně. Podle něho to bude jasné 1. července. Poté je vláda schopna upřesnit čísla, která zazněla na jednání tripartity, konstatoval ministr.

„Sedm procent znamená přidání v celoročním 2,3 procenta. To znamená pod inflaci – i tu, kterou optimisticky předpokládá ministerstvo financí ve výši 3,1 procenta,“ namítl Josef Středula. Přičemž zdůraznil, že nechápe, jak je možné, že zaměstnanec státu například žádá na úřadu práce o dávky, protože má tak nízký plat.

„Není lepší přidat peníze na platu, a neumožnit tak, aby bylo čerpáno odjinud?“, položil tuto řečnickou otázku předseda odborové centrály. Podle něho se zavírají oči nad tím, že se za poslední tři roky „zdevastovaly“ platy státních zaměstnanců.

„Jsme si toho vědomi a chceme to narovnat,“ reagoval na jeho slova ministr Výborný. „Alespoň částečně v rámci toho, co můžeme v letošním roce, a to už od září,“ upřesnil. Načež uvedl, že debata na vládě. podle něho, bude velice složitá. Nicméně slova ministra Jurečky platí. „Pokud vyjde dobře příjmová strana rozpočtu, (...) jsme připraveni se o tom bavit, abychom nejpostiženějším skutečně pomohli,“ dodal.

Tempo růstu platů a mezd se nemá lišit, míní Jan Rafaj

V platové sféře se musí odrážet to, co se děje v celé ekonomice, upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Nemělo by být různé tempo růstu platů od tempa růstu mezd v soukromé sféře,“ vyslovil názor zaměstnavatelů z průmyslu a dopravy. K vyjádřením předsedy ČMKOS Josefa Středuly podotkl, že nikomu v České republice nerostly mzdy a platy rychlostí kopírující vysokou inflaci.

„To tak bývá, když je krátkodobě vysoká inflace, tak mzdy tu situaci nejsou schopny dohánět, ekonomika takový výkon nemá, krátkodobě se tak propadají,“ uvedl Jan Rafaj s tím, že poté ale nastává období, kdy mzdy zase rostou rychleji než inflace. To by, podle něho, mohlo nastat už příští rok.

„Samozřejmě z ekonomiky nevygenerujeme dostatečné peníze na výběr daní, takže je nemůžeme dát do platové sféry,“ dodal.