Většina zemí EU (19) zaznamenala v roce 2023 nižší produktivitu práce v zemědělství. Uvádí to ve svém zpravodajství časopis Argument.

Podle prvních předběžných údajů z ekonomických účtů pro zemědělství (EAA – economic accounts for agriculture) za rok 2023 se odhaduje, že index produktivity práce v zemědělství v EU po růstu v letech 2019-2022 meziročně klesl o 6,6 %. Tento pokles byl podpořen 7,9 % poklesem reálné hodnoty důchodu vytvořeného jednotkami zapojenými do zemědělských výrobních činností (důchod z výrobních faktorů) a dalším snížením (-1,4 %) objemu zemědělské práce (měřeno ročními pracovními jednotkami, které představují ekvivalenty práce na plný úvazek).

Tyto informace vyplývají z údajů o zemědělství, které zveřejnil Eurostat 15. prosince.

Většina zemí EU (19 zemí) zaznamenala v roce 2023 nižší produktivitu práce v zemědělství (měřeno indexem reálného příjmu faktorů v zemědělství na roční pracovní jednotku). Nejprudší tempo poklesu vykázalo Estonsko (-57,9 ), Švédsko (-31,7 %), Irsko (-30,3 %), Litva (-30,2 %) a Bulharsko (-28,6 %).

Nicméně v 7 zemích EU byly zaznamenány vyšší hodnoty; nejprudší míra nárůstu byla v Belgii (+31,0 %), dále ve Španělsku (+11,1 %), Portugalsku (+9,9 %), Maďarsku (+5,5 %), Itálii (+4,2 %), na Maltě (+3,3 %) a ve Slovinsku (+0,3 %). Tyto nárůsty byly způsobeny nižšími cenami hnojiv a vstupů a vyššími cenami produktů, na které se tyto země specializují, jako je olivový olej, brambory nebo vepřové maso.

Hrubá přidaná hodnota zemědělského průmyslu EU, která představuje rozdíl mezi hodnotou zemědělské produkce a náklady na služby a zboží použité v procesu výroby (mezispotřeba), se po prudkém nárůstu (+15,1 %) v roce 2022 v roce 2023 udržela na relativně stabilní úrovni (+0,9 %). To zase odráželo ceny, které po silném růstu v letech 2021 a 2022 zůstaly relativně beze změny, a to jak u produkce (+0,5 %), tak u mezispotřeby (-0,9 %), a také objemy, které se jen mírně snížily u produkce (-1,0 %) a mezispotřeby (-0,6 %).