Počet OSVČ v Česku je opět rekordní, nejvíce jich přibylo ve Středočeském kraji

Zveřejněno: 10.11.2021

Na konci září v ČR podnikal rekordní počet OSVČ. Nejvíce jich sice registruje Praha, nejvyšší meziroční přírůstek však zaznamenal Středočeský kraj.

Celkově v ČR působilo 1 080 394 OSVČ, což je o 21 tisíc více než před rokem. Tahounem byly především OSVČ hlavní, kterých meziročně přibylo přes 18 tisíc.

Počet OSVČ zase rekordní

Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zpracoval server Podnikatel.cz, ke konci září letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Konkrétně se jednalo o 1 080 394 lidí. Meziročně šlo o zvýšení o 21 tisíc podnikatelů. Oproti dosavadnímu maximu z konce června letošního roku je to o 10 tisíc OSVČ více.

Jde o pokračování trendu, který trvá již od roku 2013. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem OSVČ vedlejší, poslední dva roky jej táhnou především OSVČ hlavní.

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	635 956	444 438	1 080 394
K 30. 9. 2020	617 628	441 951	1 059 579
K 30. 9. 2019	603 739	431 462	1 036 201
K 30. 9. 2018	596 003	419 968	1 015 971
K 30. 9. 2017	590 090	409 012	999 102
K 30. 9. 2016	590 532	405 734	996 266
K 30. 9. 2015	593 751	397 695	991 446
K 30 .9. 2014	600 905	387 130	988 035
K 30. 9. 2013	623 961	374 320	998 281
K 30. 9. 2012	648 797	365 628	1 014 425
K 30. 9. 2011	667 395	347 543	1 014 938
K 30 .9. 2010	656 224	334 382	990 605
K 30 .9. 2009	663 119	302 465	965 584

Zdroj: ČSSZ

Oproti konci září loňského roku přibylo pouze 2,5 tisíce OSVČ vedlejších, kterých tak v Česku aktuálně působí 444 438. Jde sice podobně jako u celkového množství OSVČ o rekordní číslo, nárůst OSVČ vedlejších však výrazně zpomalil, a mezikvartálně se dokonce prakticky zastavil.

Stejně jako v červnu i v září platilo, že OSVČ hlavních přibývá více než OSVČ vedlejších. Meziročně se jejich počet zvýšil o 18 tisíc. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 635 956, což je největší počet od roku 2012.

Praha

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	120 044	74 254	194 298
K 30. 9. 2020	115 982	74 138	190 120
K 30. 9. 2019	112 350	72 577	184 927
K 30. 9. 2018	109 481	70 433	179 914
K 30. 9. 2017	106 800	68 010	174 810

Středočeský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	91 008	61 149	152 157
K 30. 9. 2020	87 825	60 024	147 849
K 30. 9. 2019	85 547	58 360	143 907
K 30. 9. 2018	83 895	56 385	140 280
K 30. 9. 2017	82 578	54 644	137 222

Jihočeský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	36 516	28 818	65 334
K 30. 9. 2020	35 566	28 802	64 368
K 30. 9. 2019	34 859	28 480	63 339
K 30. 9. 2018	34 781	27 737	62 518
K 30. 9. 2017	34 633	27 062	61 695

Plzeňský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	29 435	24 042	53 477
K 30. 9. 2020	28 610	23 968	52 578
K 30. 9. 2019	28 183	23 370	51 553
K 30. 9. 2018	28 133	22 900	51 033
K 30. 9. 2017	28 206	22 445	50 651

Karlovarský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	13 924	9353	23 277
K 30. 9. 2020	13 751	9523	23 274
K 30. 9. 2019	13 594	9381	22 975
K 30. 9. 2018	13 637	9248	22 885
K 30. 9. 2017	13 968	9069	23 037

Ústecký kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	38 207	24 030	62 237
K 30. 9. 2020	37 273	24 049	61 322
K 30. 9. 2019	36 438	23 477	59 915
K 30. 9. 2018	35 926	23 000	58 926
K 30. 9. 2017	35 642	22 588	58 230

Liberecký kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	25 764	17 240	43 004
K 30. 9. 2020	25 033	17 195	42 228
K 30. 9. 2019	24 577	16 914	41 491
K 30. 9. 2018	24 338	16 558	40 896
K 30. 9. 2017	24 358	16 081	40 439

Královéhradecký kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	31 931	24 750	56 681
K 30. 9. 2020	31 183	24 681	55 864
K 30. 9. 2019	30 728	24 307	55 035
K 30. 9. 2018	30 553	23 785	54 338
K 30. 9. 2017	30 573	23 446	54 019

Pardubický kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	28 386	21 778	50 164
K 30. 9. 2020	27 761	21 398	49 159
K 30. 9. 2019	27 171	20 922	48 093
K 30. 9. 2018	26 912	20 348	47 260
K 30. 9. 2017	26 756	19 733	46 489

Kraj Vysočina

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	28 943	21 282	50 225
K 30. 9. 2020	28 252	21 208	49 460
K 30. 9. 2019	27 846	20 748	48 594
K 30. 9. 2018	27 450	20 086	47 536
K 30. 9. 2017	27 228	19 565	46 793

Jihomoravský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	69 914	50 378	120 292
K 30. 9. 2020	67 420	49 715	117 135
K 30. 9. 2019	66 059	48 368	114 427
K 30. 9. 2018	65 381	46 697	112 078
K 30. 9. 2017	65 044	45 385	110 429

Olomoucký kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	31 625	22 739	54 364
K 30. 9. 2020	31 069	22 751	53 820
K 30. 9. 2019	30 571	22 250	52 821
K 30. 9. 2018	30 395	21 333	51 728
K 30. 9. 2017	30 318	20 741	51 059

Zlínský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	33 418	23 879	57 297
K 30. 9. 2020	32 882	23 951	56 833
K 30. 9. 2019	32 292	23 452	55 744
K 30. 9. 2018	32 127	22 846	54 973
K 30. 9. 2017	31 941	22 417	54 358

Moravskoslezský kraj

	OSVČ hlavních	OSVČ vedlejších	Celkem
K 30. 9. 2021	56 841	40 746	97 587
K 30. 9. 2020	55 021	40 548	95 569
K 30. 9. 2019	53 524	39 856	93 380
K 30. 9. 2018	52 994	38 612	91 606
K 30. 9. 2017	52 045	37 826	89 871

Nejvíce OSVČ podniká v Praze, nejvíce přibylo ve Středočeském kraji

Co se týče regionálního rozložení, nejvíce, konkrétně 194 tisíc, OSVČ je registrováno v Praze. Následuje Středočeský kraj se 152 tisíci OSVČ a Jihomoravský se 120 tisíc. Nejméně OSVČ naopak podniká v Karlovarském kraji – 23 tisíc. Druhý nejnižší počet OSVČ, 43 tisíc, eviduje Liberecký kraj a třetí Pardubický.

Pokud se podíváme na meziroční přírůstek, nejvyšší (4308) byl ve Středočeském kraji. Těsně následovala Praha s navýšením počtu OSVČ o 4178 a odstupem pak Jihomoravský kraj se zvýšením o 3157. Nejnižší přírůstek zaznamenal Karlovarský kraj, kde přibyly pouze 3 OSVČ, a kde jako v jednom z mála krajů dokonce meziročně pokleslo množství OSVČ vedlejších.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

vykonávala zaměstnání.
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
byla nezaopatřeným dítětem.

Nestojí za rekordem švarcsystém?

Jak nicméně server Podnikatel.cz opakovaně upozorňuje, zůstává otázkou, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci vysvětlovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to někdy má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly.